Palestinským demonstrantům vadí autoritářský přístup vládnoucí strany Fatah

3 minuty
Události: Protesty na Západním břehu
Zdroj: ČT

Už týden demonstrují Palestinci na Západním břehu proti tamní vládě. Protesty spustila smrt opozičního aktivisty, který zemřel po zadržení palestinskou policií. Fatah je u moci už skoro třicet let a pronásleduje i další oponenty. Navíc stále odkládá svobodné volby.

Nizára Banáta zatkly palestinské bezpečnostní síly, o hodinu později byl prohlášen za mrtvého. Tyto události teď rezonují. „To, co se stalo Nizárovi Banátovi, je nešťastné a bolestivé. Takovéto násilí není součástí naší kultury a to, co se stalo, bylo nezamýšlenou nehodou,“ řekl místopředseda vládní strany Fatah Mahmúd al-Alúl.

Vysvětlení předáka Fatahu ale lidem v ulicích nestačí, Palestinci na Západním břehu řeky Jordán se proti vládní straně vyhrazují při protestech už několikátý den. „Nizár se stal terčem organizovaného a plánovaného zločinu, spáchaného z oficiálních míst,“ řekl otec zemřelého aktivisty Chalíl Banát.

„Odvažoval se diskutovat o otázkách, o kterých si nikdo netroufá mluvit. Ale zároveň měl velice důležitou vlastnost, a to schopnost populárním způsobem podávat své příběhy,“ vzpomíná na Banáta palestinská publicistka Náda Harhášová, která jej osobně znala. I ona čelila politickému násilí. Loni jí kvůli její kritice poměrů někdo podpálil auto a dům.

11 minut
Studio ČT24: Zpravodaj ČT David Borek k dění na Západním břehu
Zdroj: ČT24

Zápas o podobu politického systému na palestinských územích

„V celém sporu nejde jen o osud jednoho zabitého opozičního aktivisty, ale o samotnou podobu politického systému na palestinských územích,“ míní zpravodaj ČT v Izraeli David Borek.

„Na volbách je hezké to, že vyzkoušíte nějaké nové lidi. A když selžou, tak je zase ve volbách vykopnete. V našem případě vyzkoušíte nějaké politiky, ale oni už zůstanou natrvalo,“ popisuje Harhášová.

Palestinské autonomii vládne Mahmúd Abbás. Od roku 2005 neprošel volbami a ty letošní byly odloženy na neurčito. Hněv demonstrantů v Ramalláhu se tak obrací i proti němu. „Nežádáme nic jiného, než co je psáno v ústavě. Nepožadujeme stát na Marsu, požadujeme palestinský stát, který ochraňuje práva svých lidí,“ vyzývá jedna z protestujících Tála Šbitová.  

Jenže sen o svobodných volbách má hořký podtón. Průzkumy ukazují, že na Západním břehu roste popularita hnutí Hamás, které nesní o demokracii, ale o islámské vládě. „Prodemokratické palestinské síly tak čelí klíčové otázce: Jak neskočit z bláta do louže,“ uzavírá zpravodaj Borek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva opět udeřila na Ukrajinu. Kyjev hlásí zásah letiště v ruském Engelsu

Rusko v noci na pátek během rozsáhlého útoku vyslalo na Ukrajinu přes čtyři sta dronů a více než čtyřicet raket. Protiletecký poplach platil na celém území země. Kromě Kyjeva, odkud jsou hlášeny tři oběti. Rusko zasáhlo také regiony na západě země, informují ukrajinská média. Mezi mrtvými a zraněnými jsou záchranáři. Ukrajinská armáda také oznámila, že zasáhla vojenská letiště v ruském Engelsu a Ďagilevu a sklad pohonných hmot v Saratovské oblasti.
06:01Aktualizovánopřed 39 mminutami

USA uvalily sankce na soudkyně ICC kvůli Izraeli

Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa uvalila sankce na čtyři soudkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC), informovaly tiskové agentury s odvoláním na americké ministerstvo zahraničí. Podle Reuters jde o bezprecedentní odvetu za to, že tento válečný tribunál vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a také že v minulosti rozhodl o zahájení vyšetřování údajných válečných zločinů amerických vojáků v Afghánistánu.
06:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čínu nelze úplně odříznout, shodli se Zahradil s Langšádlovou

Úplně se ekonomicky odříznout od Číny kvůli bezpečnostním rizikům spojeným s technologiemi není možné. V Událostech, komentářích se na tom shodli bývalý europoslanec Jan Zahradil se členkou sněmovního zahraničního výboru Helenou Langšádlovou (TOP 09). Podle ní je třeba brát Peking jako hrozbu. Zahradil by naopak uvítal, kdyby Česko vůči Pekingu zaujalo méně konfrontační postoj. Pořad moderoval Martin Řezníček.
před 1 hhodinou

Soudkyně zablokovala Trumpův zákaz přijímání cizinců na Harvard

Americká federální soudkyně dočasně zablokovala výnos prezidenta Donalda Trumpa, který měl znemožnit vstup do Spojených států zahraničním studentům mířícím na prestižní Harvardovu univerzitu.
před 4 hhodinami

Rozepře mezi Trumpem a Muskem se vyostřuje

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social naznačil, že by mohl zrušit vládní smlouvy a dotace pro firmy svého někdejšího spojence Elona Muska. V reakci na Trumpova slova pak Musk ohlásil, že společnost SpaceX začne vyřazovat z provozu svou vesmírnou loď Dragon. O několik hodin později to však vyvrátil. Rozepře mezi Muskem a Trumpem znepokojují investory. To se podepsalo i na tom, že výrazně oslabovaly akcie výrobce elektromobilů Tesla – nakonec se propadly o 14,3 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Netanjahu přiznal, že podporuje skupinu konkurující Hamásu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přiznal, že jeho vláda podpořila v Pásmu Gazy skupiny nepřátelské vůči teroristickému hnutí Hamás. Reagoval tak na obvinění opozičního poslance a někdejšího dlouholetého ministra Avigdora Liebermana, že Izrael v Gaze poskytuje zbraně skupině spřízněné s teroristickou organizací Islámský stát (IS). Podle serveru The Times of Israel (ToI) ale skupina působící na jihu Pásma Gazy s IS spřízněná není.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Merz setkání s Trumpem zhodnotil pozitivně

Německý kancléř Friedrich Merz je se schůzkou s americkým prezidentem Donaldem Trumpem „extrémně spokojen“, prohlásil podle agentury Reuters. Podle kancléře setkání položilo dobrý základ pro další rozhovory na nadcházejících summitech G7 a NATO.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

NATO schválilo nové závazky, Rutte navrhl zvýšit obranné výdaje na pět procent HDP

Ministři obrany NATO schválili nové alianční závazky, kterými mají přispět k obraně Aliance, oznámil generální tajemník NATO Mark Rutte. K dosažení těchto cílů bude podle něj potřeba více financí. Rutte v této souvislosti navrhuje zvýšit cíl výdajů na obranu na pět procent HDP, přičemž 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...