Ukrajinský prezident Zelenskyj pozval Putina k jednání na Donbas

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pozval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se s ním setkal na ukrajinském Donbasu a projednal s ním snížení napětí v oblasti. Ruské letectvo a námořnictvo předtím uskutečnilo společné cvičení v Černém moři, jehož cílem byl nácvik obrany před „nepřátelským útokem“. Rusko v posledních týdnech posiluje vojenskou přítomnost u hranic s Ukrajinou. Tamní ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že Rusko bude mít brzy u hranic s Ukrajinou více než 120 tisíc vojáků.

Volodymyr Zelenskyj
Zdroj: Reuters Autor: Valentyn Ogirenko

Zelenskyj v prohlášení zveřejněném ukrajinskou agenturou Unian uvedl, že Rusko odmítlo podpořit oznámení o úplném klidu zbraní, na němž se přitom na zasedání shodli poradci zemí takzvané normandské čtyřky, kam patří spolu s Ukrajinou, Francií a Německem také Rusko.

„Padl při tom návrh sejít se na hraniční linii, abychom se mohli podívat (zblízka) na situaci a maximálně přesně ji pochopit. Ale já ji chápu velice dobře. Jsem tam každý měsíc,“ podtrhl Zelenskyj.

„Já jsem připraven jít ještě dál a setkat se s vámi na jakémkoli místě ukrajinského Donbasu, kde je válka,“ vzkázal Putinovi ukrajinský prezident. Svoji pozvánku zakončil vlasteneckým provoláním „sláva Ukrajině“.

Zelenskyj podle AFP zdůraznil, že Ukrajina si válku nepřeje, ale je na ni připravená. „Nemáme strach, protože máme neuvěřitelné obránce,“ vysvětlil.

Kyjev: Množství jednotek u hranic s Ukrajinou dál roste

Situace na východě Ukrajiny se v poslední době dramatizuje. Kyjev a Ruskem koordinované síly se navzájem obviňují z porušování klidu zbraní a čím dál častějších potyček. Moskva vyslala k hranicím desítky tisíc vojáků. Na jihu a východě země soustřeďuje jednotky i Ukrajina.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že Rusko koncentrovalo v oblasti větší síly než před sedmi lety, kdy nelegálně anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Podle něj bude mít Rusko u hranic s Ukrajinou brzy přes 120 tisíc vojáků.

Podle šéfa ukrajinské diplomacie jsou v současné vypjaté situaci zapotřebí nové sankce proti konkrétním sektorům ruského hospodářství. V pondělí na jednání se svými protějšky z Evropské unie prý nicméně Kuleba necítil, že by evropské země měly v tuto chvíli „chuť“ uvalit na Rusko další ekonomické postihy.

Prohlásil rovněž, že ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov měsíce neodpověděl na jeho výzvy k jednání ohledně situace na východě Ukrajiny a ruský prezident Vladimir Putin prý nereagoval na podobnou výzvu svého ukrajinského protějšku Volodymyra Zelenského.

Moskva o přesunech jednotek, které znepokojují i západní země, tvrdí, že jde o vojenské cvičení, jež za několik týdnů skončí. Ministr obrany Sergej Šojgu obvinil Kyjev, že se snaží záměrně destabilizovat situaci v Donbasu.

V Černém moři cvičilo Rusko i Ukrajina  

Manévry v Černém moři, jichž se účastnily letouny Su-25SM3, měly simulovat obranu před leteckým útokem za pomoci rušiček elektronických systémů i konvenční protiletecké obrany. Na Ruskem okupovaný ukrajinský poloostrov Krym bylo přesunuto více než padesát ruských bojových letounů.

Kvůli manévrům Rusko již dříve uzavřelo část námořního a nově také vzdušného prostoru v Černém moři kolem Krymu. Proti tomu protestovala Ukrajina i Spojené státy. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury Interfax uvedl, že přechodné omezení letecké dopravy je obvyklou praxí na celém světě. Civilní nákladní lodě mají právo uzavřeným prostorem proplouvat i nadále.

Minulý týden cvičily v Černém moři také ukrajinské válečné lodi s plavidly rumunského námořnictva. V únoru uspořádal Kyjev námořní manévry také s USA.

Válka trvá sedm let

Konflikt na východě Ukrajiny eskaloval poté, co Rusko v roce 2014 nelegálně anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Kyjev a západní země upozorňují, že Moskva podporuje proruské separatisty v Donbasu. Podle nich je Rusko vyzbrojuje, financuje a vysílá na jejich podporu i ruské vojáky. Kreml zapojení do války odmítá, přestože do ukrajinského zajetí padly na ukrajinském území stovky ruských vojáků.

Velké boje utichly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale až dosud se žádné příměří nepodařilo zcela udržet a politické řešení konfliktu se prakticky nepohnulo z místa. Konflikt si podle Kyjeva vyžádal na čtrnáct tisíc mrtvých.