Demokratičtí zákonodárci Texasu chtějí útěkem zastavit reformu voleb. Zavřeme je do Kapitolu, hrozí guvernér

Přes padesát demokratických členů texaského zákonodárného sboru v pondělí hromadně odletělo do Washingtonu ve snaze přerušit projednávání republikánského návrhu změny volebních zákonů ve státní legislativě. Podobný krok tamní tradičně menšinoví demokraté provedli naposledy v roce 2003. Americká média však poznamenávají, že zákonodárcům za útěk ze státu hrozí zatčení, přičemž není jisté, že se jim schválení kontroverzního návrhu podaří skutečně zablokovat.

Republikáni po celých USA začali se snahami o zpřísnění pravidel pro odevzdání volebních lístků po listopadových volbách, v nichž republikán Donald Trump prohrál souboj s demokratem Joem Bidenem. Zásadní zpřísnění již letos schválily státy Iowa, Georgia či Florida.

Trumpovi spolustraníci tvrdí, že úpravou pravidel bojují proti riziku volebních podvodů. Demokraté společně se skupinami hájícími občanská a volební práva však tvrdí, že podobnou argumentací jen podporují lživá tvrzení exprezidenta a jeho okolí o volebních manipulacích.

Pravým cílem republikánských snah je podle nich ztížit možnost odevzdat hlas určitým skupinám obyvatelstva, které se tradičně kloní spíše k demokratům, například příslušníkům etnických menšin, mladým lidem, nebo osobám s postižením.

Návrh texaských republikánů by například zrušil čtyřiadvacetihodinovou otvírací dobu některých volebních místností, možnost odevzdat lístek z okna automobilu (drive-through), sběrné schránky na korespondenční volební lístky a zpřísnil by pravidla ověřování totožnosti při odevzdávání hlasů poštou. Posílil by rovněž pravomoci stranických volebních pozorovatelů.

Zavřeme je do texaského Kapitolu, dokud neodvedou svou práci, hrozí guvernér

Demokraté již na konci května přijetí návrhu zákona zablokovali tím, že odešli z jednacího sálu těsně před koncem řádné schůze zákonodárného sboru, která trvá každý rok od ledna do května. Guvernér Greg Abbott však následně svolal mimořádnou schůzi.

Z ní nyní demokraté „uprchli“ do Washingtonu na palubě dvou charterových letů, čímž učinili texaský zákonodárný sbor neusnášeníschopný. Krokem přitom riskují zatčení, protože podle texaského zákona mohou být závazně povoláni do texaské metropole Austinu. To je jeden z důvodů, proč zamířili do Washingtonu, tedy mimo jurisdikci texaské policie.

Abbott však krátce po jejich odletu pohrozil, že nechá demokraty zadržet hned po jejich návratu do domovského státu. „Hned jak se vrátí do státu Texas, tak budou zatčeni, zavřeme je do texaského Kapitolu, dokud neodvedou svou práci,“ řekl guvernér.

„Jsme odhodláni tento návrh zákona zmařit,“ řekl texaský zákonodárce Chris Turner s tím, že demokraté jsou připraveni ve Washingtonu zůstat třicet dní, tedy až do konce nynější mimořádné schůze. Abbott nicméně poznamenal, že bude v případě nutnosti svolávat jednu mimořádnou schůzi za druhou, dokud zákon neprojde.

Agentura AP poznamenává, že není zcela jasné, kdo demokratickým zákonodárcům platí výlohy spojené z cestou do Washingtonu. Fischer řekl, že výdaje na hotel pro zákonodárce pokryje ze svých prostředků na volební kampaň, nechtěl však komentovat to, kdo platil dva charterové lety.

Demokraté chtějí prosadit vlastní reformu na federální úrovni

Demokratičtí zákonodárci si vybrali Washington také z jiného důvodu, než aby unikli texaské policii. Chtějí totiž vyvíjet tlak na demokraty v Kongresu a na prezidenta Joea Bidena, aby se zasadili o schválení velké volební reformy na federální úrovni, se kterou zase nesouhlasí republikáni.

Návrh federálního zákona by značně omezil řadu restrikcí zavedených na státní úrovni, například by zavedl automatickou registraci voličů k volbám, nejméně 15denní lhůtu pro předčasné odevzdání lístků ve všech státech, zákaz stranických manipulací s tvarem volebních obvodů, nebo nutnost větší transparentnosti u dárců na politické kampaně. Demokraté rovněž chtějí přinutit státy k tomu, aby nabízely svým voličům možnost korespondenční volby bez potřeby uvést pro ni zvláštní důvod.

Biden v úterý k volební reformě pronese projev, v němž se podle mluvčí Bílého domu zaváže „překonat nejhorší útok na naši demokracii od dob občanské války“, čímž má na mysli republikánské úpravy volebních pravidel v jednotlivých státech.

„Pro naši demokracii je to teď nebo nikdy. V Texasu držíme obrannou linii,“ řekl Martinez Fischer, jeden ze zákonodárců, kteří v pondělí přijeli do Washingtonu. „Opustili jsme naše zaměstnání, opustili jsme naše rodiny, opustili jsme naše domovy. Protože nic není důležitější než volební práva v Americe,“ dodal.

Prosazení demokratické federální reformy je však komplikované, podle stávajících senátních pravidel potřebují demokraté k přikročení k hlasování šedesát hlasů, ovládají přitom jen padesát křesel. Ve Washingtonu se proto hovoří o změně nynějších hlasovacích pravidel v Senátu, proti čemuž však vystupují někteří umírnění demokraté.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA jsou silnější než kdy dřív, uvedl Trump v projevu o stavu unie

Spojené státy jsou zpět silnější, lepší a bohatší než kdy předtím, prohlásil v noci na středu americký prezident Donald Trump v úvodu svého projevu o stavu unie. Podle šéfa Bílého domu Spojené státy zažily v posledním roce nevídané změny a mají nyní nejsilnější ekonomiku vůbec. Odpověď demokratů na Trumpovu řeč přednese guvernérka Virginie Abigail Spanbergerová. Desítky opozičních demokratů Trumpovu řeč bojkotují.
02:48Aktualizovánopřed 14 mminutami

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci na podporu Ukrajiny, píší agentury

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci, ve které vyjádřilo podporu Ukrajině bránící se ruské vojenské agresi. Napsaly to v noci na středu agentury Reuters a AFP. OSN tak učinilo na svém mimořádném zasedání v úterý – tedy v den čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu. Pro usnesení hlasovali zástupci 107 zemí, proti jich bylo 12 a dalších 51 se zdrželo. Proti rezoluci byly země jako Rusko, jeho spojenec Bělorusko, Írán nebo Kuba. Hlasování se zdržela Čína, Maďarsko nebo Spojené státy, reprezentované zástupkyní velvyslance USA při OSN Tammy Bruceovou.
před 3 hhodinami

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který chce být svobodný, řekl Macinka

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který se rozhodl být svobodný, řekl v úterý český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na jednání Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) k situaci na Ukrajině. Vyzval přitom Rusko, aby válku zastavilo a dalo šanci míru, nikoliv jako gesto slabosti, ale coby krok zodpovědnosti. Ukrajina a její spojenci si připomínají čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze. Pokračující agresi na Ukrajině se věnuje i mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránský soud vynesl první rozsudek smrti za protirežimní protesty, píše Reuters

Islámský revoluční soud v Íránu vynesl rozsudek smrti nad íránským občanem obviněným z „nepřátelství vůči bohu“. V případě vykonání rozsudku půjde o první takový případ související s celostátními protirežimními protesty, které v Íránu vypukly na konci loňského roku. Dosud si vyžádaly tisíce obětí. S odvoláním na zdroj blízký rodině obviněného to uvedla agentura Reuters. Obvinění přichází v době, kdy na některých univerzitách studenti od soboty začali znovu demonstrovat.
před 7 hhodinami

VideoMexické úřady se snaží obnovit pořádek v turistických oblastech

Mexické úřady vyslaly další dva tisíce vojáků do státu Jalisco na západním pobřeží země. V neděli tam vypukly násilnosti po zabití jednoho z předních drogových bossů. V turistické oblasti, kde se bude odehrávat i část mistrovství světa ve fotbale, se úřady snaží obnovit pořádek. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová ujišťuje, že na šampionátu bude bezpečnost zaručena. Právě celostátní jednotky, které provádějí v městech osobní prohlídky, provedly zásah proti drogovému kartelu – podle prezidentky bez jakékoliv přímé americké účasti. Sheinbaumová nicméně připustila, že s nimi Američané předtím sdíleli zpravodajské informace.
před 8 hhodinami

Česko si připomnělo čtyři roky od začátku ruské války proti Ukrajině

Po České republice se konaly akce připomínající začátek ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu před čtyřmi lety, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost Česka, Ukrajiny a celé Evropy byly tématy veřejného slyšení v Senátu, ze kterého se členové vlády Andreje Babiše (ANO) omluvili, zatímco prezident Petr Pavel dorazil. Zajištění bezpečnosti je odpovědností nás všech, řekl Pavel v horní komoře. Prezident se odpoledne sešel na Hradě s podporovateli napadené země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rusko mír nechce a není tak silné, jak si myslí, zní z Evropy

Ukrajina je národem tichých hrdinů, současný konflikt je pak válkou o svobodu. V den čtvrtého výročí velké ruské invaze to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte, který se účastnil ceremonie v sídle Severoatlantické aliance. Podle Rutteho je další pomoc Kyjevu zcela zásadní. Výročí si připomněli také europoslanci. Řada z nich kritizovala Maďarsko a Slovensko za jejich přístup k válce.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoUkrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu, zdůraznil Kopečný

V den čtvrtého výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu byl hostem Interview ČT24 moderovaného Barborou Kroužkovou bezpečnostní expert a bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Ten řekl, že ukrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu. „První tři roky to byla společná role Evropy a Spojených států a pak se od toho USA odklonily. Teď už je to jen o Evropě a ta v tom obstává. Ne díky českým financím, ale i díky české muniční iniciativě. Díky evropským státům, především severní a západní Evropy, které velké části svého rozpočtu (…) dedikují tomu, aby byl v Evropě mír a aby Ukrajina přežila,“ zdůraznil Kopečný, který v pořadu hovořil mimo jiné také o ruské ekonomice, o tom, co by mohlo invazní armádu zastavit či jak dlouho podle něj ještě bude konflikt na Ukrajině trvat.
před 10 hhodinami
Načítání...