Barcelonská univerzita zavádí povinný předmět o klimatické krizi

Všichni studenti Barcelonské univerzity si budou muset od akademického roku 2024 zapsat předmět věnovaný klimatické krizi. Britský list The Guardian na svých internetových stránkách napsal, že vedení vysoké školy vyšlo vstříc aktivistům, kteří univerzitu týden okupovali.

„Uznat, že všichni se budeme muset věnovat studiu této problematiky, znamená změnu představ o univerzitním vzdělání,“ řekl profesor ekonomie Federico Demaria. Dodal, že za touto změnou stála sice okupace univerzity aktivisty ze skupiny End Fossil Barcelona, ale ukazuje také celkovou kulturní změnu. „Před deseti nebo patnácti lety by vedení univerzity zavolalo policii. Teď je ale vykopnout nejde, protože víte, že mají pravdu a společnost je podporuje,“ dodal Demaria, který protest podpořil.

Před zavedením nového povinného předmětu univerzita zajistí školení pro šest tisíc svých zaměstnanců. Podle Lucíi Muňozové Sueirové, která je aktivistkou skupiny End Fossil a doktorandkou na Barcelonské univerzitě, nepůjde o další kurz věnovaný udržitelnému rozvoji, přednášky budou kombinací sociálních a ekologických aspektů klimatické krize.

Skupina End Fossil předložila univerzitě seznam akademiků, kteří si vysloužili uznání za vědeckou činnost týkající se společenských a ekonomických dopadů změny klimatu. Vedení vysoké školy souhlasilo s tím, že budou tvořit 60 procent odborné komise pověřené vytvořením obsahu nového kurzu.

„Komunistické spiknutí“

Univerzita v prohlášení uvedla, že „dělá vše pro odstranění příčin klimatické krize a pro zmírnění jejích dopadů“.

Zatímco Barcelonská univerzita se jasně přihlásila k boji proti změnám klimatu, konzervativní šéfka Madridské autonomní oblasti Isabel Diázová Ayusová uvedla, že klima se měnilo vždy, a „apokalyptická prohlášení“ odmítla jako součást komunistického spiknutí, píše The Guardian. Vědci se shodují, že nynější změny klimatu způsobené lidskou činností jsou v mnohém výrazně jiné než ty historické.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Maďarská vláda chce omezit protesty na mostech

Maďarskem hýbe série protestů. Lidé demonstrují kvůli březnovému zákazu LGBT pochodů. Už několikrát zablokovali mosty v centru Budapešti. Příští týden to dokonce chtějí udělat na 24 hodin. Vláda je kritizuje kvůli dopravním komplikacím a chystá se protesty právě na mostech omezit.
před 7 mminutami

Vejce zdražují v Česku nejrychleji z celé EU

Evropskou unii zasáhlo zdražování vajec. Jejich ceny v březnu výrazně stouply především v České republice a Belgii, a to jak meziměsíčně, tak meziročně. Ve Spojených státech amerických pak jejich cena dosáhla nového rekordu, vyplývá z analýzy webu Tradingpedia.
před 55 mminutami

Občanská válka stvořila mocný Hizballáh, jeho vliv teď upadá

Půlstoletí od začátku občanské války v Libanonu přetrvává sektářské pnutí. Patnáctiletý konflikt mezi křesťany a muslimy vedl k invazi Sýrie a Izraele do Libanonu a posílení vlivu Íránu. Teroristické šíitské hnutí Hizballáh sehrálo po válce klíčovou vojenskou a politickou roli. Nedávný konflikt s Izraelem ale jeho moc značně oslabil. Nová vláda slibuje reformy, jež vyvedou stát z těžké hospodářské krize, a zavazuje se udržet Hizballáh mimo oblast jižně od řeky Lítání.
před 1 hhodinou

Muž neprávem deportovaný do salvadorského vězení je v pořádku, tvrdí Washington

Muž neprávem deportovaný z amerického státu Maryland do salvadorského vězení je „naživu a v bezpečí“, řekl americkému soudu podle zpravodajského serveru BBC zástupce ministerstva zahraničí Michael Kozak. Americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že další osud lidí deportovaných z USA do salvadorské věznice je v rukou Salvadoru a jeho prezidenta.
před 1 hhodinou

Mezi Rusy na Ukrajině bojuje řada zahraničních ozbrojenců, mapovala Zóna ČT24

Čína důrazně odmítá, že by na ukrajinské bojiště vyslala své vojáky. Peking k této reakci donutil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, když v úterý prohlásil, že se ukrajinští vojáci střetli s nejméně šesti čínskými občany v řadách ruských sil. Dosud bylo známo, že své vojáky organizovaně vyslala na pomoc Rusku jen Severní Korea. Do plnohodnotné invaze se na straně agresora prokazatelně zapojili ozbrojenci z mnoha států, mapovala Zóna ČT24.
před 9 hhodinami

Trump dal smartphonům a další elektronice výjimku z cel

Prezident Spojených států Donald Trump podle amerických médií udělil výjimku z nových cel na dovoz chytrých telefonů, počítačů nebo například čipů z Číny. Oznámil to úřad pro cla a ochranu hranic.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Cestou k míru je dát Rusku okupované ukrajinské oblasti, tvrdil Witkoff Trumpovi

Zvláštní vyslanec Spojených států Steve Witkoff se minulý týden, necelých 48 hodin po schůzce s vyjednavačem vyslaným ruským vládcem Vladimirem Putinem, sešel s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Tomu sdělil, že nejrychlejším způsobem, jak zajistit příměří na Ukrajině, by bylo podpořit strategii, která by Rusku zajistila vlastnictví čtyř ukrajinských regionů, které se Moskva pokusila nelegálně anektovat. Informovaly o tom zdroje agentury Reuters.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Rafah se stává nárazníkovou zónou, zní z Jeruzaléma

Oblast města Rafah v Pásmu Gazy se stává izraelskou nárazníkovou zónou, prohlásil po sobotním obsazení takzvaného koridoru Morag izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Ten zároveň obyvatele Pásma Gazy varoval, že izraelská armáda rozšíří bojové operace do většiny území oblasti, což si vynutí jejich evakuaci. Izrael 18. března v Pásmu Gazy zahájil novou ofenzivu, čímž přerušil křehké příměří uzavřené s teroristickým hnutím Hamás v lednu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...