Sledovací aktivity německé rozvědky porušují ústavu, rozhodl soud

Hromadné sledování zahraničních komunikací Spolkovou zpravodajskou službou (BND) porušuje podle německého ústavního soudu ústavu a základní lidská práva. Praxe rozvědky se proto musí změnit. Zákonodárci mají čas na úpravu do konce roku 2021.

Německá rozvědka masově sleduje například internetovou komunikaci, v níž bez ohledu na to, jestli má, nebo nemá konkrétní podezření, pátrá po informacích, které by mohly být relevantní pro bezpečnostní nebo zahraničněpolitické zájmy země a jejích spojenců. Za pomoci různých vyhledávacích filtrů takto každý den pročesává obrovské množství informací.

Sledovat tímto způsobem podle německých zákonů nesmí komunikaci Němců a osob, které jsou v Německu. U ostatních to až na drobné výjimky možné je. Právě proti tomu se u ústavního soudu bránila mimo jiné nezisková organizace Reportéři bez hranic a šest zahraničních investigativních novinářů, kteří postup německé rozvědky považují za porušení listovního tajemství a svobody tisku.

I při sledování mimo hranice Německa platí německá ústava

Ústavní soudci jim dali za pravdu. I při sledování cizích zahraničních příslušníků mimo hranice spolkové republiky je podle nich totiž BND vázána základními lidskými právy obsaženými v německé ústavě. Současnou praxí přitom podle soudu rozvědka porušuje právo na listovní tajemství i svobodu tisku. To se týká jak získávání dat, tak jejich dalšího zpracování a také předávání dalším institucím.

Zároveň ale soudci konstatovali, že „přiměřené“ využití nástroje, jakým je sledování zahraniční komunikace, je slučitelné se základními lidskými právy, jak jsou stanovena v ústavě.

Předpisy se musí změnit

Poslanci tak zřejmě budou muset upravit příslušný zákon tak, aby nebylo monitorování komunikace plošné, a aby při něm byli chráněni například novináři nebo právníci. Lépe vymezená má být podle ústavního soudu také spolupráce se zahraničními rozvědkami, důslednější pak kontrola BND.

Odborníci už dopředu počítali s tím, že by soudci mohli nynější zákon přinejmenším zčásti shledat protiústavním. Vláda se toho obávala, protože by to podle ní mohlo omezit funkčnost rozvědky, která i díky dosavadní praxi získává řadu informací důležitých pro bezpečnost země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Slovenská policie zastavila stíhání některých kroků státu za covidu-19

Slovenská policie zastavila stíhání v případu některých kroků státu za pandemie nemoci covid-19. S odvoláním na vyjádření prokuratury to napsal portál Aktuality.sk, rozhodnutí zatím není pravomocné. Šlo o vyšetřování nadúmrtí v době koronavirové nákazy, jakož i podezření z trestných činů obecného ohrožení a maření úlohy veřejným činitelem.
před 40 mminutami

V Británii začal platit nejpřísnější zákon proti deepfake pornu

Ve Velké Británii začal platit nejpřísnější zákon proti vytváření falešných sexuálních fotografií skutečných lidí za pomoci umělé inteligence (AI). Pachatelům za to hrozí dva roky, respektive devět let, pokud je obětí dítě. Internetové platformy pak mohou čelit pokutám do výše deseti procent globálních příjmů. Londýnská vláda zároveň vytváří nástroj, který takový obsah snadno odhalí. Problémová je především AI jménem Grok na síti X, která patří miliardáři Elonu Muskovi. „Jednání Groku a X je nechutné a ostudné a upřímně řečeno, rozhodnutí proměnit toto v prémiovou službu je otřesné,“ nešetřil kritikou britský premiér Keir Starmer.
před 1 hhodinou

Dobrý začátek, řekl k jednáním Írán. USA vzápětí oznámily nové sankce

Spojené státy oznámily uvalení nových ropných sankcí na Írán. Trumpova vláda k tomuto kroku sáhla krátce po jednání v Ománu, jež bylo přitom podle Teheránu pozitivní. Podle ománského ministerstva zahraničí, které rokování zprostředkovává, se první fáze rozhovorů zaměřila na vytvoření vhodných podmínek k faktické obnově diplomatických a technických jednání. Pokračovat mají podle Teheránu jindy.
09:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nevládní organizace kritizují „drastické“ snížení humanitární pomoci

Ministerstvo zahraničí chce výrazně snížit výdaje na českou humanitární a rozvojovou pomoc v zahraničí. Celkový rozpočet čtyř základních programů má být zhruba poloviční –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ miliarda korun. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) jsou důvodem úspory. Opozice i nevládní organizace rozhodnutí kritizují. České fórum pro rozvojovou spolupráci mluví o drastickém omezení.
10:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump po kritice smazal příspěvek zobrazující Obamovy jako opice

Americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social sdílel video zobrazující bývalého demokratického prezidenta Baracka Obamu a jeho ženu Michelle Obamovou jako opice. Přibližně vteřinový klip vygenerovaný umělou inteligencí (AI) se objeví na konci asi minutového konspiračního klipu o zfalšování prezidentských voleb. Video odsoudili demokraté i někteří republikáni. Bílý dům reakce nejdřív označil za předstírané pobouření, večer však už byl příspěvek smazaný a Bílý dům tvrdí, že ho zveřejnil jeho zaměstnanec omylem.
12:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropská komise navrhla nový balík sankcí proti Rusku

Evropská komise (EK) navrhla nový, již dvacátý balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na energetiku, finanční služby a obchod, oznámila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Omezení zahrnují například úplný zákaz námořní dopravy ruské ropy a nové zákazy dovozu kovů, chemikálií a kritických minerálů, na které se dosud sankce nevztahují. Komise chce také omezit jejich obcházení. Šéfka EK vyzvala členské státy ke schválení nového režimu před čtvrtým výročím ruské invaze na Ukrajinu, tedy do 24. února.
15:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Moskvě postřelili zástupce šéfa rozvědky GRU

Neznámý člověk postřelil v Moskvě zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva, který je v nemocnici ve vážném stavu, uvádí Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. Alexejev je spojován s otravou Sergeje Skripala, vyjednával také s hlavou žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenijem Prigožinem. Kyjev ho viní z obelhání obránců Azovstalu, kterým lživě slíbil dobré zacházení v zajetí, či z přípravy dat pro útoky na ukrajinské civilní cíle. Moskva z postřelení Alexejeva obvinila Ukrajinu, ta se zatím nevyjádřila.
09:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Atentátník v mešitě v Islámábádu zabil desítky lidí

Sebevražedný atentátník v šíitské mešitě Chadídža al-Kubra v době páteční modlitby na okraji Islámábádu zavraždil nejméně 31 lidí, uvedla agentura AFP s odkazem na bezpečnostní zdroje. Útok zranil více než 170 lidí, napsala agentura Reuters s odkazem na místní úřady. Média podle informací z místa předpokládají další nárůst počtu obětí, jelikož řada zraněných je v kritickém stavu. Útočník byl těsně předtím, než bombu odpálil, zastaven u vchodu do svatostánku.
11:16Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...