Záchrana vojáků u Dunkerku, která dodala Britům naději. Uplynulo 80 let od operace Dynamo

2 minuty
Události: 80. let od záchrany vojáků v Dunkerku
Zdroj: ČT24

Uběhlo 80 let od operace Dynamo. Tato záchranné akce měla za druhé světové války za cíl evakuovat spojenecké vojáky do Velké Británie. Z německého obklíčení u francouzského Dunkerku se od 26. května do 4. června nakonec podařilo na ostrovy evakuovat skoro 350 tisíc mužů. Klíčovou roli při tom sehrály tisíce malých plavidel kormidlovaných dobrovolníky. Tehdejší britský premiér Winston Churchill operaci označil za zázrak vysvobození.

Když německá ofenziva odřízla spojenecké jednotky na francouzském území, nezbylo Londýnu nic jiného než vytvořit šedesátikilometrový evakuační koridor a dostat je do Británie přes přístav Dunkerk. Němci ale vojáky čekající na nalodění soustavně bombardovali.

Tehdy vážně hrozilo, že Britové a Francouzi přijdou skoro o půl milionu mužů. Pláž u města totiž klesala pozvolna do moře a velké lodě tak mohly kotvit jen daleko od břehu. Během plavby k britským břehům byla plavidla navíc nucena vyhýbat se minovým polím a čelila také útokům německých ponorek.

Evakuaci se nakonec podařilo úspěšně dokončit. Do operace Dynamo se zapojily tisíce malých civilních lodí. Situaci také pomohlo, že se Němci ve své ofenzivě na několik dní zastavili. Do jejich zajetí nakonec padlo jen čtyřicet tisíc spojeneckých vojáků, během operace se podařilo 85 procent mužů zachránit.

Zachránění vojáci se později zúčastnili dalších bitev a operací

„Mnozí z těchto repatriovaných vojáků se později zúčastnili dalších bitev, včetně operací v severní Africe nebo na Sicílii. Část z nich se pak vylodila i na pláži Gold,“ podotýká francouzský vojenský historik Fréderick Jeanne.

Operace Dynamo zaujala i řadu filmových tvůrců. Ocenění za její zpracování získal snímek Christophera Nolana z roku 2017. Díky filmu se rovněž zvýšila turistická návštěvnost. „Třicet osm procent návštěvníků města, tedy více než třetina, sem přijíždí díky tomuto filmu. Slyšeli o Dunkerku, protože znají film,“ uvedl starosta města Patrice Vergriete.

Zásadní význam měla úspěšná operace i pro následující vývoj války. Spojenci si uvědomili důležitost silné podpory letectva, díky tomu mohli lépe připravit i vylodění v Normandii o čtyři roky později.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinci v Rusku udeřili na nákladní loď s municí a rafinérii

Zvláštní síly ukrajinské tajné služby SBU a další jednotky zasáhly ve čtvrtek ruskou nákladní loď s municí a součástmi dronů z Íránu v přístavu Olja v ruské Astrachaňské oblasti, oznámil v pátek ráno ukrajinský generální štáb. Ukrajinské drony také v noci zaútočily na rafinérii v Syzrani ležící na Volze na jihovýchodě evropské části Ruska, informovaly různé telegramové kanály. Tyto zprávy potvrdil gubernátor Samarské oblasti, v níž Syzraň leží.
před 5 mminutami

Před summitem Trump–Putin panují smíšené nálady

Evropští státníci před páteční schůzkou lídrů USA a Ruska vyjadřovali mírný optimismus. Podle britského premiéra Keira Starmera existuje reálná šance na příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Spojenci Kyjeva uvedli, že jim Donald Trump potvrdil ochotu podpořit bezpečnostní záruky pro Kyjev, ale blíže je zatím neupřesnil. Vladimir Putin zase slibuje nové dohody o odzbrojení, pokud summit na Aljašce uspěje.
06:00Aktualizovánopřed 17 mminutami

USA chtějí přístup ke konžským coltanovým dolům

Povstalci v Demokratické republice Kongo podle OSN bohatnou díky coltanovým dolům, které ovládli loni v dubnu – od té doby se těžba této rudy zvýšila. Získává se z ní velmi žádaný kov tantal, který je součástí chytrých telefonů, notebooků a další elektroniky. O cenné kovy v Kongu ale stojí i Spojené státy, konkrétně Gentry Beach, bývalý sponzor prezidenta Donalda Trumpa.
před 1 hhodinou

Další vývoj závisí na „chemii“ mezi Putinem a Trumpem, zaznělo v Událostech, komentářích

Páteční aljašský summit prezidenta USA Donalda Trumpa a ruského vládce Vladimira Putina začne oťukáváním, jestli si rozumí a jestli jsou schopni se dohodnout. Pokud bude chemie mezi státníky „dobrá“, jsou určitě připraveny alternativní detailnější scénáře, uvedl v pořadu Události, komentáře bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda. Okamžitou dohodu ale neočekává. Bývalá místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová vnímá hořký podtón, že Trump dává schůzkou Putinovi pozici „já pán, ty pán“. Doufá, že prezident USA dodrží sliby, které dal před dvěma dny evropským lídrům, že bude jednat o příměří, ale ne o teritoriálních ústupcích. Bývalému ministrovi zahraničí Tomáši Petříčkovi vadí, že Evropa není na jednání zastoupena, ale bere to jako odraz reality vztahů mezi spojenci.
před 10 hhodinami

Trump: K dohodě bude potřeba další summit za účasti Zelenského

Americký prezident Donald Trump řekl, že ruský vládce Vladimir Putin uzavře dohodu v rusko-ukrajinské válce, ale k jejímu dosažení bude nutné uspořádat další summit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Americká administrativa rovněž deklarovala, že pro podepsání míru je nutné projednat bezpečnostní záruky. Ve středu evropští lídři koordinovali své postoje a šéfovi Bílého domu představili svou vizi týkající se budoucího uspořádání na Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Slováky v Srbsku napadli a zranili Vučičovi příznivci

Minulý víkend ve městě Bački Petrovac v srbské Vojvodině narušili příznivci vládní Srbské pokrokové strany (SNS) výstavu fotografií zachycující protesty studentů. Akce byla součástí nejvýznamnější kulturní události tamní slovenské menšiny. Sympatizanti prezidenta Aleksandara Vučiče fotografie zničili, incident přitom doprovázely i fyzické střety. Několik lidí dle médií utrpělo zranění. Slovenská vláda se napadených nezastala.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rusko a Ukrajina uskutečnily další výměnu válečných zajatců

Rusko a Ukrajina si ve čtvrtek vyměnily po 84 válečných zajatcích, potvrdily obě strany. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se z ruského zajetí vracejí vojáci i civilisté. Oba státy poděkovaly Spojeným arabským emirátům za zprostředkování výměny.
před 11 hhodinami

Izrael odmítá vpustit do Gazy pomoc, tvrdí nevládní organizace

Mezinárodní nevládní organizace si stěžují, že Izrael stále častěji používá nově přijaté zákony k tomu, aby odmítal vpouštět dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy. O dopisu, který má zhruba stovku signatářů, informují agentury. Izraelské úřady kritiku odmítají. Tvrdí, že se snaží, aby se k pomoci nedostalo teroristické hnutí Hamás, se kterým židovský stát v Pásmu Gazy bojuje.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...