Právní výbor amerického Senátu podle očekávání doporučil soudkyni Amy Conyovou Barrettovou na uvolněnou pozici v Nejvyšším soudu USA. Hlasování bojkotovali opoziční demokraté, kteří hlasitě protestují proti neobvykle rychlé snaze vládních republikánů dosadit soudkyni do funkce ještě před prezidentskými volbami. Poslední slovo ohledně jmenování soudkyně vysloví plénum Senátu již v pondělí a s největší pravděpodobností ji jako členku nejvyšší americké soudní instance potvrdí, napsala agentura AP.
Barrettovou do funkce nominoval republikánský prezident Donald Trump krátce poté, co v polovině září zemřela soudkyně Ruth Baderová Ginsburgová. Ta patřila k liberálnímu křídlu soudu, zatímco Barrettová v případě svého potvrzení do funkce posílí konzervativní většinu v tribunálu.
Opoziční demokraté volají od úmrtí Ginsburgové po tom, aby republikáni nechali rozhodnutí o její náhradnici až na nového prezidenta a Kongres, který vzejde z listopadových voleb. Agentura AP poznamenává, že v americké historii dosud nikdy nebyl žádný soudce jmenován do Nejvyššího soudu tak blízko před volbami.
Na protest proti jednání v právním výboru, které opozice nemůže zastavit, se ve čtvrtek demokraté hlasování nezúčastnili. Místo toho na svá místa v jednacím sále umístili plakáty s voliči, kterým podle nich pomohl systém státního zdravotního pojištění bývalého prezidenta Baracka Obamy známý jako Obamacare. Barrettovou totiž obviňují, že se bude tuto kontroverzní reformu snažit při svém působení v soudu zvrátit.
„Barrettová si zaslouží být v Nejvyšším soudu a bude (do funkce) potvrzena,“ prohlásil před hlasováním republikánský předseda výboru Lindsey Graham s tím, že demokraté „se rozhodli (jednání) neúčastnit“.
Definitivní vyjádření padne v pondělí
K nominaci Barrettové se definitivně vyjádří plénum Senátu v pondělí. Horní komora se přitom poměrně vzácně sejde již o víkendu, aby vyřešila procedurální otázky jmenovacího procesu a umožnila tak co nejrychlejší konečné hlasování. Republikáni mají v Senátu většinu 53 ku 47, a je tak v podstatě jisté, že Barrettová v křesle členky Nejvyššího soudu nakonec usedne.
Soudkyně se při svém slyšení v právním výboru z minulého týdne vyhýbala dotazům ohledně toho, jak by rozhodovala v případných kauzách, které by posuzovala v rámci Nejvyššího soudu. Praktikující katolička oblíbená v konzervativních kruzích však řekla, že svůj úsudek nebude zakládat na své víře.
V případě potvrzení do funkce se Barrettová stane třetí členkou Nejvyššího soudu jmenovanou Trumpem. Posílila by tak konzervativní křídlo tribunálu, které by převládalo šest ku třem vůči kolegům považovaným za liberálně smýšlející.
Demokraté se obávají, že by soud v novém složení mohl například zvrátit kontroverzní rozsudek Roeová versus Wade z roku 1973, který de facto legalizoval potraty v celých USA. Barrettová minulý týden řekla, že toto rozhodnutí Nejvyššího soudu nepovažuje za nezvratný „superprecedent“, odmítla však obvinění demokratů, že se k němu staví a priori odmítavě, ačkoli osobně proti možnosti dobrovolných potratů v minulosti vystoupila.
