Ve věku 80 let zemřel John Lewis. Bojoval za občanská práva Afroameričanů

3 minuty
Události: Zemřel John Lewis
Zdroj: ČT24

Ve věku 80 let zemřel v pátek dlouholetý demokratický člen americké Sněmovny reprezentantů za stát Georgia John Lewis, který patřil ke klíčovým postavám hnutí za občanská práva v USA. Zákonodárcovo úmrtí potvrdila předsedkyně sněmovny Nancy Pelosiová. Lewis na konci loňského roku oznámil, že má pokročilou rakovinu slinivky břišní.

Na sociálních sítích mu v noci na sobotu vzdávali hold zástupci Demokratické i Republikánské strany včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a exprezidentů Billa Clintona a Baracka Obamy.

Agentura AP zesnulého afroamerického politika označila za „lva občanskoprávního hnutí“. Připomněla, že v roce 1965 Lewise, který ve svých 25 letech kráčel v čele jednoho z protirasistických pochodů v Alabamě, pořádkové složky málem ubily k smrti.

Televizní záběry tehdejší policejní brutality pomohly odhalit veřejnosti rasový útlak na americkém jihu a přispěly k rozšíření odporu proti rasové segregaci.

Lewis byl průkopníkem občanského hnutí, agentura AFP připomíná jeho blízkou spolupráci s nejznámějším bojovníkem za práva černošského obyvatelstva Martinem Lutherem Kingem. Jako jeden ze zakladatelů studentského aktivistického sdružení SNCC pomáhal v roce 1963 uspořádat „Pochod na Washington“, při kterém King pronesl památný projev obsahující slova: „I have a dream“ (Mám sen).

Podle zpravodajského webu BBC už po Lewisově smrti není naživu nikdo z lidí, kteří tehdy ke statisícům účastníků promluvili. „Amerika truchlí nad odchodem jednoho z největších hrdinů amerických dějin,“ napsala Pelosiová v komuniké o úmrtí zákonodárce, „jehož laskavost, víra a odvaha změnily naši zemi“.

V Kongresu strávil přes 33 let

Členem Kongresu byl Lewis déle než 33 let. Poprvé byl zvolen v roce 1986, kdy ve svém volebním obvodu získal tři čtvrtiny hlasů, zatímco čtvrtina připadla jeho republikánskému soupeři. V pozdějších volbách dvakrát získal více než 99 procent hlasů a pětkrát 100 procent, naposledy při posledním zvolení v roce 2018.

John Lewis (vlevo na kraji) při setkání s Martinem Lutherem Kingem a dalšími aktivisty v roce 1963
Zdroj: Harry Harris/ČTK

V lednu 2017 se Lewis rozhodl bojkotovat inauguraci nového prezidenta Donalda Trumpa, který podle kongresmanových slov není „zákonnou hlavou státu“, neboť mu ke zvolení dopomohli hackerskými útoky Rusové. K Lewisovu gestu se připojily více než dvě desítky členů Kongresu USA z řad demokratů.

Trump nicméně v sobotu večer nad Lewisovou smrtí vyjádřil lítost a nazval ho „hrdinou hnutí za občanská práva“. Ještě předtím nařídil stáhnout vlajky na půl žerdi. „Připomínáme si, čím John Lewis této zemi přispěl,“ napsala předtím na Twitteru mluvčí prezidentovy kanceláře Kayleigh McEnanyová.

Obdiv mu v noci na sobotu vyjadřovali i další republikánští politici. Lídr republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell uvedl, že rodák z Alabamy „nasadil svůj život v boji proti rasismu“ a že Spojené státy na tohoto „hrdinu“ nikdy nezapomenou. „Naše země už bez něj nebude jako dřív,“ napsal na Twitteru guvernér Georgie Brian Kemp.

„Tak moc tuto zemi miloval, že riskoval svůj život a svou krev v zájmu toho, aby dostála svým slibům,“ uvedl exprezident Obama, který Lewisovi v roce 2011 udělil Prezidentskou medaili svobody. „Velmi brzy si osvojil principy nenásilného odporu a občanské neposlušnosti coby nástrojů pro skutečnou změnu této země, chápal, že tyto taktiky mají moc změnit nejen zákony, ale i cítění a smýšlení lidí,“ pokračoval Obama.

Podle manželů Billa a Hillary Clintonových se Lewis během svého života stal „svědomím národa“. „Budeme navěky vděční, že se dožil toho, jak nová generace Američanů vyšla do ulic ve snaze najít jeho kýžené ,společenství lásky‘,“ uvedli Clitonovi zřejmě v odkaze na nedávnou vlnu protestů proti rasismu a policejní brutalitě.

I té se Lewis osobně účastnil: na začátku června se za pomoci vycházkové hole prošel s washingtonskou starostkou Muriel Bowserovou po ulici s obřím žlutým nápisem Black Lives Matter (Na černošských životech záleží).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Pásmo Gazy

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) uvedl, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení tohoto orgánu, jemuž Trump hodlá předsedat a který má dohlížet na dodržování jeho mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle prezidenta oznámeno v blízké době.
před 10 mminutami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 2 hhodinami

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 8 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 9 hhodinami
Načítání...