Čeští politici vzpomínají na bývalou ministryni zahraničí USA s českými kořeny Madeleine Albrightovou jako na noblesní dámu a připomínají její podíl na přijetí Česka do NATO. Politička zemřela ve středu ve věku 84 let.
Bývalý americký prezident Bill Clinton, v jehož vládě Madeleine Albrigtová sloužila jako ministryně zahraničí, uvedl na Twitteru, že šlo o jednu z nejlepších ministryň zahraničí, vynikající velvyslankyni v OSN, vynikající profesorku a mimořádnou lidskou bytost.
Clinton si Albrightovou vybral jako šéfku diplomacie v roce 1996 a tento post zastávala poslední čtyři roky jeho administrativy. Byla historicky první ženou v tomto úřadu a do té doby také nejvýše postavenou političkou v amerických dějinách.
Exprezident zmínil například cenné rady, které od ní po léta dostával nejen on, ale i jeho žena Hillary Clintonová, která se později stala ve vládě Baracka Obamy také ministryní zahraničí. Připomněl rovněž, že život Albrightové byl velkou inspirací pro mnohé lidi, když se z uprchlice stala ministryní zahraničí. Dodal, že mnoho lidí je naživu a žije lepší život právě díky její službě.
K tomu se přidala na svém twitterovém účtu i Hillary Clintonová. „Vždy budu hluboce vděčná za nádherné přátelství, které jsme s Billem sdíleli s Madeleine Albrightovou, a za moudré rady, které nám po tolik let dávala.“
Další bývalý americký prezident Barack Obama na Twitteru zmínil, že Albrightová byla jako první žena ve funkci nejvyšší americké diplomatky bojovnicí za demokratické hodnoty. „S Michelle posíláme své myšlenky rodině Albrightových a všem, kdo znali a sloužili se skutečně pozoruhodnou ženou.“
Obama zmínil i jeden ze svých oblíbených příběhů. Při naturalizačním ceremoniálu přišel Etiopčan k Madeleine a řekl: „Pouze v Americe se může uprchlík z Afriky setkat s ministryní zahraničí.“ A ona odpověděla: „Pouze v Americe se může uprchlice ze sřední Evropy stát ministryní zahraničí.“
Fiala: Česko je díky ní ve větším bezpečí
Bývalá ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová má mimořádné zásluhy o Českou republiku i to, že je Česko ve větším bezpečí díky členství v Severoatlantické alianci. Řekl to premiér Petr Fiala (ODS).
„Patří k těm velkým světovým státníkům, kteří mají mimořádné zásluhy o Českou republiku a i o to, že se tu můžeme dnes těšit bezpečnosti díky tomu, že jsme členy Severoatlantické aliance. To je něco, za co si zaslouží náš velký obdiv a hlubokou úctu. Skláníme se před její památkou,“ řekl Fiala.
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) uvedla, že ji úmrtí Albrightové velmi zasáhlo. „Má obrovskou zásluhu na tom, že je ČR pevnou součástí NATO, vždy se snažila, aby svět byl bezpečnějším místem,“ napsala.
Věci nejsou jen o velkých konceptech, ale i o známostech, vzpomíná Kmoníček
Velvyslanec Česka v USA Hynek Kmoníček uvedl , že pro něj byla Albrightová nejen velkou osobou americké politiky, která měla pro nás vždy dveře otevřené a byla největším přímluvcem naší země v USA. „Z části mě naučila, z části mi potvrdila mé podezření, že věci nejsou jen o velkých myšlenkách a konceptech, ale také o tom, kdo koho zná, kdo s kým mluví, protože ví, že on dohody drží.“
Za nejosobnější vzpomínku pak považuje, jak ji rozesmál, když se ho ptala, jaká je její čeština, a oni jí odpověděl: „Víš, Madeleine, mluvíš jako film pro pamětníky. Máš úplně normální češtinu, ale ta melodie češtiny se léty vyvíjela a tobě samozřejmě zůstala ta původní. Když promluvíš, tak to pro některé z mé generace je trošku, jako kdyby na ně mluvil někdo, kdo si možná pamatuje i Masaryka.“
Vondra oceňuje její vlastenectví
Je to ohromná ztráta, uvedl na Twitteru europoslanec a někdejší velvyslanec ve Spojených státech Alexandr Vondra (ODS). „Nikdo v USA pro nás neudělal tolik jako ona. Mysleme na to právě v této době, kdy nás NATO chrání před arogantní rozpínavostí Ruska,“ napsal.
Připomněl také, jak ho v roce 1990 seznamovala s politickým zázemím ve Washingtonu. Oceňuje na ní zejména její na otevřenost a vlastenectví, jak vůči Spojeným státům, tak vůči Československu, z něhož musela dvakrát odejít.
Žantovský: Byla velkou postavou amerických i našich moderních dějin
Madeleine Albrightová se zasloužila o demokratizaci východní Evropy po studené válce, byla velkou postavou amerických i českých dějin. Řekl to ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský, který se s Albrightovou přátelil a přeložil také její paměti.
„Nemůžu si odmyslet, že byla velkou postavou amerických i našich moderních dějin, že se nesmírně zasloužila o demokratizaci naší části Evropy po konci studené války a zastavení války v bývalé Jugoslávii, že nám pomohla navázat velmi úzké styky se Spojenými státy a že nám samozřejmě pomohla při vstupu do NATO,“ uvedl Žantovský, který v minulosti působil jako mluvčí prezidenta Havla. Podle něj blízký vztah, který měl Havel se svým americkým protějškem Billem Clintonem, byl zčásti také zásluhou Albrightové.
Žantovský, který se s Albrightovou přátelil, na ni bude vzpomínat také jako na blízkého člověka, s kterým se znal více než 30 let. „Ona byla nesmírně vřelá a věrná kamarádka,“ poznamenal. „Madeleine znala mou rodinu, mé děti a já znal její sourozence a její dcery. “Obě rodiny se společně navštěvovaly v USA i Praze, Žantovský s rodinou jezdil i na farmu, kterou měla Albrightová ve Virginii nedaleko Washingtonu. „Těžko se mi o tom dnes mluví, ale je to pro mě hezký kus života, jedno z velkých důležitých přátelství v mém životě,“ doplnil.
Borrell: Její odkaz je dnes důležitější než jindy
Šéf diplomacie EU Josep Borrell na Twitteru vyjádřil hluboký smutek z úmrtí Albrightové. „První žena v úřadu americké ministryně zahraničí aktivně utvářela globální politiku – od Afrického rohu, Bosny a Hercegoviny až po Blízký východ. Prosazovala mír a demokracii po celém světě. Její odkaz je dnes důležitější než kdy jindy,“ napsal.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg uvedl, že Albrightová byla obhájkyní svobody a otevřenou zastánkyní NATO, jakož i inspirativní kolegyní a přítelkyní.
Ohlasy ze Slovenska, Rakouska i Polska
Slovenský premiér Eduard Heger uvedl, že jej zpráva o smrti Albrightové velmi rozesmutnila. Poznamenal, že byla „mostem“ mezi někdejším Československem a Spojenými státy. „Rozuměla naší touze stát se členem demokratického světa a výrazně nám pomohla toho docílit. Uctíme její památku a zachováme její odkaz,“ uvedl.
Rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg uvedl, že Albrightová jako „šampionka demokracie utvářela západní zahraniční politiku po studené válce a byla příkladem v tom, jak se vypořádat se zahraničními hrozbami“.
„Měli bychom být velice vděčni Madeleine Albrightové. Polsko je nyní v NATO i díky jejímu neústupnému odhodlání,“ napsal polský velvyslanec ve Washingtonu Marek Magierowski. „Odešla velká politička, první žena ve funkci šéfky americké diplomacie. Přítelkyně Polska, podporující náš vstup do NATO,“ uvedla opoziční poslankyně Katarzyna Lubnauerová. „Odešla velká dáma a vyslankyně našich západních tužeb,“ zdůraznil bývalý polský premiér Marek Belka.
Rozdílné reakce na Balkáně
S rozdílnými reakcemi se skon Albrightové setkal na Balkáně, který stál v 90. letech v popředí jejího diplomatického angažmá. Hluboký zármutek vyjádřila kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová, podle níž byla Albrightová „vytrvalou podporovatelkou Kosova do posledního dechu“.
V Srbsku byla naopak její smrt přijata chladně, s ohledem na skutečnost, že v roce 1999 patřila k největším obhájcům bombardování Jugoslávie, které mělo zabránit srbským etnickým čistkám v Kosovu.
Bulvární deník Blic píše, že Albrightová se „pro mnohé v Srbsku stala synonymem zla“ a že Srbům zůstane v paměti jako „jedna z nejvíce nenáviděných zahraničních političek“. Bosenská média připomínají, že rodačka z Prahy byla také „matkou“ Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, který soudil zločiny spáchané za válek doprovázejících rozpad tohoto mnohonárodního státu.
