Manželé Bidenovi zveřejnili daňové přiznání, státu odvedli čtvrtinu svých příjmů

Americký prezident Joe Biden a jeho žena, vysokoškolská učitelka Jill Bidenová, si za loňský rok vydělali 607 336 dolarů (přibližně 12,7 milionu korun). Zveřejněním svého daňového přiznání navázali na tradici moderních prezidentů Spojených států. Té se vymykal jen Donald Trump, který přiznání nezveřejňoval. Bidenovi federální vládě za uplynulý rok na daních odvedli 25,9 procenta svých příjmů, americký průměr je přibližně čtrnáct procent.

Ve srovnání s rokem 2019 se příjmy Bidenových propadly o 38 procent, zejména protože po zahájení předvolební prezidentské kampaně musel Joe Biden ukončit svou výdělečnou sérii přednášek, píše List The Guardian. AP připomíná také zisky z prodeje knih.

Bidenovi věnovali deseti různým charitativním organizacím přes třicet tisíc dolarů (asi 630 tisíc korun). Největší dar, deset tisíc dolarů (210 tisíc korun), putoval na konto nadace zaměřené na pomoc zneužívaným dětem, pojmenované po prezidentově zesnulém synovi Beau Bidenovi.

Své daňové přiznání zveřejnila také americká viceprezidentka Kamala Harrisová s manželem. Ze svých příjmů ve výši 1,7 milionu dolarů zaplatili státu 36,7 procent. Harrisová byla ještě loni senátorkou za Kalifornii, její manžel Douglas Emhoff je právník.

Trump se zveřejnění svých přiznání bránil

Zveřejňování finančních a daňových záznamů vysokých ústavních činitelů má v USA tradici a prezidentští kandidáti obvykle tyto záznamy předkládají už za volební kampaně. Trump tradici porušil, dokumenty odmítal zveřejnit už od své první kandidatury v roce 2016.

Úřad manhattanského prokurátora Cyruse Vance oznámil, že se k Trumpovým finančním záznamům dostal letos v únoru poté, co mnohaměsíční soudní tahanice kolem žádosti o tyto dokumenty ukončil Nejvyšší soud USA. Nejmenované zdroje obeznámené s vývojem uvedly, že konkrétně šlo o daňová přiznání z let 2011 až 2019, různá prohlášení, dohody či dokumenty spojené s přípravou daňových přiznání. 

List The New York Times (NYT) loni v září napsal, že Trump za posledních dvacet let nezaplatil skoro žádné daně z příjmů. List na základě informací svých zdrojů napsal, že Trump v roce 2016, kdy byl zvolen prezidentem, zaplatil daň jen 750 dolarů (zhruba 17 500 korun) a stejnou částku i v roce následujícím. V období od roku 2000 až do svého zvolení pak podle tvrzení novin v deseti letech nezaplatil daně dokonce žádné. Prezident to označil za dezinformaci a uvedl, že zaplatil miliony dolarů.

List NYT také napsal, že Trump si udržuje otevřený bankovní účet v Číně, kde se v minulých letech snažil prosadit několik podnikatelských projektů a platil tam i daně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 9 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 18 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 37 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěTrump mluví na Světovém ekonomickém fóru v Davosu

Chválou ekonomické situace Spojených států amerických zahájil prezident USA Donald Trump svůj projev na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Atmosféru na konferenci ovlivnilo jeho úsilí připojit Grónsko ke Spojeným státům. Pozornost přilákala i početná a personálně silná americká delegace. Oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili a pravděpodobně nepřijede ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatímco se Trump na sociálních sítích strefuje do dalších evropských lídrů.
před 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...