Ze svahů sopky na ostrově La Palma se dál valí láva. Letiště se vrátilo do provozu, zatím bez spojů

Po sobotní uzavírce vynucené erupcí sopky Cumbre Vieja se opět otevřelo letiště na jednom z Kanárských ostrovů La Palma. Kvůli problematickým podmínkám ale lety zůstávaly zrušené, informovala agentura Reuters. Ze svahů sopky se i týden po začátku výbuchu dál valí láva a ostrov, kde žije asi 85 tisíc lidí, stále přikrývá mrak vulkanického popela.

Aktivita Cumbre Vieja se začátkem víkendu nabrala na intenzitě a v sobotu se zhroutila část aktivního kráteru nad obcí Todoque a objevil se nový lávový proud. Vláda španělského ostrova uvedla, že od té doby na sopce nedošlo k dalším „významným incidentům“, píše agentura AP. Dron Reuters nicméně natočil „rychlou řeku“ natavené horniny, která stékala od kráteru a procházela blízko domů.

Experti při následné tiskové konferenci popisovali dva aktivní proudy –⁠ jeden rychlý a jeden pomalý. „Severněji se nachází proud, který se pohybuje rychle. Tato láva přichází z hlubších částí kráteru a má teplotu okolo 1250 stupňů (Celsia),“ uvedl Miguel Ángel Morcuende z krizového týmu Pevolca.

Kvůli vrstvě sopečného popela na ranveji v sobotu přerušilo provoz místní letiště, které je od místa erupce vzdálené jen několik kilometrů. V neděli španělský úřad civilního letectví AENA oznámil, že letiště je opět v provozu, ovšem aerolinky Binter, které zajišťují spojení na La Palma, ihned lety vypravovat nechtěly.

Erupce by mohla trvat tři měsíce

„Kvůli oblaku popela, který pramení ze sopečné erupce, je nutné zachovat dočasné zastavení letů na La Palma. Spoje naplánované na dnešek byly zrušeny,“ uvedla v neděli společnost s tím, že výpadek potrvá, dokud se podmínky nezlepší.

Uzavírka letiště zkomplikovala evakuaci obyvatel a měla za následek dlouhé fronty na trajekty mířící na sousední ostrovy. Kvůli erupci dosud muselo opustit své domovy skoro sedm tisíc lidí, lávové proudy už zničily skoro pět set budov. Podle AP se odborníci domnívají, že erupce Cumbre Vieja, která naposledy soptila před padesáti lety, by mohla trvat až tři měsíce.

K situaci na La Palmě se v neděli vyjádřil i papež František, který při pravidelném požehnání na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu věnoval modlitbu lidem zasaženým pohromou. „Myslím obzvláště na ty, kdo byli nuceni odejít ze svých domovů,“ uvedla hlava katolické církve.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...