Ve věku 80 let zemřel John Lewis. Bojoval za občanská práva Afroameričanů

Nahrávám video

Ve věku 80 let zemřel v pátek dlouholetý demokratický člen americké Sněmovny reprezentantů za stát Georgia John Lewis, který patřil ke klíčovým postavám hnutí za občanská práva v USA. Zákonodárcovo úmrtí potvrdila předsedkyně sněmovny Nancy Pelosiová. Lewis na konci loňského roku oznámil, že má pokročilou rakovinu slinivky břišní.

Na sociálních sítích mu v noci na sobotu vzdávali hold zástupci Demokratické i Republikánské strany včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a exprezidentů Billa Clintona a Baracka Obamy.

Agentura AP zesnulého afroamerického politika označila za „lva občanskoprávního hnutí“. Připomněla, že v roce 1965 Lewise, který ve svých 25 letech kráčel v čele jednoho z protirasistických pochodů v Alabamě, pořádkové složky málem ubily k smrti.

Televizní záběry tehdejší policejní brutality pomohly odhalit veřejnosti rasový útlak na americkém jihu a přispěly k rozšíření odporu proti rasové segregaci.

Lewis byl průkopníkem občanského hnutí, agentura AFP připomíná jeho blízkou spolupráci s nejznámějším bojovníkem za práva černošského obyvatelstva Martinem Lutherem Kingem. Jako jeden ze zakladatelů studentského aktivistického sdružení SNCC pomáhal v roce 1963 uspořádat „Pochod na Washington“, při kterém King pronesl památný projev obsahující slova: „I have a dream“ (Mám sen).

Podle zpravodajského webu BBC už po Lewisově smrti není naživu nikdo z lidí, kteří tehdy ke statisícům účastníků promluvili. „Amerika truchlí nad odchodem jednoho z největších hrdinů amerických dějin,“ napsala Pelosiová v komuniké o úmrtí zákonodárce, „jehož laskavost, víra a odvaha změnily naši zemi“.

V Kongresu strávil přes 33 let

Členem Kongresu byl Lewis déle než 33 let. Poprvé byl zvolen v roce 1986, kdy ve svém volebním obvodu získal tři čtvrtiny hlasů, zatímco čtvrtina připadla jeho republikánskému soupeři. V pozdějších volbách dvakrát získal více než 99 procent hlasů a pětkrát 100 procent, naposledy při posledním zvolení v roce 2018.

John Lewis (vlevo na kraji) při setkání s Martinem Lutherem Kingem a dalšími aktivisty v roce 1963
Zdroj: Harry Harris/ČTK

V lednu 2017 se Lewis rozhodl bojkotovat inauguraci nového prezidenta Donalda Trumpa, který podle kongresmanových slov není „zákonnou hlavou státu“, neboť mu ke zvolení dopomohli hackerskými útoky Rusové. K Lewisovu gestu se připojily více než dvě desítky členů Kongresu USA z řad demokratů.

Trump nicméně v sobotu večer nad Lewisovou smrtí vyjádřil lítost a nazval ho „hrdinou hnutí za občanská práva“. Ještě předtím nařídil stáhnout vlajky na půl žerdi. „Připomínáme si, čím John Lewis této zemi přispěl,“ napsala předtím na Twitteru mluvčí prezidentovy kanceláře Kayleigh McEnanyová.

Obdiv mu v noci na sobotu vyjadřovali i další republikánští politici. Lídr republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell uvedl, že rodák z Alabamy „nasadil svůj život v boji proti rasismu“ a že Spojené státy na tohoto „hrdinu“ nikdy nezapomenou. „Naše země už bez něj nebude jako dřív,“ napsal na Twitteru guvernér Georgie Brian Kemp.

„Tak moc tuto zemi miloval, že riskoval svůj život a svou krev v zájmu toho, aby dostála svým slibům,“ uvedl exprezident Obama, který Lewisovi v roce 2011 udělil Prezidentskou medaili svobody. „Velmi brzy si osvojil principy nenásilného odporu a občanské neposlušnosti coby nástrojů pro skutečnou změnu této země, chápal, že tyto taktiky mají moc změnit nejen zákony, ale i cítění a smýšlení lidí,“ pokračoval Obama.

Podle manželů Billa a Hillary Clintonových se Lewis během svého života stal „svědomím národa“. „Budeme navěky vděční, že se dožil toho, jak nová generace Američanů vyšla do ulic ve snaze najít jeho kýžené ,společenství lásky‘,“ uvedli Clitonovi zřejmě v odkaze na nedávnou vlnu protestů proti rasismu a policejní brutalitě.

I té se Lewis osobně účastnil: na začátku června se za pomoci vycházkové hole prošel s washingtonskou starostkou Muriel Bowserovou po ulici s obřím žlutým nápisem Black Lives Matter (Na černošských životech záleží).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volkswagen uvažuje o zrušení dalších 50 tisíc míst, píší média

Automobilový koncern Volkswagen by mohl v příštích letech propustit dalších padesát tisíc zaměstnanců. V interním rozhovoru zveřejněném na firemním intranetu to uvedl šéf koncernu Oliver Blume, napsaly agentura Reuters nebo časopis Der Spiegel. Už dříve padlo rozhodnutí o propuštění padesáti tisíc lidí do roku 2030. Celkem by tak o práci v příštích letech přišlo sto tisíc lidí. O tomto počtu propuštěných už dříve s odvoláním na své zdroje informoval web listu Manager Magazin.
před 2 mminutami

Provoz v Hormuzském průlivu klesl na několikatýdenní minimum

Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukazují data o lodní dopravě. Důvodem jsou obnovené útoky mezi Spojenými státy a Íránem a útoky na lodě v oblasti Blízkého východu, což zvyšuje obavy o bezpečnost, uvedla v pondělí agentura Reuters. Hormuzský průliv je klíčovou námořní trasou pro vývoz ropy ze zemí kolem Perského zálivu.
před 8 mminutami

Americká armáda útočila na íránské vojenské cíle, Írán hlásí odvetné údery

Americká armáda oznámila další salvu úderů proti Íránu. Velitelství amerických sil v oblasti CENTCOM v pondělí ráno oznámilo, že armáda už poslední vlnu úderů dokončila, přičemž zasáhla íránské systémy protivzdušné obrany, pobřežní radarové systémy, raketové a dronové kapacity a malé čluny. Íránská státní média útoky potvrdila a hlásí nejméně jednoho mrtvého. Íránské revoluční gardy hlásí odvetné údery na americké základny v Jordánsku, Bahrajnu a Kuvajtu.
00:47Aktualizovánopřed 41 mminutami

Ruské útoky si na Ukrajině vyžádaly další životy, mrtvé hlásí i Moskva

Nejméně čtyři mrtvé a dvě desítky raněných si vyžádaly ruské útoky podniknuté na ukrajinské regiony. Invazní jednotky v noci vyslaly proti Ukrajině tři rakety a 134 dronů, podařilo se zneškodnit všechny rakety a 123 dronů, tvrdí ukrajinské letectvo. Zaznamenalo zásahy šesti dronů na čtyřech místech. Mrtvé hlásí také Moskva, kam podle ruských úřadů směřovaly ukrajinské bezpilotní letouny. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
10:07Aktualizovánopřed 59 mminutami

Nejméně 27 lidí zahynulo při požáru, který zachvátil bar v Bangkoku, píše AP

Nejméně 27 lidí zahynulo při požáru, který zachvátil bar v thajské metropoli Bangkoku. Podle premiéra Anutina Čánvirakuna několik dalších lidí převezli záchranáři do nemocnice, městská správa následně sdělila, že zraněných je 63 lidí. Stav 22 zraněných je prý kritický. Podle některých místních médií se řada lidí stále pohřešuje, uvedla stanice BBC News. Městská správa nicméně bilanci považuje za konečnou. Příčina požáru zatím není jasná. Češi podle ministerstva zahraničí mezi oběťmi nejsou.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemřel vlivný republikánský senátor Lindsey Graham

Zemřel americký senátor Lindsey Graham, uvedla agentura Reuters s odkazem na politikovu kancelář. Jednasedmdesátiletý republikán patřil k nejvlivnějším členům Kongresu, a to hlavně v zahraniční politice. V posledních letech podporoval Ukrajinu a její boj proti ruské agresi. Americký prezident Donald Trump označil Grahama za jednoho z nejlepších zákonodárců a skutečného amerického vlastence. Bude hodně chybět, dodal. Grahama ocenili rovněž izraelští a evropští politici.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

USA rozporují tvrzení Teheránu o uzavření Hormuzu. Írán čelil dalším útokům

Íránské revoluční gardy v noci na neděli SELČ oznámily uzavření Hormuzského průlivu až do odvolání. Stalo se tak poté, co střílely na loď plující „nepovolenou trasou“, informovala média. Vláda i armáda Spojených států tvrzení o uzavření úžiny rozporují. Krátce po úderu na loď plavící se Hormuzským průlivem oznámilo velitelství amerických sil v oblasti další vlnu útoků proti Íránu. Teherán v odvetě za americké nálety odpálil rakety a drony proti svým sousedům v Perském zálivu. Írán následně informoval, že čelil další vlně útoků.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

České firmy by mohly získat zpět už zaplacená americká cla. Jde o miliardy

Tuzemské firmy by mohly získat zpět zhruba 650 milionů dolarů – tedy 14 miliard korun – z už zaplacených amerických cel. Jde o platby za takzvané reciproční taxy, které loni zavedl prezident Donald Trump. Nejvyšší soud USA je ale letos v únoru zrušil. Americká administrativa tak na žádost firem musí peníze vrátit.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.