Europoslanci chtějí rychlé spuštění krizového fondu, hlasovat o něm budou ještě v úterý

Poslanci Evropského parlamentu podporují co nejrychlejší spuštění fondu krizové pomoci pro země Evropské unie, jehož zásadní část budou v úterý schvalovat. Unijní státy by podle návrhu podporovaného velkou většinou europoslanců měly peníze věnovat především na modernizaci ekonomik, zmírnění následků koronavirové pandemie či prevenci dalších podobných krizí. Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis vyzval státy, aby se zaměřily na reformy podmiňující čerpání peněz.

První peníze z fondu obnovy o celkovém objemu 750 miliard eur (téměř 20 bilionů korun) by země mohly dostat ve druhé polovině roku. Poslanci budou v úterý večer hlasovat o nařízení, jež stanovuje parametry většinové části tohoto balíku (672,5 miliardy eur). Takzvaný nástroj na podporu oživení a odolnosti bude Evropská komise rozdělovat členským zemím na základě jejich národních plánů reflektujících požadavky Bruselu.

„Jsou to peníze na modernizaci našich ekonomik. Aby byly čistší a zelenější, aby byly digitálnější, inovativnější, modernější. Proto je velice důležité, jak s nimi naložíme,“ řekl v úterní debatě jeden ze zpravodajů návrhu Siegfried Mureșan z nejsilnější lidovecké skupiny v EP.

Šest pilířů

Text, na němž se podíleli i zástupci dalších hlavních poslaneckých frakcí, počítá se šesti pilíři, do nichž by státy měly unijní peníze investovat. Je mezi nimi podpora přechodu ke klimaticky šetrné ekonomice, digitalizace, stimuly pro firmy postižené krizí, sociální pomoc pro nejzasaženější obyvatele, posílení zdravotní péče a podpora mladých lidí.

„Žádná z investic podpořených tímto fondem nesmí poškodit životní prostředí,“ prohlásila socialistická zpravodajka návrhu Eider Gardiazabalová. Zdůraznila, že na návrh poslanců má jít 37 procent peněz z balíku do podpory ekologicky udržitelného hospodářství, což je více, než původně zamýšlela Komise.

Europoslanci prosadili také to, aby již letos mohly státy dostat 13 procent svých celkových podílů na fondu v rámci předfinancování, zatímco původně to mělo být procent deset.

Největšími absolutními příjemci z fondu budou Itálie a Španělsko, Česko může získat až 182 miliard korun.

Podle Dombrovskise by se státy měly v dokončovaných plánech zaměřit na to, aby vyhověly reformním požadavkům Bruselu. „Členské země musí počítat se skutečnými zelenými a digitálními reformami a investicemi, aby splnily cíle (stanovené Komisí),“ řekl místopředseda EK v debatě s europoslanci.

Dombrovskis dříve prohlásil, že pracovní verze plánů, které Komisi předložila více než desítka zemí včetně Česka, mají nedostatky. Agentura Reuters v pondělí napsala, že Komise vyzvala Maďarsko, aby v zájmu čerpání peněz z fondu reformovalo pravidla pro veřejné zakázky a vyloučilo riziko podvodů. Mluvčí vlády v Budapešti to nyní popřel.

Čeká se hladké schválení

Návrh, o němž budou zákonodárci hlasovat večer, podpořila velká většina členů hospodářského a rozpočtového výboru, očekává se proto jeho hladké schválení. Nařízení musí následně schválit i členské státy, s nimiž se na jeho podobě zástupci EP již předběžně dohodli.

Aby si mohla Komise bezprecedentně vypůjčit peníze do fondu na finančních trzích, musí ještě všechny členské země odsouhlasit navýšení stropu rozpočtových zdrojů, které umožní společný dluh v příštích letech splácet.