Ukrajinský prezident Zelenskyj pozval Putina k jednání na Donbas

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pozval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se s ním setkal na ukrajinském Donbasu a projednal s ním snížení napětí v oblasti. Ruské letectvo a námořnictvo předtím uskutečnilo společné cvičení v Černém moři, jehož cílem byl nácvik obrany před „nepřátelským útokem“. Rusko v posledních týdnech posiluje vojenskou přítomnost u hranic s Ukrajinou. Tamní ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že Rusko bude mít brzy u hranic s Ukrajinou více než 120 tisíc vojáků.

Zelenskyj v prohlášení zveřejněném ukrajinskou agenturou Unian uvedl, že Rusko odmítlo podpořit oznámení o úplném klidu zbraní, na němž se přitom na zasedání shodli poradci zemí takzvané normandské čtyřky, kam patří spolu s Ukrajinou, Francií a Německem také Rusko.

„Padl při tom návrh sejít se na hraniční linii, abychom se mohli podívat (zblízka) na situaci a maximálně přesně ji pochopit. Ale já ji chápu velice dobře. Jsem tam každý měsíc,“ podtrhl Zelenskyj.

„Já jsem připraven jít ještě dál a setkat se s vámi na jakémkoli místě ukrajinského Donbasu, kde je válka,“ vzkázal Putinovi ukrajinský prezident. Svoji pozvánku zakončil vlasteneckým provoláním „sláva Ukrajině“.

Zelenskyj podle AFP zdůraznil, že Ukrajina si válku nepřeje, ale je na ni připravená. „Nemáme strach, protože máme neuvěřitelné obránce,“ vysvětlil.

Kyjev: Množství jednotek u hranic s Ukrajinou dál roste

Situace na východě Ukrajiny se v poslední době dramatizuje. Kyjev a Ruskem koordinované síly se navzájem obviňují z porušování klidu zbraní a čím dál častějších potyček. Moskva vyslala k hranicím desítky tisíc vojáků. Na jihu a východě země soustřeďuje jednotky i Ukrajina.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že Rusko koncentrovalo v oblasti větší síly než před sedmi lety, kdy nelegálně anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Podle něj bude mít Rusko u hranic s Ukrajinou brzy přes 120 tisíc vojáků.

Podle šéfa ukrajinské diplomacie jsou v současné vypjaté situaci zapotřebí nové sankce proti konkrétním sektorům ruského hospodářství. V pondělí na jednání se svými protějšky z Evropské unie prý nicméně Kuleba necítil, že by evropské země měly v tuto chvíli „chuť“ uvalit na Rusko další ekonomické postihy.

Prohlásil rovněž, že ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov měsíce neodpověděl na jeho výzvy k jednání ohledně situace na východě Ukrajiny a ruský prezident Vladimir Putin prý nereagoval na podobnou výzvu svého ukrajinského protějšku Volodymyra Zelenského.

Moskva o přesunech jednotek, které znepokojují i západní země, tvrdí, že jde o vojenské cvičení, jež za několik týdnů skončí. Ministr obrany Sergej Šojgu obvinil Kyjev, že se snaží záměrně destabilizovat situaci v Donbasu.

V Černém moři cvičilo Rusko i Ukrajina

Manévry v Černém moři, jichž se účastnily letouny Su-25SM3, měly simulovat obranu před leteckým útokem za pomoci rušiček elektronických systémů i konvenční protiletecké obrany. Na Ruskem okupovaný ukrajinský poloostrov Krym bylo přesunuto více než padesát ruských bojových letounů.

Kvůli manévrům Rusko již dříve uzavřelo část námořního a nově také vzdušného prostoru v Černém moři kolem Krymu. Proti tomu protestovala Ukrajina i Spojené státy. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury Interfax uvedl, že přechodné omezení letecké dopravy je obvyklou praxí na celém světě. Civilní nákladní lodě mají právo uzavřeným prostorem proplouvat i nadále.

Minulý týden cvičily v Černém moři také ukrajinské válečné lodi s plavidly rumunského námořnictva. V únoru uspořádal Kyjev námořní manévry také s USA.

Válka trvá sedm let

Konflikt na východě Ukrajiny eskaloval poté, co Rusko v roce 2014 nelegálně anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Kyjev a západní země upozorňují, že Moskva podporuje proruské separatisty v Donbasu. Podle nich je Rusko vyzbrojuje, financuje a vysílá na jejich podporu i ruské vojáky. Kreml zapojení do války odmítá, přestože do ukrajinského zajetí padly na ukrajinském území stovky ruských vojáků.

Velké boje utichly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale až dosud se žádné příměří nepodařilo zcela udržet a politické řešení konfliktu se prakticky nepohnulo z místa. Konflikt si podle Kyjeva vyžádal na čtrnáct tisíc mrtvých.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 12 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 14 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...