Polský parlament dal zelenou evropskému plánu obnovy, který rozkmotřil vládu i opozici

Nahrávám video
Události: Polsko hlasuje o evropském plánu obnovy
Zdroj: ČT24

Polský Sejm ratifikoval unijní plán obnovy po pandemii. Proti přijetí odpovídajícího zákona se stavěl koaliční partner Práva a spravedlnosti Solidární Polsko. Podporu mu naopak vyjádřila Levice, což způsobilo rozkol v opozičních řadách.

Straně Solidární Polsko, kterou vede ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro, na plánu obnovy vadilo to, že se Polsko bude muset zadlužit, protože se skládá z dotací a ze společné půjčky. Uvedl to zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé. Ziobro podle něj tvrdí, že to je cesta k federalizaci Evropy, ke „Spojeným státům evropským“, a že tak Polsko přichází o další část své suverenity.

Kromě plánu obnovy se v Sejmu ratifikoval také víceletý finanční rámec Evropské unie. Je to společný zákon, který je třeba přijmout stejně jako v ostatních členských státech EU. I k něm měl Ziobro velké výtky. Šlo mu o to, co se hodně řešilo v prosinci – o návaznost vyplácení evropských prostředků na dodržování zásad vlády práva.

Tehdy to kritizovala celá polská vláda. Nakonec ale její větší část v čele s premiérem Mateuszem Morawieckým (Právo a Spravedlnost) řekla, že je vše v pořádku a žádné veto se nekonalo. S tím se ale Ziobro nikdy nesmířil. Vláda tedy šla do hlasování s menšinovou podporou, což je v Polsku zvláštní situace.

Levice překvapila

Fond podpořila strana Levice, která je jinak velmi ostrou kritičkou Práva a spravedlnosti. Projevilo se to například během protipotratových protestů. Její podpora je proto překvapivá.

„Najednou Levice přišla s tím, že za určitých podmínek Právo a spravedlnost při hlasování podpoří. Měli k tomu několik podmínek, které ale nebyly nějak zásadně tvrdé. Chtěli větší hlas pro samosprávy, zároveň tam měly být přísliby bytů na pronájem a ekologická témata. Premiér poměrně bez problémů na všechno kývnul a Levice tedy slíbila, že plán podpoří,“ vysvětlil Mathé.

Nejsilnější opoziční strana Občanská platforma za rozhodnutí Levici ostře zkritizovala, mluví o zradě a o tom, že lídři Levice premiérovi naletěli.

Když hrozilo loni v prosinci veto evropského rozpočtu, Občanská platforma tvrdila, že bude hlasovat pro podporu plánu obnovy. Nyní je ale Polsko dle zpravodaje v poněkud jiné politické realitě. V současnosti mluví Občanská platforma o tom, že není možné Právu a Spravedlnosti věřit a že si z peněz z obnovy udělají zdroj financování předvolební kampaně.

„Potřebujeme, aby se prostředky z plánu obnovy vyplácely čestně, transparentně, efektivně, ale hlavně spravedlivě,“ napsal na Facebooku šéf Občanské platformy Borys Budka.

„Bortí se mýtus sjednocené opozice, nic takového neexistuje. A (šéf Práva a spravedlnosti) Jarosław Kaczyński může být klidný, že bude ještě dva roky v klidu vládnout, i když nemá většinu,“ shrnula komentátorka ze serveru Fakt Agnieszka Burzyńská.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 8 mminutami

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 1 hhodinou

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 2 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 2 hhodinami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 2 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 7 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...