Ve věku 80 let zemřel John Lewis. Bojoval za občanská práva Afroameričanů

3 minuty
Události: Zemřel John Lewis
Zdroj: ČT24

Ve věku 80 let zemřel v pátek dlouholetý demokratický člen americké Sněmovny reprezentantů za stát Georgia John Lewis, který patřil ke klíčovým postavám hnutí za občanská práva v USA. Zákonodárcovo úmrtí potvrdila předsedkyně sněmovny Nancy Pelosiová. Lewis na konci loňského roku oznámil, že má pokročilou rakovinu slinivky břišní.

Na sociálních sítích mu v noci na sobotu vzdávali hold zástupci Demokratické i Republikánské strany včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a exprezidentů Billa Clintona a Baracka Obamy.

Agentura AP zesnulého afroamerického politika označila za „lva občanskoprávního hnutí“. Připomněla, že v roce 1965 Lewise, který ve svých 25 letech kráčel v čele jednoho z protirasistických pochodů v Alabamě, pořádkové složky málem ubily k smrti.

Televizní záběry tehdejší policejní brutality pomohly odhalit veřejnosti rasový útlak na americkém jihu a přispěly k rozšíření odporu proti rasové segregaci.

Lewis byl průkopníkem občanského hnutí, agentura AFP připomíná jeho blízkou spolupráci s nejznámějším bojovníkem za práva černošského obyvatelstva Martinem Lutherem Kingem. Jako jeden ze zakladatelů studentského aktivistického sdružení SNCC pomáhal v roce 1963 uspořádat „Pochod na Washington“, při kterém King pronesl památný projev obsahující slova: „I have a dream“ (Mám sen).

Podle zpravodajského webu BBC už po Lewisově smrti není naživu nikdo z lidí, kteří tehdy ke statisícům účastníků promluvili. „Amerika truchlí nad odchodem jednoho z největších hrdinů amerických dějin,“ napsala Pelosiová v komuniké o úmrtí zákonodárce, „jehož laskavost, víra a odvaha změnily naši zemi“.

V Kongresu strávil přes 33 let

Členem Kongresu byl Lewis déle než 33 let. Poprvé byl zvolen v roce 1986, kdy ve svém volebním obvodu získal tři čtvrtiny hlasů, zatímco čtvrtina připadla jeho republikánskému soupeři. V pozdějších volbách dvakrát získal více než 99 procent hlasů a pětkrát 100 procent, naposledy při posledním zvolení v roce 2018.

John Lewis (vlevo na kraji) při setkání s Martinem Lutherem Kingem a dalšími aktivisty v roce 1963
Zdroj: Harry Harris/ČTK

V lednu 2017 se Lewis rozhodl bojkotovat inauguraci nového prezidenta Donalda Trumpa, který podle kongresmanových slov není „zákonnou hlavou státu“, neboť mu ke zvolení dopomohli hackerskými útoky Rusové. K Lewisovu gestu se připojily více než dvě desítky členů Kongresu USA z řad demokratů.

Trump nicméně v sobotu večer nad Lewisovou smrtí vyjádřil lítost a nazval ho „hrdinou hnutí za občanská práva“. Ještě předtím nařídil stáhnout vlajky na půl žerdi. „Připomínáme si, čím John Lewis této zemi přispěl,“ napsala předtím na Twitteru mluvčí prezidentovy kanceláře Kayleigh McEnanyová.

Obdiv mu v noci na sobotu vyjadřovali i další republikánští politici. Lídr republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell uvedl, že rodák z Alabamy „nasadil svůj život v boji proti rasismu“ a že Spojené státy na tohoto „hrdinu“ nikdy nezapomenou. „Naše země už bez něj nebude jako dřív,“ napsal na Twitteru guvernér Georgie Brian Kemp.

„Tak moc tuto zemi miloval, že riskoval svůj život a svou krev v zájmu toho, aby dostála svým slibům,“ uvedl exprezident Obama, který Lewisovi v roce 2011 udělil Prezidentskou medaili svobody. „Velmi brzy si osvojil principy nenásilného odporu a občanské neposlušnosti coby nástrojů pro skutečnou změnu této země, chápal, že tyto taktiky mají moc změnit nejen zákony, ale i cítění a smýšlení lidí,“ pokračoval Obama.

Podle manželů Billa a Hillary Clintonových se Lewis během svého života stal „svědomím národa“. „Budeme navěky vděční, že se dožil toho, jak nová generace Američanů vyšla do ulic ve snaze najít jeho kýžené ,společenství lásky‘,“ uvedli Clitonovi zřejmě v odkaze na nedávnou vlnu protestů proti rasismu a policejní brutalitě.

I té se Lewis osobně účastnil: na začátku června se za pomoci vycházkové hole prošel s washingtonskou starostkou Muriel Bowserovou po ulici s obřím žlutým nápisem Black Lives Matter (Na černošských životech záleží).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...