Ukrajinský prezident Zelenskyj pozval Putina k jednání na Donbas

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pozval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se s ním setkal na ukrajinském Donbasu a projednal s ním snížení napětí v oblasti. Ruské letectvo a námořnictvo předtím uskutečnilo společné cvičení v Černém moři, jehož cílem byl nácvik obrany před „nepřátelským útokem“. Rusko v posledních týdnech posiluje vojenskou přítomnost u hranic s Ukrajinou. Tamní ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že Rusko bude mít brzy u hranic s Ukrajinou více než 120 tisíc vojáků.

Zelenskyj v prohlášení zveřejněném ukrajinskou agenturou Unian uvedl, že Rusko odmítlo podpořit oznámení o úplném klidu zbraní, na němž se přitom na zasedání shodli poradci zemí takzvané normandské čtyřky, kam patří spolu s Ukrajinou, Francií a Německem také Rusko.

„Padl při tom návrh sejít se na hraniční linii, abychom se mohli podívat (zblízka) na situaci a maximálně přesně ji pochopit. Ale já ji chápu velice dobře. Jsem tam každý měsíc,“ podtrhl Zelenskyj.

„Já jsem připraven jít ještě dál a setkat se s vámi na jakémkoli místě ukrajinského Donbasu, kde je válka,“ vzkázal Putinovi ukrajinský prezident. Svoji pozvánku zakončil vlasteneckým provoláním „sláva Ukrajině“.

Zelenskyj podle AFP zdůraznil, že Ukrajina si válku nepřeje, ale je na ni připravená. „Nemáme strach, protože máme neuvěřitelné obránce,“ vysvětlil.

Kyjev: Množství jednotek u hranic s Ukrajinou dál roste

Situace na východě Ukrajiny se v poslední době dramatizuje. Kyjev a Ruskem koordinované síly se navzájem obviňují z porušování klidu zbraní a čím dál častějších potyček. Moskva vyslala k hranicím desítky tisíc vojáků. Na jihu a východě země soustřeďuje jednotky i Ukrajina.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že Rusko koncentrovalo v oblasti větší síly než před sedmi lety, kdy nelegálně anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Podle něj bude mít Rusko u hranic s Ukrajinou brzy přes 120 tisíc vojáků.

Podle šéfa ukrajinské diplomacie jsou v současné vypjaté situaci zapotřebí nové sankce proti konkrétním sektorům ruského hospodářství. V pondělí na jednání se svými protějšky z Evropské unie prý nicméně Kuleba necítil, že by evropské země měly v tuto chvíli „chuť“ uvalit na Rusko další ekonomické postihy.

Prohlásil rovněž, že ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov měsíce neodpověděl na jeho výzvy k jednání ohledně situace na východě Ukrajiny a ruský prezident Vladimir Putin prý nereagoval na podobnou výzvu svého ukrajinského protějšku Volodymyra Zelenského.

Moskva o přesunech jednotek, které znepokojují i západní země, tvrdí, že jde o vojenské cvičení, jež za několik týdnů skončí. Ministr obrany Sergej Šojgu obvinil Kyjev, že se snaží záměrně destabilizovat situaci v Donbasu.

V Černém moři cvičilo Rusko i Ukrajina

Manévry v Černém moři, jichž se účastnily letouny Su-25SM3, měly simulovat obranu před leteckým útokem za pomoci rušiček elektronických systémů i konvenční protiletecké obrany. Na Ruskem okupovaný ukrajinský poloostrov Krym bylo přesunuto více než padesát ruských bojových letounů.

Kvůli manévrům Rusko již dříve uzavřelo část námořního a nově také vzdušného prostoru v Černém moři kolem Krymu. Proti tomu protestovala Ukrajina i Spojené státy. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury Interfax uvedl, že přechodné omezení letecké dopravy je obvyklou praxí na celém světě. Civilní nákladní lodě mají právo uzavřeným prostorem proplouvat i nadále.

Minulý týden cvičily v Černém moři také ukrajinské válečné lodi s plavidly rumunského námořnictva. V únoru uspořádal Kyjev námořní manévry také s USA.

Válka trvá sedm let

Konflikt na východě Ukrajiny eskaloval poté, co Rusko v roce 2014 nelegálně anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Kyjev a západní země upozorňují, že Moskva podporuje proruské separatisty v Donbasu. Podle nich je Rusko vyzbrojuje, financuje a vysílá na jejich podporu i ruské vojáky. Kreml zapojení do války odmítá, přestože do ukrajinského zajetí padly na ukrajinském území stovky ruských vojáků.

Velké boje utichly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale až dosud se žádné příměří nepodařilo zcela udržet a politické řešení konfliktu se prakticky nepohnulo z místa. Konflikt si podle Kyjeva vyžádal na čtrnáct tisíc mrtvých.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 2 hhodinami

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...