Nizozemská vláda podala těsně před volbami demisi

Nizozemská vláda podala dva měsíce před parlamentními volbami demisi. Na tiskové konferenci to oznámil premiér Mark Rutte. Kromě jediné výjimky zůstanou podle něj všichni ministři ve svých funkcích a budou bojovat s pandemií a jejími následky až do vzniku nové vlády po volbách, které se uskuteční 17. března. Kabinet byl v posledních týdnech pod tlakem kvůli aféře s přídavky na děti. Rutteho strana si ale v průzkumech drží vedení.

O spíše formálním konci třetí Rutteho vlády se v Nizozemsku spekulovalo již několik dní. Tlak se zvýšil poté, co ve čtvrtek oznámil odchod z politiky předák opoziční sociální demokracie Lodewijk Asscher, který byl v druhé Rutteho vládě v letech 2012 až 2017 vicepremiérem a ministrem sociálních věcí.

Vyšetřovací parlamentní komise loni v prosinci ve své zprávě uvedla, že se úřady dopustily „bezprecedentního bezpráví“ na rodinách, které dostaly v letech 2013 až 2019 přídavky na děti, později je ale byly nuceny vrátit. „Základní principy právního státu byly porušeny,“ uvádí zpráva komise.

„Nevinní lidé byli označeni za zločince, jejich životy byly zničeny a parlament o tom byl nesprávně a neúplně informován,“ připustil na tiskové konferenci Rutte. Právní stát podle něj selhal, když nedokázal ochránit občany před „mocným státem“.

Premiér i jeho ministři zůstanou nyní ve svých funkcích a budou pokračovat v boji s pandemií covidu-19 až do sestavení nové vlády po volbách. Jediným ministrem, který se rozhodl skončit okamžitě, je ministr pro hospodářství a klimatickou politiku Eric Wiebes. V druhé Rutteho vládě byl státním tajemníkem pro rozpočtové a daňové záležitosti a v posledních týdnech byl nejčastěji terčem kritiky.

Podle agentury DPA označil finanční úřad neprávem za daňové podvodníky zhruba 20 tisíc rodičů. Kvůli vracení přídavků za několik let, v některých případech i desítek tisíc eur, se lidé dostávali do finančních obtíží, což vedlo k osobním bankrotům i rozvodům. Současná Rutteho vláda se už dříve omluvila a přislíbila 500 milionů eur (13 miliard korun) na odškodnění postižených rodin.

Výsledek voleb demise zřejmě neovlivní

Rutte je premiérem už od roku 2010. Aféra kolem přídavků a nynější demise vlády ale podle politologů na výsledek březnových voleb zřejmě velký vliv mít nebude. Premiérova Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) v průzkumech dál jasně vede. Získat by mohla téměř 30 procent hlasů, zhruba o polovinu více než na druhém místě protiimigrační Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse.

Většina Nizozemců je totiž spokojena s tím, jak se vláda postavila ke koronavirové krizi i s vystupováním samotného premiéra. Po březnových volbách by tak mohl nizozemskou vládu už počtvrté sestavovat Rutte.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovy výpady udělaly z kanadských liberálů favority voleb

Kanadští liberálové měli podle průzkumů ztrátu dvaceti procentních bodů za opozičními konzervativci a směřovali k porážce ve volbách, které jsou vypsané na 28. dubna. Útočná rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě však během uplynulých měsíců semkla voliče kolem vládních liberálů, kterým se podařilo zvrátit dosavadní trend. Jejich podpora vzrostla i v provincii Québec, která v uplynulých volbách byla doménou strany Québecký blok (QB).
před 1 hhodinou

SledujteTisíce lidí se ve Vatikánu naposledy loučí s papežem

Veřejnost se od pátečního brzkého rána může v bazilice svatého Petra naposledy rozloučit se zesnulým papežem Františkem. V několik stovek metrů dlouhé frontě před nejvýznamnějším katolickým chrámem stále stojí tisíce lidí. Ráno na vstup čekaly asi hodinu. Dosud se s v pondělí zesnulým osmaosmdesátiletým papežem rozloučilo téměř 130 tisíc lidí.
08:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Narvě na hranici s Ruskem vytvoří Estonsko vojenskou základnu

Pobaltské státy od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu posilují svou obranyschopnost. Estonsko tento týden oznámilo, že v pohraničním městě Narva vznikne vojenská základna se stovkami vojáků. Společně s Litvou a Lotyšskem už dříve informovaly o vybudování „obranné linie“ na hranicích s Běloruskem a Ruskem. Jeho menšina v Pobaltí čítá skoro devět set tisíc osob.
před 3 hhodinami

Při vzpomínce na oběti šoa promluvila v Jeruzalémě i rodačka z Děčína

Miliony Izraelců sledovaly v přímém přenosu připomínku dne obětí šoa. V publiku vedle sebe usedli političtí rivalové, vojenské špičky i šéfové zpravodajských služeb. Na 80. výročí ukončení války se jedním z řečníků na tradiční pietě z památníku Jad Vašem v Jeruzalémě stala i česká rodačka Eva Erbenová. Narodila se v Děčíně, jako jediná z rodiny přežila holocaust a po únorovém převratu odešla z Československa do Izraele. Je jí 94 let.
před 6 hhodinami

Sovětské názvy ulic či zabírání bytů. Jak se Rusové chovají na okupovaných územích

Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu trvá již přes tři roky a Rusové mezitím pokračují v osídlování okupovaných území. Server BBC informoval o tom, jak okupanti zabavují ukrajinské byty v Mariupolu, přičemž zároveň vystavují domy nové. Podle stejného schématu postupují Rusové také v Berďansku, který chtějí podle plánu přestavět. Odstranit při tom mají například i školu či ulici. Některé názvy berďanských ulic už navíc nesou sovětské názvy.
před 6 hhodinami

Trump podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubokomořské těžby

Šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek večer podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubinné těžby na mořském dně. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž je tento krok součástí Trumpovy snahy zlepšit přístup Spojených států k niklu, mědi a dalším kritickým nerostům, které se hojně využívají v celé ekonomice.
před 7 hhodinami

Americký soud zablokoval část Trumpova výnosu o pořádání voleb

Americký soud zablokoval část exekutivního výnosu prezidenta Donalda Trumpa z konce března, který měl zavést nová pravidla pro pořádání federálních voleb včetně požadavku na předkládání úředního dokladu o občanství při registraci voliče. Vedení demokratů a řada občanských sdružení tento výnos kritizovaly s tím, že hrozí, že oprávněným občanům bude odepřeno volební právo. Informovaly o tom tiskové agentury Reuters a AP.
před 7 hhodinami

Se zesnulým papežem se rozloučilo už skoro sto tisíc lidí

Po krátké přestávce se ve čtvrtek ráno znovu otevřela bazilika svatého Petra ve Vatikánu, aby se veřejnost mohla rozloučit s papežem Františkem. Už více než 90 tisíc lidí se od středečních jedenácti hodin do čtvrtečních 19:00 přišlo do baziliky svatého Petra ve Vatikánu rozloučit s hlavou katolické církve, která zemřela v pondělí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...