Pašování upytlačených zvířat se zastavilo. Ale jen dočasně, čeká se na otevření hranic, varují ochránci

Šíření koronaviru ochromilo ekonomickou aktivitu, zastavilo cestování i část přeshraničního obchodu. A další sektor, který pociťuje dopad pandemie, je nelegální obchod s upytlačenými zvířaty. „Ostraha na hranicích je příliš silná. Nedostaneme produkty ven,“ řekl jeden z vietnamských pašeráků vyšetřovateli v utajení, kterého nyní citoval zpravodajský server The New York Times.

Pandemie zabránila organizovaným zločineckým gangům v zemích jihovýchodní Asie přepravit značné množství slonoviny a luskouních šupin do Číny. Ale jakékoli omezení nelegálního obchodu s volně žijícími zvířaty nebo částmi jejich těl bude pravděpodobně jen dočasné.

„Na těchto produktech se dá vydělat příliš mnoho peněz a do tohoto obchodu je zapojeno příliš mnoho lidí, abychom se mohli dočkat nějakého podstatnějšího, dlouhodobého dopadu,“ řekla Sarah Stonerová, která se na vyšetřování podílela jako ředitelka zpravodajské služby mezinárodní nadace Wildlife Justice Commission (WJC) se sídlem v nizozemském Haagu, jejímž cílem je rozbít nelegální obchod s těmito produkty.

Mají velkou motivaci pašovat, jakmile to půjde

Společně s dalšími experty Stonerová uvádí, že zatímco omezení pohybu, cestování a podnikání v souvislosti s koronavirem může posloužit jako příležitost k narušení zločineckých sítí, ekonomické dopady pandemie mohou k tomuto nelegálnímu obchodu přitáhnout více lidí.

„Sledujeme značný počet nově se objevující pašerácké aktivity v řadě zemí, která zřejmě naznačuje, že pašeráci nadále fungují a aktivně hledají cesty, jak se přizpůsobit a prosperovat v nové realitě,“ řekl Tim Wittig, šéf zpravodajské služby neziskové skupiny United for Wildlife, kterou vede britský princ William.

Ve zprávě publikované začátkem tohoto měsíce Wittig rovněž uvedl, že jakékoli narušení pašerácké činnosti bude jen dočasné. „Obchodníci s nelegálním zbožím mají značnou motivaci přepravit produkt, jakmile to jen půjde,“ dodal.

Uzavřené hranice

Mezinárodní nadace WJC má databázi s informacemi o tisících pašeráků a obchodníků s nelegálními přírodními produkty po celém světě. Agenti v utajení, kteří pro komisi pracují, udržují pravidelný kontakt s celou řadou těchto osob v místech, jako je Vietnam, Laos, Kambodža, Thajsko, Malajsie, Indie a Mozambik. Z rozhovorů s nimi, které uskutečnili během posledních tří měsíců, vyplynulo, že nyní nastaly pro pašeráky zoufalé časy.

Vietnam uzavřel hranici s Čínou od 1. února. První reakcí vietnamských pašeráků bylo vývoj zcela ignorovat a pokračovat dál v běžném provozu. Mnozí tak nadále slibovali zákazníkům, že jim dodají cokoli od slonoviny po části tygřích těl. Do konce února se situace změnila. „Můžete získat požadovaný produkt tady,“ řekl jeden nelegální vietnamský obchodník vyšetřovateli v utajení, „ale pokud ho chcete přepravit do Číny, můžete čekat celé měsíce.“

Přísnější bezpečnostní opatření a uzavřené hranice přiměly některé obchodníky, aby na své nelegální zboží začali nabízet vysoké slevy, zatímco jiní přerušili činnost.

Za obvyklých okolností mnoho obchodníků s pašovanými částmi zvířecích těl spolupracuje se zkorumpovanými zaměstnanci letišť, kteří jim pomáhají dostat jejich zboží přes celní kontroly. Po zrušení leteckých spojů však přestala tato možnost existovat.

Přítomnost turistů někde zvířata chránila

Ale všechen ilegální obchod se nezastavil. V březnu a dubnu se čínským úřadům dařilo zabavit značné množství nosorožčích rohů a luskouních šupin, které pašeráci přepravovali pozemními cestami z Vietnamu.

V Africe vyšetřovatelé zjistili, že rozšíření koronaviru pytlákům a pašerákům spíše pomohlo – využívají snížení počtu hlídek a nepřítomnosti turistů v přírodních rezervacích včetně jihoafrického Krugerova národního parku.

To potvrdil i zakladatel a koordinátor skupiny Save Elephants Arthur Sniegon. „Existují lokality, kde turistika kompenzovala a do velké míry podporovala ochranu přírody. Nejde o celou Afriku, ale některá zvířata byla chráněna velkou přítomností turistů,“ řekl ČT. Platí to i pro jiné oblasti světa: například v Nepálu využili pytláci omezení svobody pohybu a v národním parku zabili v dubnu kriticky ohrožené gaviály indické a slona.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 2 mminutami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 31 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 58 mminutami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 3 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 3 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.