„Tisíce zadržených a smrt v ulicích“ přiměly Latuška opustit Lukašenkův režim a dát se k opozici

Nahrávám video
Reportéři ČT: Latuško a Cichanouská o situaci v Bělorusku
Zdroj: ČT24

Po měsíci velkých protestů se naděje běloruské opozice na změnu pomalu rozplývají. Lidé neúnavně demonstrují, ale režim je stále častěji zatýká. Reportéři ČT Tereza Engelová a Tomáš Vlach exkluzivně natáčeli s opozičními lídry Svjatlanou Cichanouskou a Pavlem Latuškem, kteří museli svoji zemi pod tlakem výhrůžek opustit.

„Prezident Lukašenko oznámil, že jsem překročil červenou linii, že jsem porušil trestní zákon a budu trestně stíhán. Uvědomil jsem si, že bylo rozhodnuto o mém zatčení. Tudíž jsem měl na vybranou buď jít do vězení, nebo opustit území Běloruska,“ popisuje Latuško chvíli, kdy se rozhodl emigrovat.

Donedávna působil v aparátu Alexandra Lukašenka. Jako diplomat zastupoval Bělorusko ve Francii, byl ministrem kultury i ředitelem Národního divadla v Minsku. Na stranu opozice se přidal až po posledních volbách, které se konaly bez pozorovatelů OBSE a v nichž režim zakázal účast nejvýraznějším opozičním politikům.

„Když jsem viděl tisíce zadržených, smrt v ulicích Minsku, byla to hranice, kterou člověk vážící si životů ostatních lidí nemůže překročit. To se mi stalo,“ popisuje moment, kdy překročil barikádu. Odkazuje přitom na první čtyři dny po volbách, kdy policie zatkla na sedm tisíc lidí a zasahovala s mimořádnou brutalitou. Nemocnice tehdy léčily natržené orgány a zlámané kosti, lidé fotili podlitiny, propuštění demonstranti vyprávěli o mučení ve věznici. Několik demonstrantů policie zastřelila.

Vláda dala Latuškovi jasně najevo, že ho změna stran vyjde draho. Poté, co vyzval k rezignaci ministra vnitra, ocitl se pod policejním dohledem a byl s okamžitou platností odvolán z funkce ředitele Národního divadla.

„Dostal jsem ochranku na 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Doprovázeli mě příslušníci tajných služeb v černých maskách. Ptali se, jak je na tom moje rodina, zda jsou všichni zdraví a jestli na mě nejde nějaká nemoc. Zastrašovali lidi, kteří mi pomáhali, a jednoho po druhém je pod výhrůžkami přinutili, aby mi odmítali pomoc,“ popisuje.

Jednota na straně opozice

Pod tlakem opustila svou zemi i kandidátka na prezidentku Cichanouská. „Velmi chci domů. Moje děti chtějí domů hned, jak se tam budeme cítit bezpečně. Je tam můj muž a moje vlast,“ stýská si.

Voleb se účastnila neplánovaně. Zaskočila za svého muže, známého blogera Sjarheje Cichanouského, kterému kandidaturu znemožnilo zadržení. Stále je za mřížemi. Policie před volbami zavřela i další dvě výrazné tváře opozice, které nasbíraly dost podpisů, Viktara Babaryku a Valeryje Capkalu.

To paradoxně vytvořilo pro režim novou výzvu: „Letos se celá opozice sjednotila. Chybou v minulosti bylo, že různé strany – a u nás jich je mnoho – fungovaly každá za sebe. Letos se sjednotily všechny. A proto jsme tak silní,“ věří Cichanouská. Sama přitom o prezidentskou funkci nestojí. Otevřeně říká, že chce jen zemi co nejrychleji dovést k volbám, z nichž by režim nikoho účelově nevyřazoval.

Z vedení Koordinační rady opozice zůstává v Bělorusku na svobodě jediný člověk – spisovatelka a nositelka Nobelovy ceny za literaturu Svjatlana Alexejevičová. Kvůli věku aktivně nevystupuje. Přesto se do jejího bytu několikrát zkoušelo dostat policejní komando, a tak u dveří drží hlídky diplomaté z ambasád zemí Evropské unie.

Zklamání z Evropy

EU vedle toho skýtá útočiště pro uprchlé opoziční politiky nebo plánuje sankce vůči špičkám režimu, podle některých ale nedělá dost. „Jsme zklamaní. Evropská unie, která nás učila demokracii po celá desetiletí, ve chvíli, kdy nastal rozhodující okamžik pro naši zemi, prakticky nezaujala absolutně jasný a jednoznačný postoj na podporu občanské společnosti v Bělorusku,“ stěžuje si Latuško.

„Potřebujeme každou podporu. Z Česka, z Polska, odkudkoliv. Je pro nás důležité vědět, že nejsme sami, rozumíte? Solidarita je to, co teď potřebujeme. Mluvte o nás a budeme vám vděční,“ říká smířlivěji Cichanouská.

Naproti tomu ruský prezident Vladimir Putin po počátečním váhání posílá Lukašenkovi efektivní pomoc. Například poté, co začali v běloruské státní televizi stávkovat redaktoři a technici, vyslal tým novinářů, kteří je v propagandistické práci nahradili. Místo demonstrací se ukazují zprávy s nenáročným obsahem. Například o tom, jak se do minských ulic zatoulal los.

„Putin se obává zpětné reakce. Pokud padne režim v Bělorusku, lidé v Rusku začnou uvažovat takto: pokud se to Bělorusům podařilo, i my to můžeme zkusit,“ vysvětluje běloruský opoziční bloger Sjarhej Bespalov.

O tom, co se v jejich zemi děje, tak čerpají informace ti Bělorusové, kteří se zajímají, především ze sociálních sítí a alternativních televizních kanálů Belsat a Nexta. Jejich redakce nesídlí v Bělorusku, ale v sousedním Polsku.

KGB a její vliv

Ve své práci nepolevuje ani tajná služba, která si ponechala sovětský název. „V každém podniku existuje kurátor – důstojník KGB, který navštěvuje vedoucí a zajímá se o to, jaké názory vyjadřují zaměstnanci. Píše udání, neustálá udaní na jakýkoliv projev nesouhlasu,“ popisuje Latuško.

KGB podle něj ovlivnila také výsledky nedávných voleb: „Nutila okrskové komise k falšování výsledků voleb a místní úřady, aby to kryly. To znamená, že KGB vedla celý tento systém potlačování disentu a pokračuje v tom i nadále.“

Představy režimu a opozice o budoucnosti země se diametrálně odlišují. Režim i opozice sice mluví o nových volbách, každý má však na mysli něco zcela odlišného. Jde o to, kdo je bude organizovat.

„Až bude obnovena platnost práva a budou propuštěni političtí vězni, objeví se základ pro nové politické procesy. Protože uspořádat volby v současné situaci nedává smysl. Je to zbytečné. Přinese to jen opakování toho, čím jsme si prošli 9. srpna,“ vysvětluje Latuško.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Slovensko a Maďarsko odvolaly blokaci balíku sankcí proti Rusku

Zástupci států EU ve středu podpořili přijetí dvacátého balíku sankcí vůči Rusku za jeho agresi proti Ukrajině. Maďarsko a Slovensko odvolaly svou blokaci. Podpořili i schválení unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). I v tomto případě Budapešť přestala krok blokovat a dle ČTK uvedla, že souhlasí se zahájením takzvané písemné procedury. Tou by měla být obě opatření finálně schválena.
13:10AktualizovánoPrávě teď

Írán hlásí zabavení lodí v Hormuzském průlivu

Íránské revoluční gardy podle oficiálních médií oznámily zabavení dvou nákladních lodí, které se snažily proplout Hormuzským průlivem, informují agentury. Britská vojenská námořní služba UKMTO ráno uvedla, že obdržela zprávy o útoku íránského dělového člunu na obchodní loď v průlivu, asi 28 kilometrů severovýchodně od ománských břehů. Posádka je v pořádku.
před 39 mminutami

Komise navrhuje odklon od fosilních paliv či koordinaci v reakci na zdražování energií

Evropská komise zveřejnila řadu opatření k řešení dopadů konfliktu na Blízkém východě. Bude například více koordinovat doplňování zásobníků plynu či uvolňování zásob ropy. Unijní exekutiva rovněž navrhuje urychlení elektrifikace, větší investice do čistých energií a výraznější odklon od fosilních paliv. Už dva měsíce trvající konflikt v Íránu zvýšil podle EK náklady unie na dovoz fosilních paliv o 24 miliard eur (asi 583 miliard korun), což ukazuje obrovský dopad na ekonomiku EU.
12:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na ukrajinské straně začalo napouštění ropovodu Družba, oznámila Bratislava

Na ukrajinské straně začalo ve středu tlakování a napouštění ropovodu Družba. S odvoláním na provozovatele ukrajinské části tohoto ropovodu, společnost Ukrtransnafta, to oznámila slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Obnovení dodávek ropy touto trasou na Slovensko Saková očekává ve čtvrtek ráno. Premiér Robert Fico (Smer) řekl, že je narušena důvěra mezi Slovenskem a Ukrajinou, a vyjádřil pochybnosti ohledně provozu uvedeného ropovodu.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pod keporkakem Timmym vyhrabávají písek

U ostrova Poel na severu Německa dnes pokračuje pokus o vyproštění velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Bagr opět odstraňuje písek pod zvířetem, aby se snáze mohlo samo dostat do hlubších vod. Ochranáři ze soukromé iniciativy kytovce rovněž pokryli vlhkými bílými látkami. Odborníci dál trvají na tom, že další pokusy o záchranu mladého keporkaka by měly ustat, protože ho jen trápí.
před 2 hhodinami

Chceme příměří, ne mír, říká libanonský analytik

Pro skutečný mírový proces s Izraelem neexistuje v Libanonu ani politická shoda, ani regionální podmínky. V rozhovoru se zpravodajem ČT Andreasem Papadopulosem to v Bejrútu uvedl Nizar Ghanem, výzkumný ředitel tamního institutu Badil. Hizballáh podle Ghanema nesloží zbraně bez tvrdých bezpečnostních záruk, bez širší dohody mezi Spojenými státy a Íránem se Libanon nedostane z kruhu násilí.
před 2 hhodinami

Mladí Britové si podle nového zákona už nikdy v životě legálně nekoupí cigarety

Obě komory parlamentu ve Velké Británii schválily zákon, který znemožní lidem mladším osmnácti let, tedy těm narozeným po 1. lednu 2009, koupit si normální i elektronické cigarety, takzvaná vapovací zařízení. Tento zákaz platí doživotně. Pro obchody tedy bude nelegální prodávat těmto osobám tabákové výrobky, píše britský veřejnoprávní server BBC.
před 3 hhodinami

Lufthansa zruší dvacet tisíc letů dceřiné CityLine, aby šetřila palivo

Německá letecká skupina Lufthansa v souvislosti s oznámeným ukončením činnosti dceřiných regionálních aerolinií CityLine zruší do října dvacet tisíc letů na kratší vzdálenosti. Slibuje si od toho úsporu přibližně čtyřiceti tisíc tun leteckého paliva, jehož cena se od začátku americko-izraelské války proti Íránu zdvojnásobila.
před 4 hhodinami
Načítání...