V Etiopii vznikla nová aliance protivládních frakcí. Chce svrhnout premiéra

V Etiopii se spojilo devět protivládních frakcí, aby společně usilovaly o politickou změnu. V zemi se od loňska bojuje a nyní se fronta blíží k hlavnímu městu Addis Abebě. Cílem vzniklé koalice je vojenskou silou či jednáním odstranit současný kabinet a vytvořit přechodnou vládu. Podle vlády je vznik aliance jen trikem pro média.

Součástí spojenectví má být Tigrajská lidová osvobozenecká fronta (TPLF) i dvě skupiny zahrnující etnika Oromů a Agawů. Podle agentury Reuters bude v alianci několik ozbrojených skupin, i když není jasné, zda mají ozbrojenou složku všechny.

Nové uskupení se má jmenovat Sjednocená fronta etiopských federálních a konfederálních sil. Hlavní bojovou silou v ní je TPLF, která proti vládě bojuje od loňského listopadu. Podle analytiků má koalice dokázat, že TPLF má podporu i mimo svůj region kolem města Mekele na severní hranici s Eritreou.

O co jde nové alianci

Smyslem založení fronty je podle jejích členů „zvrátit škodlivé důsledky vlády premiéra Abiye Ahmeda na národy v Etiopii i mimo ni“. Bývalý ministr zahraničí Berhane Gebrechristos uvedl, že aliance chce zabránit zhroucení Etiopie. „Pokud budou opravdu odhodlaní zahájit ozbrojené povstání, tak (pro vládu) představují potenciálně vážný problém,“ řekl o koalici agentuře AFP zdroj z diplomatických kruhů.

Rada bezpečnosti OSN v pátek vyzvala vládu i povstalce k „ukončení bojů a sjednání trvalého klidu zbraní“. Orgán žádá obě strany sporu, aby se zdržely nenávistných výroků a vytvořily podmínky pro zahájení celostátního dialogu. Prohlášení, které je první výzvou k okamžitému ukončení bojů ze strany RB OSN od začátku konfliktu v Etiopii před rokem, schválilo všech 15 členů rady, uvedla agentura AP.

Na žádost agentury Reuters o reakci Ahmedova mluvčí odkázala na svůj tweet zveřejněný po letošních červnových volbách, v nichž byla znovu zvolena premiérova strana. Ahmed je u moci od roku 2018 a jeho mluvčí v létě napsala, že „se před třemi lety otevřel politický prostor, v němž dostali všichni dostatek příležitostí vyřešit si své spory v červnových volbách“. K nově vznikající alianci se mluvčí nevyjádřila a zatím ji nekomentoval ani mluvčí TPLF. Vláda však uvedla, že v hlavním městě pokračuje běžný život, a odmítla zvěsti o obléhání.

Vývoj v Etiopii budí obavy ve světě

Situaci v Etiopii sledují s obavami mnohé západní i africké země a vyzývají k příměří. Americký ministr zahraničí Antony Blinken ve čtvrtek řekl, že „konflikt v Etiopii musí skončit a mírová jednání musejí začít okamžitě a bez podmínek“.

USA v pátek vyzvaly své občany, aby Etiopii rychle opustili. Podle ministerstva zahraničí se bezpečnostní situace v zemi rychle mění. České ministerstvo zahraničí ve čtvrtek varovalo Čechy před cestováním do Etiopie, kde je nyní asi sedm desítek českých občanů.

Fronta je prý tři sta kilometrů od hlavního města

K bojům TPLF se připojila skupina Oromů a ve čtvrtek obě potvrdily, že se jejich jednotky přiblížily na 325 kilometrů k Addis Abebě. Vláda ve čtvrtek oznámila, že je informace protivníků o územních ziscích přehnaná.

Podle odborníků se budou chtít povstalci nejprve snažit zablokovat silnici ze sousedního Džibutska. Vláda v pátek informovala, že k městu Mille, které na této trase leží, mají povstalci ještě 80 kilometrů, povstalci tvrdí, že město obkličují.

V Etiopii od čtvrtka jedná americký zvláštní zmocněnec pro země v oblasti Afrického rohu Jeffrey Feltman. Sešel se se šéfem Komise Africké unie i s premiérem Ahmedem, se kterým hovořil o ukončení bojů. Podle mluvčího premiéra bylo jednání konstruktivní.

Staré etnické sváry

Etiopský konflikt začal před rokem, kdy Tigrajci obsadili část vojenských základem v Tigraji. Ahmed tam pak vyslal armádu. Boje nepřežily tisíce lidí, dva miliony Etiopanů jsou mimo své domovy a v Tigraji hrozí hlad 400 tisícům lidí.

Tigrajci dominovali etiopské politice téměř třicet let, ale když se roku 2018 ujal předsednictví vlády Ahmed z etnika Oromů, o moc přišli. TPLF ho viní z centralizace moci na úkor jednotlivých etiopských států, což ale premiér, který dostal roku 2019 Nobelovu cenu za mír za vyřešení letitého konfliktu mezi Etiopií a Eritreou, popírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 16 mminutami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 43 mminutami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 52 mminutami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 1 hhodinou

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 2 hhodinami

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...