Maďarsko zápasí s vysokou inflací. Orbán ji chce zkrotit do roka

Nahrávám video
Události ČT: Zdražování v Maďarsku a tlak na vládu
Zdroj: ČT24

Maďarsko svírá rekordní inflace, která je po pobaltských zemích nejvyšší v celé Unii – v září meziročně přesáhla dvacet procent. Růst cen se promítá prakticky do všeho, a přibývá tak lidí, kteří kvůli zdražování veřejně protestují. Premiér Viktor Orbán žádá po úřadech výrazné snížení inflace už v příštím roce.

Úspory Maďarů jsou čím dál menší a protestující davy v ulicích větší. Nedávno demonstrovali za vyšší platy učitelé, které podpořili i studenti. Dosavadní přísliby vlády považují za příliš slabé.

„Problém to nevyřeší, protože pokud použijete matematiku, dvacetiprocentní zvýšení platů nepokryje ani inflaci,“ řekla učitelka a účastníce protestního pochodu Nikolett Tóth-Czeperová. 

  •  Země          4/22   5/22   6/22   7/22   8/22   9/22
  • Maďarsko      9,6   10,8   12,6   14,7   18,6   20,7
  • Česko           13,2   15,2   16,6   17,3   17,1   17,8
  • Polsko         11,4   12,8    14,2   14,2   14,8   15,7
  • Slovensko  10,9   11,8   12,6    12,8   13,4   13,6
  • Zdroj: Eurostat  

Zářijová meziroční inflace činila v Maďarsku 20,7 procenta a je čtvrtá nejvyšší v Evropské unii (česká míra inflace je nyní na pátém místě, když až do července byla na čtvrtém nejvyšším místě). „Národní měna je rekordně nízká vůči euru. Vláda už proto zkusila omezit ceny, typicky u potravin. Přesto čelí v éře Viktora Orbána dosud zřejmě největšímu tlaku – ekonomickému i politickému,“ uvedl zpravodaj Jan Šilhan. 

Právě potraviny zdražily v průměru o třetinu, nejvíce sýr, mléčné výrobky a hlavně chléb. Prodejce Atilla Bakonyi ukazuje chléb: „Cena například tohoto bochníku chleba je 799 forintů (48 korun), dříve stál 590 (36 korun).“

Někde ceny vzrostly až o osmdesát procent. Šéf kabinetu proto vyzývá úřady k razantním krokům. „Požádal jsem guvernéra centrální banky a ministra financí o opatření, které sníží inflaci minimálně o polovinu, a to do konce příštího roku,“ uvedl Orbán. 

Premiér přiznává těžkou situaci v zemi: zavírání firem i vyšší nezaměstnanost. Z problémů viní unijní sankce proti Rusku. Maďarsko přitom většinu z nich nakonec podpořilo, přísun plynu ale ohrozit nechce. Důkazem je dohoda o dalších ruských dodávkách přes Turecko.

„Budeme denně dostávat ještě vyšší množství plynu a všichni si mohou být jisti, že žádná omezení v Maďarsku nebudou potřeba,“ uvedl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, který osobně v Moskvě vyjednával. 

Podle některých expertů ale hrozí další omezení hlavně občanům, například při nákupech. Vláda nyní odrazuje Unii od dalších protiruských sankcí. Chce znát i názor občanů, připravila proto takzvanou národní konzultaci, dodal zpravodaj ČT.

Orbán má silný mandát a chce využít výsledky národní konzultace, soudí Just

Vedoucí katedry politologie Metropolitní univerzity v Praze Jiří Just připomněl, že Orbán se před čtvrt rokem opět ujal velmi silného vládního mandátu a má dvoutřetinovou většinu v parlamentu. „Nedá se říci, že by jeho pozice byla v současné době nějak zásadně ohrožená,“ řekl politolog, který nečeká pád vlády, nebo abdikaci některých klíčových ministrů.

Maďarská vláda nyní také spustila kampaň na plakátech, kde kritizuje postoje Evropské unie a dopady na ekonomiku země. „Potřebuje občanům doma vysvětlit, k čemu dochází a na koho to svést.“

Na své předchůdce nemůže, protože je u moci nepřetržitě dvanáct let, doplnil Just. Navíc kampaň premiér vztahuje i k probíhající národní konzultaci, kdy se lidé vyjadřují k několika otázkám, jež se týkají například toho, zda lidé souhlasí s uvalenými sankcemi na ropu a zemní plyn. Ptá se také, zda souhlasí se sankcemi, které zdraží potraviny. Snaží se je tak přesvědčovat, že zdražení je vinou bruselských institucí, řekl Just.

Tato národní konzultace není právně závazná, ale Orbán to tak bude používat, dodal politolog. „Jako argumentaci navenek, vůči Evropské unii a jejím institucím, ale bude to brát i jako obhajobu svého postoje vůči Maďarům jako takovým.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...