Poloviční karanténa, poloviční ekonomika. Podle Erdogana si Turecko kompletní zastavení nemůže dovolit

Události: Turecká cesta k překonání epidemie (zdroj: ČT24)

S více než stovkou tisíc nakažených a třemi tisíci obětí epidemie koronaviru je Turecko sedmou nejpostiženější zemí světa. Podle místních lékařských organizací ale vládní statistiky nezahrnují všechny případy. Ankara zvažuje, že by po skončení ramadánu mohla zmírnit svou ojedinělou karanténní strategii a povolit seniorům vycházet aspoň na pár hodin o víkendu.

Děti a senioři nesmí vycházet ven ve všední dny ani o víkendech, pro zbytek turecké populace je karanténa povinná pouze o svátcích a víkendech. Ekonomika tak běží dál, i když jen na půl plynu. „Byznys v pracovních dnech funguje jako obvykle,“ ujišťuje prodavač v rybárně Cengiz Uğur.

Boj s koronavirem je další z řady věcí, které hluboce rozdělují tureckou politiku. Vláda s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v čele tvrdí, že místní ekonomika si plošnou karanténu nemůže dovolit. Opozice naopak míní, že efektivním řešením epidemie je jen úplný zákaz vycházení.

„I pouhá patnáctiprocentní mobilita v Istanbulu znamená přes dva miliony lidí. Je to riziko, a proto potřebujeme striktní opatření,“ tvrdí starosta Istanbulu Ekrem Imamoglu.

Ani pandemie nepřerušila střet, který začal historickou porážkou AKP v loňských volbách v Istanbulu a Ankaře. Prezident Erdogan mimo jiné nechal zmrazit účty opozicí ovládaných měst určené pro dary nejchudším a pak sám spustil stejnou iniciativu. „Neexistuje důvod k existenci státu ve státě,“ prohlásil.

Turecko znovu míří do recese

Prezidentská výzva veřejnosti, aby přispěla na boj s krizí, se stala terčem kritiků. Vládě vzkazují, že má brát z vlastních rezerv. Ty se ale po dvou letech zápolení s ekonomickou krizí výrazně ztenčily. „Pandemie Turecko zastihla nepřipravené. Balík opatření na podporu ekonomiky proto sestává hlavně z daňových úlev a půjček od bank,“ vysvětluje ekonom Ibrahim Kahveci.

Turecko chce unikátním přístupem ke karanténě zachránit co nejvíc životů i ekonomiku. Ta se ale už podruhé za dva roky řítí do recese. Mezinárodní měnový fond jí předpovídá propad o pět procent.