„Po padesáti letech to bolí stejně jako tehdy.“ Stovky lidí si připomněly oběti krvavé neděle

Stovky lidí si v severoirském Londonderry připomněly padesát let od chvíle, kdy ve městě britští vojáci zastřelili třináct neozbrojených katolických demonstrantů. Lidé v pietním pochodu nesli fotografie zemřelých a bílé růže.

Podobizny obětí se objevily i na pomníku v Londonderry, který masakr připomíná. Věnec k nim při vzpomínkové ceremonii položil irský premiér Micheál Martin, který uvedl, že podporuje rodiny obětí, které požadují pro své blízké spravedlnost. S pozůstalými se osobně setkal. „Nevěřím, že by pro kohokoliv měla platit amnestie, věřím ve spuštění plného soudního procesu a spravedlnost,“ uvedl premiér.

Vojáci 1. praporu britského výsadkového pluku 30. ledna 1972 v převážně katolickém Londonderry zabili třináct neozbrojených účastníků nepovoleného protestního průvodu. Dalších čtrnáct lidí utrpělo při akci zranění, jeden z nich jim po několika měsících podlehl.

Průvod v Londonderry
Zdroj: CLODAGH KILCOYNE/Reuters

Londýn se ke střelbě přiznal až v roce 2010

Britská oficiální místa navíc o incidentu dlouho lhala, když zásah hájila jako odezvu na střelbu po vojácích. Střelbu do neozbrojených demonstrantů přiznala britská vláda teprve v červnu 2010. Tehdy, tedy po více než 38 letech, se britský premiér David Cameron jménem země a vlády omluvil za „neoprávněnou“ a „neospravedlnitelnou“ smrt čtrnácti protestujících.

„Musíme se poučit z minulosti, usmířit se a pro obyvatele Severního Irska vybudovat mírumilovnou budoucnost,“ napsal na Twitteru britský premiér Boris Johnson v předvečer 50. výročí od takzvané krvavé neděle.

Od Krvavé neděle uplynulo padesát let
Zdroj: CLODAGH KILCOYNE/Reuters

Podle Kay Duddyové, jejíž sedmnáctiletý bratr Jackie byl jedním z prvních zastřelených v lednu 1972, „to po padesáti letech bolí stále stejně, jako to bolelo tehdy“. „Nepřišli jsme jenom o bratříčka, přišli jsme o celou generaci. Máme tolik nezodpovězených otázek, oženil by se? Měl by rodinu?“ cituje BBC Duddyovou.

Lidé v Londonderry, kterému místní raději kvůli podobě s britskou metropolí říkají Derry, vyšli odpoledne do ulic i podruhé. Pochod má být zakončen krátce po páté hodině, tedy ve stejnou chvíli, kdy britští výsadkáři zahájili střelbu.

Vzpomínka na oběti krvavé neděle
Zdroj: CLODAGH KILCOYNE/Reuters

„Krvavá neděle“ (Bloody Sunday) byla jedním z vrcholů období nazývaného Troubles (Nepokoje), které začalo již na konci 60. let 20. století. Násilné spory mezi sebou vedli republikáni-katolíci usilující o to, aby se Severní Irsko odtrhlo a stalo se součástí Irska, a unionisté – většinou protestanti, kteří upřednostňovali setrvání Ulsteru v rámci Británie.

Incident z ledna 1972 spustil jeden z nejtragičtějších roků ve vztazích mezi katolíky a protestanty. Během roku 1972 zahynulo při nepokojích v Ulsteru celkem 467 lidí.