Trump v boji proti koronaviru stále nic nedělá, uvedl Biden. Kandidáti se kritizovali v souběžných debatách

3 minuty
Události: Televizní vystoupení kandidátů na prezidenta USA
Zdroj: ČT24

Americký prezident Donald Trump odpovídal vyhýbavě na dotazy, zda byl testován na koronavirus před první předvolební debatou se svým demokratickým rivalem Joem Bidenem. Řekl také, že už nemá žádné příznaky covidu-19. Připustil však, že při hospitalizaci měl podle lékařů koronavirem lehce infikované plíce. Trump to uvedl v debatě s voliči, kterou v Miami pořádala televize NBC. Akce se uskutečnila souběžně s debatou Bidena, který s voliči hovořil ve Filadelfii před kamerami ABC. Při diskusi kritizoval demokratický uchazeč o prezidentský úřad přístup Bílého domu k boji s pandemií. Informovala o tom agentura AP.

Diskuse nahradily druhou předvolební debatu a kandidáti v nich podle médií soupeřili o diváky. Trump seděl na pódiu bez roušky, diváci rozmístění v rozestupech však zakrytá ústa a nos měli.

Podle agentury AP prezident odpovídal vyhýbavě na dotaz, zda byl před první debatou s Bidenem 29. září testován na koronavirus. „Možná jsem test měl, možná ne,“ řekl. Podle pravidel debaty museli oba kandidáti mít před společným výstupem negativní test. Trump nicméně podle AP přímo neodpověděl, kdy měl naposledy negativní test.

Moderátorka Savannah Guthrieová se později prezidenta zeptala, zda odmítá konspirační teorii QAnon. „Nic o tom nevím. Vím, že jsou velmi proti pedofilii, bojují s ní velmi tvrdě,“ odpověděl Trump. Konspirační teorie je založena na nepravdivé domněnce, že svět je řízen spolkem satanistických pedofilů zneužívajících děti. Její stoupenci věří, že Trump stojí v čele tajného tažení proti tomuto zločinnému spolku.

Vzápětí se prezident zaměřil na nesourodé antifašistické hnutí Antifa, které ministerstvo spravedlnosti viní z rozdmýchávání nepokojů při protestech proti rasismu, jež se v uplynulých měsících konají v mnoha amerických městech. „Říkám vám, o čem vím,“ uvedl prezident. „Vím o Antifě a radikální levici a vím, jak násilné a jak brutální jsou, a vím, jak pálí města řízená demokraty,“ dodal.

„Odsuzuji rasismus, o. k.? Odsuzuji ho už celé roky, ale vy to vždy uděláte znovu, vždy začnete rozhovor touto otázkou. Nikdy se neptáte Bidena, jestli odsuzuje hnutí Antifa. Sledoval jsem podobnou show moderátora Lestera Holta, pokládal otázky, jako kdyby byl Biden dítě,“ uvedl také prezident.

Prezident v diskusi také poprvé připustil, že v případě volební porážky by přijal mírové předání moci. Zároveň ale znovu vyjádřil obavy o integritu hlasování. „Stejně jako všichni ostatní chci, aby to byly férové volby,“ dodal.

Biden: Prezident proti koronaviru stále nic nedělá

Biden mezitím ve své diskusi Trumpa obvinil, že stále nic nedělá pro boj s koronavirem. „Ocitáme se v situaci, kdy máme přes 210 tisíc mrtvých, a co dělá? Nic. Nenosí roušku,“ řekl bývalý viceprezident v debatě na kanálu ABC.

„Myslím, že slova prezidenta mají váhu – ať už v dobrém, nebo špatném smyslu, záleží na nich. Pokud prezident nenosí roušku nebo si dělá legraci z osob, které ji používají – tak jako už dlouho ze mě – potom si lidé řeknou, že její používání není tak důležité,“ řekl dále Biden. 

Demokratický kandidát také obvinil republikánského prezidenta ze zatajování smrtnosti  viru. „Uvedl, že to nikomu neřekl, protože se bál, že by Američané panikařili,“ prohlásil Biden. „Američané nepanikaří, to on zpanikařil,“ dodal.

Moderátor George Stephanopoulos se Bidena zeptal, zda by byl otevřen navýšení počtu soudců Nejvyššího soudu, pokud by republikáni potvrdili Trumpovu kandidátku, což by znamenalo, že konzervativci nad liberály na soudu převáží poměrem šest ku třem. Bidenova odpověď však byla podle BBC rozporuplná.

Nejprve řekl, že není fanouškem takového kroku, posléze ale uvedl, že je otevřen o tom uvažovat, pokud Trumpovu nominantku Senát potvrdí.

Druhá prezidentská debata původně plánovaná na čtvrtek byla zrušena poté, co šéf Bílého domu odmítl její konání na dálku. Organizační výbor navrhl přechod na virtuální formát minulý týden po hospitalizaci Trumpa kvůli covidu-19 a po rozšíření koronavirové infekce mezi lidmi z jeho okolí.

Prezident však uvedl, že virtuální debata by byla ztrátou času, na alternativním řešení se pak s Bidenovým táborem nedohodl.

Deník The New York Times (NYT) ve dvou televizních diskusích nespatřoval žádné známky toho, že by Trump nebo Biden vybočovali z kurzů nastavených před mnoha měsíci. „Pokud jde o stěžejní téma voleb, tedy o koronavirovou pandemii, zdálo se, že dva kandidáti se nacházejí nejen v různých televizních studiích, ale i v různých vesmírech,“ uvádí NYT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 27 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 4 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 16 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 18 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 22 hhodinami
Načítání...