Americká prokuratura získala teprve druhé přiznání viny kvůli útoku na Kapitol

Osmatřicetiletý muž z Floridy se přiznal k účasti na lednovém útoku na americký Kapitol. Paul Hodgkins je teprve druhým obžalovaným, který tak učinil. Přijal nabídku prokuratury ohledně činu narušování práce úřadů. V Kapitolu Hodgkins vnikl do Senátu, kde mával vlajkou „Trump 2020“. Prokurátoři také vůbec poprvé v této kauze ukončili stíhání podezřelého poté, co se ukázalo, že v Kapitolu nebyl.

Při lednovém násilném protestu, který přerušil schůzi Kongresu k výsledkům prezidentských voleb, byl Hodgkins jedním z výtržníků, kteří se dostali až do zasedacího sálu federálního Senátu. K uvedenému činu se přiznal při virtuálním jednání soudu ve Washingtonu.

„Rozhodl jsem se, že přijmu tuto nabídku o přiznání viny a prohlásím, že jsem vinen,“ řekl Hodgkins soudci. Výměnou za přijetí dohody se zbavil obvinění z dalších přečinů.

Za „bránění úřednímu výkonu“ teoreticky hrozí až dvacet let za mřížemi, soudce Randolph Moss ale uvedl, že federální směrnice o výši trestů doporučují odnětí svobody mezi patnácti a jedenadvaceti měsíci.

Doposud přiznali vinu v kauze útoku na Kapitol pouze dva lidé – kromě Hodgkinse se doznal ještě kytarista a zpěvák thrashmetalové kapely Iced Earth Jon Schaffer. Ten se v dubnu přiznal k tomu, že bez povolení vnikl do budovy s omezeným přístupem a že při tom použil pepřový sprej proti jednomu z policistů.

Člen polovojenské organizace Oathkeepers (Strážci přísahy) označený prokuraturou za vyznavače krajně pravicových názorů souhlasil, že bude spolupracovat s vyšetřovateli.

První stažení obvinění

Stíhání účastníků lednových nepokojů je možná vůbec nejsložitější operací v dějinách federálního ministerstva spravedlnosti. Do budovy Kongresu v den volební schůze vtrhly stovky příznivců končícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který od listopadových voleb soustavně šířil dezinformace o tom, že mu bylo ukradeno vítězství.

Podle amerických médií už prokurátoři obžalovali přes 450 údajných účastníků či strůjců násilností z šestého ledna, přičemž obvinění jdou od méně závažných činů, jako je nepovolený vstup, až po těžké zločiny jako „spiknutí s cílem zabránit certifikaci voleb“.

Agentura Reuters uvádí, že rozsáhlá operace ministerstva zároveň s druhou dohodou o vině přinesla i první případ, v němž byla veškerá obvinění stažena. Prokurátoři nově ukončili stíhání jistého Christophera Kellyho poté, co se objevily důkazy o tom, že do budovy Kongresu nikdy nevstoupil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...