Barcelonská univerzita zavádí povinný předmět o klimatické krizi

Všichni studenti Barcelonské univerzity si budou muset od akademického roku 2024 zapsat předmět věnovaný klimatické krizi. Britský list The Guardian na svých internetových stránkách napsal, že vedení vysoké školy vyšlo vstříc aktivistům, kteří univerzitu týden okupovali.

„Uznat, že všichni se budeme muset věnovat studiu této problematiky, znamená změnu představ o univerzitním vzdělání,“ řekl profesor ekonomie Federico Demaria. Dodal, že za touto změnou stála sice okupace univerzity aktivisty ze skupiny End Fossil Barcelona, ale ukazuje také celkovou kulturní změnu. „Před deseti nebo patnácti lety by vedení univerzity zavolalo policii. Teď je ale vykopnout nejde, protože víte, že mají pravdu a společnost je podporuje,“ dodal Demaria, který protest podpořil.

Před zavedením nového povinného předmětu univerzita zajistí školení pro šest tisíc svých zaměstnanců. Podle Lucíi Muňozové Sueirové, která je aktivistkou skupiny End Fossil a doktorandkou na Barcelonské univerzitě, nepůjde o další kurz věnovaný udržitelnému rozvoji, přednášky budou kombinací sociálních a ekologických aspektů klimatické krize.

Skupina End Fossil předložila univerzitě seznam akademiků, kteří si vysloužili uznání za vědeckou činnost týkající se společenských a ekonomických dopadů změny klimatu. Vedení vysoké školy souhlasilo s tím, že budou tvořit 60 procent odborné komise pověřené vytvořením obsahu nového kurzu.

„Komunistické spiknutí“

Univerzita v prohlášení uvedla, že „dělá vše pro odstranění příčin klimatické krize a pro zmírnění jejích dopadů“.

Zatímco Barcelonská univerzita se jasně přihlásila k boji proti změnám klimatu, konzervativní šéfka Madridské autonomní oblasti Isabel Diázová Ayusová uvedla, že klima se měnilo vždy, a „apokalyptická prohlášení“ odmítla jako součást komunistického spiknutí, píše The Guardian. Vědci se shodují, že nynější změny klimatu způsobené lidskou činností jsou v mnohém výrazně jiné než ty historické.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po íránském útoku na letiště v Kuvajtu je jeden mrtvý a přes 60 zraněných

Mezinárodní letiště v Kuvajtu brzy ráno zasáhl íránský dronový útok, který si vyžádal nejméně jeden život a 63 zraněných, uvedla agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Provoz na letišti byl přerušen a po několika hodinách byly obnoveny lety společnosti Kuwait Airways z jednoho z terminálů. Americké ozbrojené síly už během noci sdělily, že odrazily íránské útoky na Kuvajt a Bahrajn a provedly obranné údery na cíle na íránském ostrově Kešm. Írán dle agentury Reuters informoval, že podnikl odvetné údery za dřívější útok USA na radarové stanice na Kešmu. Vzájemné údery se odehrály navzdory příměří, které v oblasti platí od dubna.
02:05AktualizovánoPrávě teď

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 1 hhodinou

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily nejméně jednoho člověka a desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
08:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

OECD snížila výhled růstu světové i tuzemské ekonomiky

Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,8 procenta z tempa 3,4 procenta loni, předpověděla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Odhad růstu snížila z 2,9 procenta, který měla v březnové prognóze. Na globální hospodářství má dle OECD negativní dopad konflikt na Blízkém východě. Organizace zhoršila také výhled růstu tuzemské ekonomiky na letošní rok na 1,9 procenta.
před 4 hhodinami

Páka na emigranty. Pokud půjdou „proti zájmům Ruska“, sebere jim Moskva majetek

Ruští poslanci schválili koncem května zákon o zabavení majetku ruských emigrantů, pokud se dopustí trestných činů „proti zájmům Ruska v zahraničí“. Jedná se například o „diskreditaci armády“ či účast na aktivitách „nežádoucích organizací“. Dle právníka Gleba Boguše zákon míří na lidi finančně podporující své příbuzné, kteří v zemi zůstali. Odborníci podle Deutsche Welle také mluví o možnosti politického zastrašování.
před 7 hhodinami

VideoEvropská kauza dárce spermatu s rakovinnou mutací se rozrůstá

Dánská kauza evropského rozměru hromadných onemocnění rakovinou kvůli jednomu dárci spermatu se dál rozrůstá. Průkazně se díky muži pomocí umělého oplodnění narodilo do roku 2023 nejméně 210 dětí v řadě zemí Evropy. Dárce ani spermabanka o vzácné vadě v době odběru nevěděli. Než na ni vědci přišli, dodala dánská laboratoř od roku 2005 spermie na téměř sedmdesát klinik ve čtrnácti zemích. Některé děti zemřely, další se léčí, všechny se však prozatím nepodařilo vypátrat. Organizace na ochranu pacientů mluví o závažném selhání. Mezinárodní pravidla, která by omezovala počet oplodnění z jednoho dárce, ale neexistují. Odborníci proto navrhují legislativní změny. Poprvé teď vystoupila dánská dívka, která po muži vzácnou mutaci genu vedoucího ke vzniku onkologických nemocí zdědila.
před 8 hhodinami

Rusko masivně udeřilo na Kyjev i Dnipro. Je přes dvacet mrtvých a sto zraněných

Nejméně 23 mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovořil o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov. Dnipro vyhlásilo na středu den smutku.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Macron v Paříži odhalil památník obětem rwandské genocidy

Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý v centru Paříže odhalil památník obětem rwandské genocidy z roku 1994 a zároveň vyzdvihl bezprecedentní usmíření mezi Francií a Rwandou, uvedla AFP. Památník je podle něj vyvrcholením dlouhého a trpělivého hledání pravdy. Přítomný rwandský prezident Paul Kagame, který v minulosti Francii dlouhodobě přičítal spoluvinu za tragické události, Macrona pochválil za odvahu a lidskost a ocenil snahu Paříže převzít podíl na odpovědnosti.
před 15 hhodinami
Načítání...