Demokratičtí zákonodárci Texasu chtějí útěkem zastavit reformu voleb. Zavřeme je do Kapitolu, hrozí guvernér

Přes padesát demokratických členů texaského zákonodárného sboru v pondělí hromadně odletělo do Washingtonu ve snaze přerušit projednávání republikánského návrhu změny volebních zákonů ve státní legislativě. Podobný krok tamní tradičně menšinoví demokraté provedli naposledy v roce 2003. Americká média však poznamenávají, že zákonodárcům za útěk ze státu hrozí zatčení, přičemž není jisté, že se jim schválení kontroverzního návrhu podaří skutečně zablokovat.

Republikáni po celých USA začali se snahami o zpřísnění pravidel pro odevzdání volebních lístků po listopadových volbách, v nichž republikán Donald Trump prohrál souboj s demokratem Joem Bidenem. Zásadní zpřísnění již letos schválily státy Iowa, Georgia či Florida.

Trumpovi spolustraníci tvrdí, že úpravou pravidel bojují proti riziku volebních podvodů. Demokraté společně se skupinami hájícími občanská a volební práva však tvrdí, že podobnou argumentací jen podporují lživá tvrzení exprezidenta a jeho okolí o volebních manipulacích.

Pravým cílem republikánských snah je podle nich ztížit možnost odevzdat hlas určitým skupinám obyvatelstva, které se tradičně kloní spíše k demokratům, například příslušníkům etnických menšin, mladým lidem, nebo osobám s postižením.

Návrh texaských republikánů by například zrušil čtyřiadvacetihodinovou otvírací dobu některých volebních místností, možnost odevzdat lístek z okna automobilu (drive-through), sběrné schránky na korespondenční volební lístky a zpřísnil by pravidla ověřování totožnosti při odevzdávání hlasů poštou. Posílil by rovněž pravomoci stranických volebních pozorovatelů.

Zavřeme je do texaského Kapitolu, dokud neodvedou svou práci, hrozí guvernér

Demokraté již na konci května přijetí návrhu zákona zablokovali tím, že odešli z jednacího sálu těsně před koncem řádné schůze zákonodárného sboru, která trvá každý rok od ledna do května. Guvernér Greg Abbott však následně svolal mimořádnou schůzi.

Z ní nyní demokraté „uprchli“ do Washingtonu na palubě dvou charterových letů, čímž učinili texaský zákonodárný sbor neusnášeníschopný. Krokem přitom riskují zatčení, protože podle texaského zákona mohou být závazně povoláni do texaské metropole Austinu. To je jeden z důvodů, proč zamířili do Washingtonu, tedy mimo jurisdikci texaské policie.

Abbott však krátce po jejich odletu pohrozil, že nechá demokraty zadržet hned po jejich návratu do domovského státu. „Hned jak se vrátí do státu Texas, tak budou zatčeni, zavřeme je do texaského Kapitolu, dokud neodvedou svou práci,“ řekl guvernér.

„Jsme odhodláni tento návrh zákona zmařit,“ řekl texaský zákonodárce Chris Turner s tím, že demokraté jsou připraveni ve Washingtonu zůstat třicet dní, tedy až do konce nynější mimořádné schůze. Abbott nicméně poznamenal, že bude v případě nutnosti svolávat jednu mimořádnou schůzi za druhou, dokud zákon neprojde.

Agentura AP poznamenává, že není zcela jasné, kdo demokratickým zákonodárcům platí výlohy spojené z cestou do Washingtonu. Fischer řekl, že výdaje na hotel pro zákonodárce pokryje ze svých prostředků na volební kampaň, nechtěl však komentovat to, kdo platil dva charterové lety.

Demokraté chtějí prosadit vlastní reformu na federální úrovni

Demokratičtí zákonodárci si vybrali Washington také z jiného důvodu, než aby unikli texaské policii. Chtějí totiž vyvíjet tlak na demokraty v Kongresu a na prezidenta Joea Bidena, aby se zasadili o schválení velké volební reformy na federální úrovni, se kterou zase nesouhlasí republikáni.

Návrh federálního zákona by značně omezil řadu restrikcí zavedených na státní úrovni, například by zavedl automatickou registraci voličů k volbám, nejméně 15denní lhůtu pro předčasné odevzdání lístků ve všech státech, zákaz stranických manipulací s tvarem volebních obvodů, nebo nutnost větší transparentnosti u dárců na politické kampaně. Demokraté rovněž chtějí přinutit státy k tomu, aby nabízely svým voličům možnost korespondenční volby bez potřeby uvést pro ni zvláštní důvod.

Biden v úterý k volební reformě pronese projev, v němž se podle mluvčí Bílého domu zaváže „překonat nejhorší útok na naši demokracii od dob občanské války“, čímž má na mysli republikánské úpravy volebních pravidel v jednotlivých státech.

„Pro naši demokracii je to teď nebo nikdy. V Texasu držíme obrannou linii,“ řekl Martinez Fischer, jeden ze zákonodárců, kteří v pondělí přijeli do Washingtonu. „Opustili jsme naše zaměstnání, opustili jsme naše rodiny, opustili jsme naše domovy. Protože nic není důležitější než volební práva v Americe,“ dodal.

Prosazení demokratické federální reformy je však komplikované, podle stávajících senátních pravidel potřebují demokraté k přikročení k hlasování šedesát hlasů, ovládají přitom jen padesát křesel. Ve Washingtonu se proto hovoří o změně nynějších hlasovacích pravidel v Senátu, proti čemuž však vystupují někteří umírnění demokraté.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
21:01Aktualizovánopřed 33 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 5 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 6 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...