Události: Turecká cesta k překonání epidemie
Děti a senioři nesmí vycházet ven ve všední dny ani o víkendech, pro zbytek turecké populace je karanténa povinná pouze o svátcích a víkendech. Ekonomika tak běží dál, i když jen na půl plynu. „Byznys v pracovních dnech funguje jako obvykle,“ ujišťuje prodavač v rybárně Cengiz Uğur.
Boj s koronavirem je další z řady věcí, které hluboce rozdělují tureckou politiku. Vláda s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v čele tvrdí, že místní ekonomika si plošnou karanténu nemůže dovolit. Opozice naopak míní, že efektivním řešením epidemie je jen úplný zákaz vycházení.
„I pouhá patnáctiprocentní mobilita v Istanbulu znamená přes dva miliony lidí. Je to riziko, a proto potřebujeme striktní opatření,“ tvrdí starosta Istanbulu Ekrem Imamoglu.
Ani pandemie nepřerušila střet, který začal historickou porážkou AKP v loňských volbách v Istanbulu a Ankaře. Prezident Erdogan mimo jiné nechal zmrazit účty opozicí ovládaných měst určené pro dary nejchudším a pak sám spustil stejnou iniciativu. „Neexistuje důvod k existenci státu ve státě,“ prohlásil.
Turecko znovu míří do recese
Prezidentská výzva veřejnosti, aby přispěla na boj s krizí, se stala terčem kritiků. Vládě vzkazují, že má brát z vlastních rezerv. Ty se ale po dvou letech zápolení s ekonomickou krizí výrazně ztenčily. „Pandemie Turecko zastihla nepřipravené. Balík opatření na podporu ekonomiky proto sestává hlavně z daňových úlev a půjček od bank,“ vysvětluje ekonom Ibrahim Kahveci.
Turecko chce unikátním přístupem ke karanténě zachránit co nejvíc životů i ekonomiku. Ta se ale už podruhé za dva roky řítí do recese. Mezinárodní měnový fond jí předpovídá propad o pět procent.