Politicky motivovaná kriminalita v Německu loni výrazně vzrostla, oznámil ministr vnitra

Politicky motivovaná kriminalita je v Německu na vzestupu, loni se počet takových činů oproti roku 2019 zvýšil o 8,54 procenta. Oznámil to německý ministr vnitra Horst Seehofer (CSU). Dodal, že největší hrozbou pro německou demokracii zůstává pravicový extremismus, který v roce 2020 činil přes polovinu politicky motivovaných trestných činů.

„Politicky motivovaná kriminalita se výrazně zvýšila. Spolkový kriminální úřad (BKA) v loňském roce zaznamenal nárůst o 8,5 procenta. Je to zneklidňující číslo, neboť potvrzuje rostoucí trend posledních let,“ řekl Seehofer. „Nadále platí, že největším ohrožením vnitřní bezpečnosti Německa je pravicový extremismus,“ dodal.

BKA ve své statistice uvádí, že loni zachytil 44 692 politicky motivovaných kriminálních činů, z nichž přes 23 600 bylo z krajně pravicového spektra. Pravicová kriminalita tak vzrostla o 5,65 procenta. Výrazně rychleji, o 11,4 procenta, vzrostl počet levicově motivované kriminality, její celkový podíl je ale nižší, loni se jí týkalo 10 971 případů.

Ačkoli počet pravicových kriminálních činů výrazně převyšuje ty levicové, tak levicová kriminalita je více spojena s násilím. Levicových násilných činů uvádí BKA 1526 případů, což ve srovnání s rokem 2019 odpovídá růstu o 45 procent, pracovicového násilí se týkalo 1092 činů, což bylo meziročně o 10,8 procenta více. Mrtvé si ale levicové akce loni nevyžádaly žádné, zatímco ty pravicové jich měly devět. Celkem si pak podle Seehofera politické násilí vyžádalo v roce 2020 jedenáct lidských životů, zbývající dvě osoby přišly o život jako oběti náboženské ideologie.

Velký pokles uvádí BKA u kriminality motivované zahraniční ideologií, se zhruba tisícovkou loni zachycený činů vykázala meziroční pokles 46,4 procenta. O více než dvanáct procent na 477 se zvýšil počet případů s náboženským pozadím. BKA rovněž eviduje dalších 8624 politických činů, které podrobněji ideologicky neupřesňuje. Loni takových kriminálních případů bylo o 29,4 procenta více než v roce 2019.

Seehofer prohlásil, že Německo bere všechny případy politické kriminality vážně a že nepřipustí, aby lidé, kteří se odhodlají ke službě veřejnosti, čelili zastrašování. „Extremismus je ve všech svých formách hrozbou pro naši zemi a pro naši společnost, budeme proti němu postupovat všemi prostředky, které nám náš právní řád umožňuje,“ řekl.

Kvůli pandemii vznikla nová podkategorie

Novou podkategorií, kterou BKA sleduje, je politická kriminalita související s pandemií covidu-19. Zachyceno bylo 3559 takových případů, z nichž 478 se týkalo i násilností. Pravicové pozadí mělo 777 politicky motivovaných činů týkajících se pandemie a 634 levicové. U většiny případů, konkrétně u 2133, ale BKA ideologii neupřesňuje.

K demonstracím proti karanténním opatřením Seehofer řekl, že lidé přistupují k otázce osobních práv a svobody vyjadřování velmi vážně. Problémem podle něj je ale propojení normálních obyvatel s radikálními skupinami, které představují zastánci spikleneckých teorií, političtí radikálové nebo například takzvaní říšští občané, kteří neuznávají právní existenci spolkové republiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Sucho na Slovensku vypilo vodu z půdy i přehrad. Předpověď na jaro není optimistická

Letošní zima se v Česku zapíše jako nadprůměrně teplá a srážkově podprůměrná. V české krajině je nyní vody nedostatek a nemá příliš šanci se doplit – sníh totiž leží jen na horách. Ještě horší je ale situace u našich východních sousedů, na Slovensku.
před 3 mminutami

Strana kurdských pracujících vyhlásila s okamžitou platností příměří

Strana kurdských pracujících (PKK) vyhlásila s okamžitou platností příměří, informuje v sobotu ráno agentura AFP. Pokud nebudou napadeny, nebudou naše síly podnikat žádné ozbrojené akce, oznámila PKK, která přes 40 let vedla ozbrojený boj proti tureckému režimu za práva Kurdů. Vězněný lídr PKK Abdullah Öcalan vyzval organizaci ke složení zbraní ve čtvrtek.
07:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

K míru jsou třeba bezpečnostní záruky, vztah s Trumpem lze napravit, míní Zelenskyj

Ukrajina je připravena na mír s Ruskem, ale potřebuje bezpečnostní záruky, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s televizí Fox News krátce po roztržce v Bílém domě. Vyjádřil rovněž přesvědčení, že jeho vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem lze napravit. Dodal, že by chtěl, aby Trump při jednáních stál více na straně Ukrajiny.
06:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Obec československých legionářů dál působí v Rusku, názoru Moskvy navzdory

Navzdory pokračující ruské agresi na Ukrajině dál funguje pobočka Československé obce legionářské v Jekatěrinburgu. Z pohledu ruských úřadů jde přitom o spolupráci s organizací z Česka, které Moskva vnímá jako nepřátelskou zemi. Letos uplyne 105 let od odjezdu posledních československých legií z Ruska.
před 2 hhodinami

Americká komise k očkování se nesešla. USA nemusí mít vliv na výběr vakcíny proti chřipce

Jaké bude očkování proti chřipce, se rozhoduje už měsíce předem. Jenže ve Spojených státech se nesešla klíčová komise, která doporučuje, jak by měla tato vakcína vypadat.
před 3 hhodinami

Schůzka Trumpa a Zelenského předčasně skončila po roztržce

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opustil Bílý dům dříve, než bylo plánováno. Americký prezident Donald Trump schůzku předčasně ukončil po vzájemné roztržce v Oválné pracovně. Trump a Zelenskyj při zhruba hodinovém vystoupení v Bílém domě od počátku nemluvili společnou řečí, ke konci ale jejich výměny před novináři přerostly téměř v hádku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zelenskyj měl využít tlumočníka, míní bývalý ministr

Jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským rychle skončilo po roztržce v Oválné pracovně. „K některým nedorozuměním podle mého soudu došlo i kvůli tomu, že Zelenskyj nevyužil při rozhovoru tlumočníka,“ míní bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček. O situaci hovořil v 90' ČT24 spolu s dalším exministrem zahraničí Cyrilem Svobodou (KDU-ČSL), Vlastislavem Břízou z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy či investorem Ondřejem Jonášem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Stojíme při Ukrajině, hlásí evropští lídři po krachu jednání v Bílém domě

Podporu Ukrajině dali najevo francouzský prezident Emmanuel Macron, předseda polské vlády Donald Tusk i český prezident Petr Pavel. Učinili tak krátce poté, co schůzka prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského skončila v Bílém domě předčasně po veřejné roztržce před novináři. Trumpovo chování zkritizovali vicepremiér Vít Rakušan (STAN) či šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...