Turistické destinace počítají koronavirové škody a výpadky v příjmech. Zároveň mnohá města zpětně hodnotí situaci před pandemií jako neudržitelnou. V současnosti tak vidí vhodnou příležitost, jak do budoucna nekontrolovaný příliv návštěvníků omezit, a to ve prospěch místních.
Tři měsíce patřily místním a holubům – teď už si Benátky zase přebírají turisté. Restauracím a hotelům se ulevilo. Ti, kteří na penězích ze zahraničí závislí nejsou, však jejich nadšení nesdílí. „Objevil jsem během té doby nové Benátky. Úplně jiné Benátky,“ popsal například jeden z obyvatel.
Kampaním a demonstracím za nový – pomalý – turismus přinesl koronavirus naději, že město na vodě se změní. Hned první návštěvníci ale ukázali, že respekt je to poslední, co přijeli předvést – a za porušení zákazu koupání v kanálech na dva dny vykázala policie dvojici Němců.
Čtyři z pěti návštěvníků zůstanou v Benátkách jen jeden den. Za rok se jich tak ve městě vystřídá 20 milionů. Místní žádají zákaz obřích výletních lodí a apelují, aby turisté město obdivovali déle. Italská vláda to ale ignoruje.
S přemírou turistů bojuje i Amsterdam či Barcelona
Například v Amsterdamu se stejný problém snaží vyřešit peticí. Přes 27 tisíc signatářů požaduje strop pro počet návštěvníků, kteří zůstávají přes noc, zákaz Airbnb a dalšího krátkodobého pronájmu nebo stopku pro nové hotely. Protože už má petice víc podpisů, než bylo třeba, musí radnice vyhlásit referendum.
Vedení Barcelony zase už nahlas mluví o získání města zpátky do rukou Katalánců. Třeba Airbnb se tu pokouší zakázat už několik let, teď doufají, že dlouhá karanténa a strach z nákazy byty vrátí na trh pro místní a jejich dlouhodobé pronájmy.
„Chci turismus, který respektuje místní. Já v cizině sousedy neobtěžuji,“ tvrdí obyvatel Barcelony David Aiza.
Snahy o regulaci se přitom dějí v době, kdy Baleáry s nadšením vítají první německé turisty. Madrid zase slíbil skomírajícímu turistickému sektoru injekci v přepočtu 113 a půl miliardy korun.
