Čína nehodlá akceptovat, aby Spojené státy převzaly jakoukoli čínskou technologickou firmu. Reagovala tak na návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa, který chtěl zakázat populární sociální síť TikTok. Řešením by podle něj bylo, kdyby americké aktivity od společnosti ByteDance odkoupil softwarový gigant Microsoft.
TikTok je dalším sporným bodem mezi Čínou a USA, čím je tak specifický?
Současné spory o TikTok mezi Čínou a Spojenými státy nejsou prvním velkým problémem populární sociální sítě. Před měsícem totiž už proti TikToku zakročila Indie. Ta kromě něj zakázala celkem 59 převážně čínských mobilních aplikací. Byl to zatím nejdůraznější krok zaměřený proti Číně v on-line prostoru od doby, kdy mezi oběma zeměmi vypukla pohraniční krize v oblasti Himálaje.
Český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost se TikTokem zatím nezabývá. „Do naší působnosti spadají pouze subjekty spravující systémy nezbytné pro chod státu. TikTok, stejně jako jiné sociální sítě, do působnosti NÚKIB nespadá, tudíž se k němu nemůžeme vyjadřovat ve smyslu jakékoli regulace,“ říká mluvčí úřadu Radek Holý. Obecně pak uživatelům doporučuje jen jediný způsob ochrany, a to TikTok prostě nepoužívat.
Projekt bývalého zaměstnance Microsoftu
TikTok samotný vznikl v roce 2016 a vyvinula ho společnost ByteDance. Tu vlastní čínský podnikatel Čang I-ming. Forbes jeho jmění odhaduje na více než 16 miliard dolarů. Byl by tak devátým nejbohatším mužem Číny. Ve 37 letech tak stejně jako majitel Facebooku Mark Zuckerberg potvrzuje trend mladých internetových miliardářů. Zuckerberg je jen o rok mladší.
Čang I-ming, zakladatel TikToku a společnosti ByteDance
Čang vystudoval softwarové inženýrství na univerzitě v Tchien-ťinu. V roce 2008 krátce pracoval pro americký Microsoft, ve kterém si podle svých slov připadal příliš omezovaný firemními zvyklostmi a nařízeními a vrátil se do Číny. Následně si začal všímat vzrůstající popularity chytrých telefonů a jejich využívání pro každodenní čerpání informací. V roce 2012 tak založil technologickou společnost ByteDance sídlící v Pekingu, která se věnuje právě aplikacím pro chytré telefony.
Skokový nárůst v popularitě TikTok zaznamenal v roce 2018 po spojení s jinou čínskou sociální sítí Musical.ly. Ta byla zaměřená na krátká videa, ve kterých její uživatelé zpívali a tancovali podle slavných písniček. Popularitu sítě zvýšil také příchod celebrit. Na TikTok zavítal třeba herec Will Smith nebo zpěvačky Jennifer Lopez a Selena Gomez.
Hudba je stále důležitou součástí TikToku. Uslyšíte na něm známé hity, některé písničky se ale dočkaly popularity právě skrze prezentaci na TikToku. Zpívání nebo tanec na hudební podkres tak tvoří velkou část obsahu. Dalším trendem jsou takzvané challenges (výzvy), v rámci kterých mají lidé splnit určitý úkol a natočit se u toho.
TikTok jako závislost
I když jste při registraci do aplikace vyzváni k volbě klíčových slov, která definují vaše zájmy, výběr videí, jež vám TikTok zobrazí na hlavní straně, je přímo ovlivněn příspěvky, na než se díváte.
Na rozdíl od jiných aplikací či sociálních sítí tak nepotřebujete v úvodu vyhledávat obsah na konkrétních profilech, ale téměř ihned je vám podsouvána nekonečná zásoba několikasekundových videí, mezi kterými můžete přepínat jen tahem prstem. V aplikaci se tak můžete pouhým sledováním videí zaseknout i na několik hodin, aniž byste s čímkoliv nebo kýmkoliv komunikovali.
Právě nekonečnost a neustálá obměna nových audiovizuálních informací je podle odborníků příčinou, proč je aplikace návyková, a i proto tak oblíbená. Americký expert zabývající se etikou internetového prostředí Tristan Harris, který vytvářel některé aplikace Googlu, přirovnává princip aktualizace obsahu na dotykových telefonech skrz potažení prstem k závislostem na herních automatech, které hráči ovládají podobným způsobem.
obrázek
Průměrný člověk totiž raději vnímá obrázky než text a ještě raději video než obrázky. „TikTok nabízí nekonečný proud kraťounkých videí, která vám umně vybere na míru. Jeho algoritmus už je spíš vnucovací než doporučovací. Na rozdíl například od Instagramu je sledování uživatelů skoro druhořadé a hlavní roli dostává algoritmus, který se postupně učí, na jaký obsah vydržíte koukat nejdéle,“ popisuje Jakub Sedláček ze Studií nových médií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
TikTok jako bezpečnostní hrozba
Asi nejvíce pozornosti ale sociální síť získává kvůli již zmiňovaným bezpečnostním hrozbám. TikTok se snaží svoje jméno očistit a již avizoval, že chce algoritmus, na kterém síť pracuje, veřejně zpřístupnit. „V tiskové zprávě pouze vysvětluje, jak se pro daného uživatele vybírají doporučená videa, nikoliv jak funguje TikTok na pozadí, například kde jsou videa a jiný obsah uloženy, k čemu jsou používány a podobně,“ říká expert na mobilní hrozby z české společnosti Avast Vojtěch Boček.
V budoucnosti můžeme očekávat, že vzniknou další sociální sítě, jako je TikTok. „Spojené arabské emiráty už dokonce popularity TikToku využily a vytvořily svůj ToTok, který ovšem sloužil jako špehovací nástroj. Tento typ aplikace je pro uživatele velmi přitažlivý, avšak problematický z pohledu bezpečnosti a ochrany osobních dat,“ popisuje Boček.
Sběr dat je u podobné sociální sítě podle Bočka základní předpoklad. Aby v konkurenci uspěla, musí být zadarmo a na svůj provoz si vydělává právě shromažďováním dat a následným zobrazováním reklam na míru. To je samo o sobě zcela legální. Problém přichází, když společnost data dále přeprodává. Mohou tak sloužit úplně jiným zájmům, než by třeba sami uživatelé chtěli. To ukázal například skandál společnosti Cambridge Analytica, která zneužila data uživatelů Facebooku pro ovlivnění voleb.
TikTok se nedá považovat za klasický škodlivý software, proti kterému bojují antivirové společnosti. Podle bezpečnostního experta je riziko právě ve sdílení množství obsahu, které může být dál zneužito. „Dokážu si to zejména u TikToku představit při učení strojových modelů například k rozpoznávání obličejů,“ varuje Boček.
Zranitelná skupina
Zřejmě největší riziko však TikTok představuje kvůli svému publiku. Zájem o jeho používání totiž roste v posledních měsících hlavně u dětí. Že jsou na TikToku převážně mladí, lze koneckonců poznat i z příspěvků. Rodiče síť podle průzkumů tolik neznají. Většina internetových platforem je přitom přístupná od 13 let, děti ale zákaz často obcházejí.
Facebook už podle odborníků u dětí „nefrčí“, stává se spíš sítí jejich rodičů. „Podle průzkumů je Facebook ta síť, kam mámy nahrávají fotky buchet, co večer upekly,“ říká Julia Szymańska ze společnosti Avast na základě nedávného průzkumu České děti v kybersvětě.
Mladé generaci právě formát krátkých videí přirozeně vyhovuje. „Upřímně bych u svého dítěte nebyl nadšený z přílišného užívání TikToku ani Instagramu, ale úplně zakazovat dítěti něco, co budou používat všichni vrstevníci, nemusí být nejšťastnější cesta,“ říká Jakub Sedláček ze Studií nových médií FF UK.
Zaostávání svých sociálních sítí u mladé generace si všímá i největší hráč Facebook. Pravděpodobně v návaznosti na popularitu TikToku tak nedávno Instagram, který od roku 2012 spadá pod Facebook, představil nové funkce velmi podobné fungování TikToku. Uživatelé budou moci snadno vytvářet patnáctisekundové klipy, dodávat k nim populární hudbu a efekty.
Budoucnost ale zatím není příliš předvídatelná. Provozovatele ostatních sociálních sítí mohou trendy přirozeně táhnout k většímu začleňování krátkých videí. „Budoucnost bude bezpochyby silně vizuální a nenáročná. Zajímavé revoluční věci by se mohly dít s větším nástupem virtuální a rozšířené reality do mainstreamu, ale to ještě jistě nějaký ten rok potrvá,“ uzavírá Jakub Sedláček.
