Dva řetězce v Austrálii používají systém rozpoznávání obličejů. Tyto technologie se vymykají kontrole, varují ochránci lidských práv

8 minut
Horizont ČT24: Systém na rozpoznávání obličejů v Austrálii budí obavy
Zdroj: ČT24

Australské úřady začaly vyšetřovat dva vlivné obchodní řetězce kvůli kamerám, které rozpoznávají obličeje zákazníků. Firmám Kmart a Bunnings hrozí tresty za porušení zákonů na ochranu soukromí. Tři čtvrtiny jejich zákazníků totiž o podrobném sledování vůbec netušily. Řetězce kamery hájí jako bezpečnostní opatření. Ochránci lidských práv ale varují, že se podobné technologie už teď vymykají kontrole. Podle experta na informační technologie Vladimíra Smejkala by za toto v Česku hrozil postih, protože v Evropě platí Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR).

Australané chodí do Kmartu koupit prakticky cokoli. Ať už shání levné boty, autíčka pro děti, horské kolo nebo zlevněnou pračku. Zákazníky z ciziny tak široká nabídka někdy téměř šokuje.

Jen malá část nakupujících si ale všimne, že v obchodě nechybí ani kamerové systémy. Ty porovnávají jejich tváře s databází obličejů z minulosti. Na bedlivý dohled upozorňuje jen drobná výstraha u vchodu. „Tento obchod má čtyřiadvacetihodinové záznamy z kamerového systému, který obsahuje technologii pro rozpoznávání tváře,“ uvádí výstraha. Tato technologie podle řetězců chrání zákazníky i zaměstnance.

Dokáže totiž včas zachytit bývalé zloděje nebo jiné neurvalé návštěvníky. I když není přesně jasné, kdo přesně v její databázi uvázne. „Technologie pro rozpoznávání tváří se používá k identifikaci osob, které se v našich obchodech účastnily incidentů vzbuzujících obavy,“ uvedl ředitel dalšího obchodního řetězce Bunnings Simon McDowell.

Systém budí obavy

Podle ochránců lidských práv ale obavy budí samotný systém. Nejen, že o něm zákazníci často nevědí, ale dal by se použít i ke sledování toho, co nakupují, kdy a s kým. Stačilo by upravit podmínky a zařadit do databáze další data. „Je to stejné, jako kdyby Kmart a Bunnings sbíraly vaše otisky prstů nebo vaši DNA, kdykoli nakupujete,“ podotýká obhájkyně soukromí spotřebitelů z organizace CHOICE Australia Kate Bowerová. 

Ještě důraznější varování před sdílením svého obličeje slýchají uživatelé, kteří s ním odemykají telefony nebo profily na sociálních sítích. Například proto, že tvář prozrazuje intimní detaily o lidském zdraví, včetně tisíců genetických poruch.

Nebo proto, že totalitním režimům chytré kamery slouží jako zbraň, a to nejen před zločinci. Například na mnoha místech v Číně už tvář funguje jako legitimace, ke které se připisují drobné i vážné prohřešky. Ty zaznamenávají chytré kamery rozeseté po městech. Místo sledování v oddělených obchodech se jedná o neustálý dohled, který vede až k politické podřízenosti.

Evropa a GDPR

Naproti tomu v celé Evropě platí GDPR neboli Obecné nařízení o zpracování osobních údajů. „Tam ty obrázky nebo tváře je možné zpracovávat pro soukromě-právní užití pouze za velice omezených podmínek,“ zdůraznil v pořadu Horizont ČT24 Smejkal s tím, že provozovatel obchodu v Česku by musel prokázat nějaký zvláštní zájem. „Ale pokud by si vedl nějakou databázi osob a podle toho je chtěl identifikovat, tak to je v GDPR, konkrétně v článku devět, naprosto zakázáno,“ uvedl Smejkal.

Dodal, že to má další aspekty, protože v případě australských obchodů se má jednat o určitou obranu před výtržníky, ale „kdo rozhoduje o tom, že ta osoba je výtržník?“

Jiný případ je podle Smejkala v případě, že by šlo o soudní rozhodnutí, například zákaz návštěvy restaurace či fotbalových utkání. „To je rozhodnutí soudu a to je potřeba respektovat,“ uvedl. Dodal, že lze porušovat soukromí osob na základě zákona, kam spadají například městské kamerové systémy na základě zákona o policii. „Tam bezpečnostní stanovisko převážilo,“ podotkl.

Soukromníci však ve svých prostorách podle něj nemohou vykázat, že to dělají ve veřejném zájmu. „Dělají to ve svém vlastním zájmu a tam samozřejmě tahají za kratší konec,“ řekl a dodal, že už je zde riziko odklonění se od ochrany před výtržníky až k tomu, že budou osoby nahrávány za účelem marketingu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ani slovo o změnách klimatu způsobených člověkem. Americká EPA vše smazala

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) smazala zmínky o změně klimatu způsobené člověkem ze svého webu. V popisu změny klimatu se nyní soustředí pouze na přírodní procesy přispívající k tomuto jevu, jako jsou sopečná aktivita a změny ve sluneční aktivitě, píše deník The Washington Post (WP).
před 14 mminutami

Nový vízový program USA nabízí zlaté karty za milion dolarů

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zahájila nový vízový program „zlatá karta“ pro zájemce o dlouhodobý pobyt v zemi nebo o americké občanství, kteří si ho mohou koupit za jeden milion dolarů (zhruba 22 milionů korun). Zažádat o kartu lze na webových stránkách, kde si žadatelé mohou připlatit 15 tisíc dolarů (311 tisíc korun) za rychlejší vyřízení žádosti, píše Reuters. Pro firmy, které chtějí Trumpovy zlaté karty zakoupit pro své zaměstnance, je cena o polovinu vyšší.
před 52 mminutami

Ukrajinská SBU zasáhla ruskou ropnou platformu v Kaspickém moři

Drony tajné služby SBU zasáhly ruskou ropnou platformu v Kaspickém moři, uvádí ukrajinská média, podle nichž jde o první takový zásah v Kaspickém moři. Rusko zároveň tvrdí, že jeho protivzdušná obrana v noci na čtvrtek sestřelila nejméně 287 dronů vyslaných z Ukrajiny. AFP píše o jednom z nejrozsáhlejších útoků, které ukrajinská armáda podnikla na sousední zemi za téměř čtyři roky plnohodnotné války, kterou Moskva rozpoutala.
před 1 hhodinou

Venezuelská opoziční lídryně Machadová se po téměř roce objevila na veřejnosti

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová se ve čtvrtek v Oslu časně ráno po jedenácti měsících objevila na veřejnosti a pozdravila své příznivce, píší agentury. Ve středu za ni v norské metropoli převzala Nobelovu cenu za mír, kterou porota tohoto ocenění Machadové letos udělila, její dcera.
03:57Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Při útoku na nemocnici v Myanmaru zemřely desítky lidí, píše AFP

Letecký útok na nemocnici na západě Myanmaru si vyžádal nejméně 31 mrtvých, píše ve čtvrtek agentura AFP s odvoláním na humanitárního pracovníka. Úder vedla vládnoucí vojenská junta, která v této zemi ležící v jihovýchodní Asii zintenzivňuje své útoky před blížícími se volbami.
05:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Armáda chce zavést administrativní odvody

Armáda navrhuje zavést administrativní odvody a těm, kteří by chtěli sloužit v případě krize se zbraní, poskytnout výcvik. Počítá s tím v nově zpracované mobilizační koncepci, kterou reaguje na zhoršenou bezpečnostní situaci a na to, že jí ubývají povinné rezervy a chybí přehled o nejmladší generaci. Plošné odvody skončily v roce 2004. Vyztužit své armády hlavně silami dobrovolníků se momentálně snaží i další evropské země.
před 4 hhodinami

Bývalého prezidenta Bolívie Arceho zadrželi pro podezření z korupce

Bolivijské úřady zadržely bývalého socialistického prezidenta Luise Arceho pro podezření z korupce. Uvedl to podle agentury Reuters státní zástupce Roger Mariaca. Arce předal prezidentský mandát svému nástupci, konzervativnímu politikovi Rodrigu Pazovi, před měsícem.
před 5 hhodinami

AFP: Hamás navrhuje přestat zbrojit výměnou za dlouhodobé příměří v Gaze

Palestinské teroristické hnutí Hamás navrhuje „zmrazit“ své vyzbrojování výměnou za dlouhodobé příměří v Gaze. Podle agentury AFP to ve středu řekl bývalý vůdce hnutí Chálid Mišal v rozhovoru se stanicí al-Džazíra. Podle něho je také uskupení otevřené myšlence, že by na mír na hranicích palestinského území s Izraelem dohlížely zahraniční síly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...