Slovenská vláda schválila plošné testování na koronavirus, provede ho armáda

Slovensko plošně otestuje na koronavirus své obyvatele starší deseti let. Přípravu a samotné testování provede armáda, zapojeny budou i další složky státu. Rozhodla o tom v neděli vláda premiéra Igora Matoviče. Zatím není jasné, zda bude testování povinné.

Hlavní část testování se uskuteční na přelomu října a listopadu a v první polovině listopadu. Již na konci příštího týdne pak budou testy probíhat ve čtyřech nejpostiženějších okresech na severu a východě pětimilionového Slovenska. Od plošných testů si slovenští politici slibují odhalení ohnisek nákazy. 

„Jde o největší logistickou operaci v novodobých dějinách Slovenské republiky. Úspěch celé operace se v první řadě zakládá na ochotě lidí spolupracovat. Žádám vás o zodpovědnost při přístupu k testování,“ řekl novinářům ministr obrany Jaroslav Naď po mimořádném jednání kabinetu. Dodal, že do testování bude zapojeno na 50 tisíc osob ze státního aparátu včetně nanejvýš osmi tisíc vojáků.

„Lockdown je jedna možnost, poctivé přetestování Slovenska je druhá možnost,“ uvedl Matovič. Jak šéf slovenského kabinetu upřesnil, zatím nebylo rozhodnuto, zda připravované plošné testování bude povinné. Nicméně Matovič i někteří další představitelé vládní koalice se vyslovili pro dobrovolnou účast. Premiér ale už dříve naznačil, že ti, kteří test nepodstoupí, by nemuseli mít plně hrazenou zdravotnickou péči z povinného pojištění.

Pochybnosti o testech

Předseda slovenské vlády také řekl, že další vývoj v zemi ohledně koronavirové krize bude záviset na tom, zda se obyvatelé do testování zapojí. „Čím více lidí přijde, tím dříve začneme žít normálním životem,“ řekl Matovič. Dodal, že cílem je také zamezit tomu, aby se lidé nakazili u samotných odběrných míst.

Odborníci, které citovala slovenská média, upozornili na nepřesnost antigenových testů oproti obvyklým PCR testům a na to, že velkou výzvou pro úřady bude zorganizovat samotné testování a jeho bezproblémový průběh. Podle Matoviče zakoupené antigenové testy ale mají jen malou chybovost oproti PCR testům a dokáží odhalit ty lidi, jež dokáží nakazit další osoby.

Slovenský premiér i ministr zdravotnictví Marek Krajčí vybídli zdravotníky, aby pomohli při chystaném testování. Bez jejich pomoci armáda odběry a vyhodnocení vzorů patrně nedokáže zvládnout.

„První linie jsou proraženy a týl nepřítele zasahuje naše nemocnice,“ uvedl Krajčí k šíření koronavirové nákazy na Slovensku, která vedla k zaplňování lůžek v nemocnicích. 

Bratislava podle dřívějších informací již objednala 13 milionů takzvaných antigenových testů v ceně zhruba čtyř eur (110 korun) za kus. Jde sice o méně přesné testy, než jsou obvykle používané PCR testy, výsledek je ale k dispozici rychleji.

Slovensko v posledním období zaznamenává výrazný nárůst počtu potvrzených případů nakažených koronavirem. Hranici tisíc potvrzených případů denně infekce země překonala 7. října, zhruba o týden později zase testy poprvé odhalily přes dva tisíce infikovaných.

Plošné testování i v Česku?

O plošném testování se hovoří i v Česku. Jako jednu ze svých tří hlavních priorit v boji proti epidemii ho označil ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO). Počítá s jeho spuštěním do čtrnácti dnů, první na řadu by mělo přijít Uherské Hradiště, napsal ve středu ministr na Twitteru. Detaily už podruhé v tomto týdnu řešil se zástupci Všeobecné zdravotní pojišťovny a praktických lékařů. Testy mají být dobrovolné.

V neděli však náměstek ministra zdravotnictví Aleksi Šedo připustil, že testovat se v Česku možná bude až později. „Jsme teď v situaci, která je epidemiologicky paradoxně dost nepříznivá,“ vysvětlil v Otázkách Václava Moravce. Podle jeho slov také není příliš pravděpodobné, že by se stát vydal slovenskou cestou a chtěl testovat téměř každého obyvatele.

Jak dodal, medicínská a analytická fakta ukazují, že testování nemá přílišný smysl u bezpříznakových pacientů. Kvůli nízké virové náloži může jejich výsledek vyjít falešně negativní.

„Obecný koncept je takový, že bychom vychytali z populace všechny nakažené, tím snížíme zátěž a mnohem rychleji dojde k oploštění křivky. Na druhou stranu právě vzhledem k riziku falešných negativit musíme mít na mysli, že takto není úplně ideální sledovat třeba zařízení sociální péče, protože jestliže v kolektivu ohrožených osob máte pět nakažených a mezi nimi identifikujete pouze tři, tak je to příliš řídké síto. U lidí, kteří mají příznaky, mnohem rychleji a jednodušeji zjistíte, že jsou skutečně pozitivní, takže to odlehčí PCR testování, které je logisticky a ekonomicky velmi náročné,“ doplnil v Otázkách Václava Moravce náměstek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa loni zažila nejteplejší rok v historii

Loňský rok byl pro Evropu nejteplejším v historii s rekordními teplotami na téměř polovině kontinentu a s rozsáhlými záplavami zejména v jeho západní části. Ve zprávě o stavu klimatu v Evropě to v úterý uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus.
05:50Aktualizovánopřed 13 mminutami

Modré přilby na jihu Libanonu odkrývají sklady zbraní Hizballáhu

Na jihu Libanonu stále přetrvává křehké příměří. Podle mise OSN UNIFIL, která má dodržování klidu zbraní monitorovat, ale na denní bázi dochází z obou stran k jeho porušování. Libanon navíc obviňuje Izrael, že bezdůvodně útočí na civilisty a jejich obydlí. Jeruzalém na oplátku poukazuje na to, že na libanonské straně stále zůstává řada zbraní a muničních skladů teroristického hnutí Hizballáh. Příslušníky mise UNIFIL na podezřelá místa navádí vrtulník, ze kterého jsou potenciální skrýše v hustém porostu lépe vidět. Pozici vyznačí a přesunou se dál, o nalezený arzenál se pak postarají pyrotechnici.
před 51 mminutami

Trumpova vláda pozastavila Harvardu federální granty

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pondělí pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu. Informovala o tom dnes agentura Reuters
před 1 hhodinou

EU chce kvůli výpadkům léků posílit vlastní výrobu

Společné nákupy, sdílené zásoby a větší investice do vlastní produkce. Unie chce vrátit výrobu léků do Evropy a novými zákony posílit vlastní soběstačnost v tomto směru. O nutnosti vymanit se ze závislosti na nespolehlivých dodavatelích hovoří i český premiér Petr Fiala (ODS). Podpořit výrobu ve své zemi hodlá také americký prezident Donald Trump. Po jeho nedávném prohlášení, že cla zasáhnou i farmaceutický trh, některé firmy ohlásily, že v USA zvýší investice.
před 1 hhodinou

Humanitární krize v Súdánu se prohlubuje

Povstalecké Jednotky rychlé podpory v Súdánu se nevzdávají. Na konci března se sice stáhly z metropole Chartúmu, přesně dva roky od vypuknutí nové fáze občanské války ale oznámily, že dostaly pod kontrolu tábor čítající sedm tisíc uprchlíků v Dárfúru. Podle OSN už při bojích zemřelo nejméně sto civilistů. Jedna z nejhorších humanitárních krizí na světě se tak nadále prohlubuje. Špatná situace panuje zejména ve frontových oblastech, kde podvýživou trpí desítky tisíc dětí.
před 7 hhodinami

Meta je u soudu, může přijít o WhatsApp a Instagram

Ve Washingtonu začal soud s Meta Platforms, mateřskou společností Facebooku Marka Zuckerberga. Americká Federální obchodní komise (FTC) ji viní z toho, že síť Instagram a aplikaci WhatsApp koupila před víc než dekádou proto, aby se zbavila konkurence. Žalobci chtějí miliardáře přimět, aby tyto dceřiné firmy prodal.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Maďarsko schválilo změny v ústavě zaměřené proti LGBT+

Maďarský parlament schválil změny v ústavě, které podle kritiků omezují práva a svobody komunity LGBT+. Server Index.hu informoval, že pro hlasovalo 140 poslanců, proti 21 poslanců. Přijatá novela základního zákona posiluje zákaz pořádání pochodů hrdosti a zaměřuje se také na osoby s dvojím státním občanstvím, považované za „zrádce národa“, kterým podle agentury AFP nyní hrozí ztráta státní příslušnosti a vyhoštění. Možným terčem tohoto ustanovení je podle AFP finančník a filantrop George Soros.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump označil ruský útok na Sumy za strašný, Moskvu přímo neobvinil

Nedělní raketový útok na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny s nejméně 35 mrtvými a 119 zraněnými označil prezident USA Donald Trump za strašný, Moskvu ale přímo neobvinil. Ruský úder představuje krutou připomínku naléhavé potřeby jednání o ukončení této strašné války, prohlásil mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu Brian Hughes. Šok nad úderem vyjádřil i šéf OSN António Guterres. Experti mluví o dalším důkazu ruské bezohlednosti a o odpovědi Moskvy na americké snahy o ukončení války.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...