Další tragédie ve Středozemním moři, zemřelo až 700 uprchlíků

Na potopené lodi plné uprchlíků, která v noci na dnešek ztroskotala ve Středomoří, bylo podle jednoho z přeživších celkem 950 lidí, z toho 50 dětí a 200 žen. Pašeráci prý část běženců zamkli v podpalubí rybářské lodi. Podle agentury ANSA zemřelo při tragédii až 700 lidí. Dosud se podařilo dostat do bezpečí jen 28 pasažérů. Pokud se počet mrtvých potvrdí, půjde o jedno z nejhorších neštěstí uprchlíků ve Středomoří za několik posledních desetiletí. Italský premiér Matteo Renzi požádal své unijní kolegy o svolání mimořádného summitu v nadcházejícím týdnu.

Nehoda se stala v sobotu krátce před půlnocí asi 210 kilometrů od italského ostrova Lampedusa a přibližně 27 kilometrů od libyjských břehů. Zhruba 20 metrů dlouhá loď převážela podle výpovědi přeživších 500 až 700 migrantů. Uprchlíci se zřejmě snažili upoutat pozornost obchodní lodě. Když se všichni shromáždili na jedné straně paluby, plavidlo se převrátilo. Tanker údajně plující pod portugalskou vlajkou pak přivolal pomoc.

Na rozsáhlé záchranné operaci se podílejí italské a maltské námořnictvo, stejně jako obchodní lodě. Z jakých zemí uprchlíci pocházeli, není dosud jasné. Jeden ze zachráněných řekl, že na lodi bylo 950 lidí, z toho až 50 dětí a asi 200 žen. Část běženců byla prý uzavřena v podpalubí. „Pašeráci zamknuli dveře a bránili, abych vyšli ven,“ řekl muž původem z Bangladéše, který byl helikoptérou přepraven na Sicílii. Podle italský úřadů není zatím možné svědectví ověřit.

Podle novináře listu Times of Malta Marka Micallefa se scénář, kdy se loď převrátí ve chvíli, kdy je nablízku záchrana, opakuje. „Je to součást celého problému: obchodní plavidla, která jsou špatně vybavena na záchranné akce, mají dělat věci, pro které nejsou určeny,“ řekl britské stanici BBC. Podobné okolnosti totiž předcházely i tragédii, která se stala v tomto týdnu - v moři zemřelo 400 běženců.

Podle Vysokého úřadu OSN pro uprchlíky od začátku roku zahynulo ve vodách Středozemního moře více než 900 lidí, což je padesátkrát víc než za stejné období loni. Po dnešku navíc tento počet zřejmě stoupne na více než 1500. Masovému přílivu migrantů čelí zejména Itálie, během uplynulého týdne k jejím břehům připlulo na 11 000 lidí.

Evropští státníci volají po urychlené změně migrační politiky

Komisař Rady Evropy pro lidská práva Nils Muižnieks uvedl, že Evropa musí naléhavě změnit azylovou a migrační politiku, aby dostála svému závazku zachraňovat životy. K urychlenému řešení situace vyzvala i šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová: „Každého dne je naší povinností zachraňovat lidské životy a rozdělit mezi všech 28 (členských států EU) tuto povinnost a odpovědnost, která příliš dlouho ležela jen na bedrech jižních zemí.“ Touto problematikou se prý ministři zahraničí osmadvacítky budou zabývat v pondělí na pravidelné schůzce v Lucemburku.

Italský premiér Matteo Renzi mezitím požádal své unijní kolegy, aby o palčivé situaci s běženci jednal mimořádný summit Evropské unie. Na večerní tiskové konferenci, která se uskutečnila po mimořádném zasedání italské vlády, Renzi prohlásil, že Itálie mnohdy musí běžence z moře zachraňovat sama. Vyzval proto ostatní státy, aby Římu s krizí pomohly, mimo jiné i tím, že zabrání převádění lidí. Také řekl, že Itálie chce najít zodpovědné osoby za nynější tragédii a postavit je před soud.

Předseda Evropské rady Donald Tusk o uspořádání zvláštního summitu zatím nerozhodl. Zatím o jeho svolání pouze uvažuje, konečné rozhodnutí v této věci prý padne až po konzultacích s představiteli členských států. Na Twitteru Tusk uvedl, že se zástupci států, Evropskou komisí a unijní diplomatickou službou jedná o tom, jak krizi s běženci ve Středomoří zmírnit.

Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz v prohlášení uvedl, že Evropa musí a může učinit více, aby obdobným tragédiím zabránila. Změnit je podle něj třeba migrační politiku, která by na základě evropské solidarity umožnila legální možnosti, jak se do Evropy dostat. Beze změn je podle něj další neštěstí jen otázkou času.

Francouzský prezident François Hollande vyzval, aby se počet lodí zapojených do mise Triton zvýšil. V rozhovoru s televizí Canal Plus také řekl, že unijní ministři zahraničí a vnitra se musí co nejrychleji sejít, aby krizovou situaci projednali. Hollande dále přirovnal převáděče a pašeráky, kteří jsou za lodní transporty běženců odpovědní, k teroristům.

Podle německého prezidenta Joachima Gaucka by Evropská unie měla přijmout účinná opatření, aby obdobným tragédiím zabránila. Stejný názor zastává i německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. „Jsem přesvědčen, že musíme učinit dvě věci. Za prvé, musíme se pokusit zajistit v Libyi větší stabilitu,“ řekl Steinmeier. Dalším současným krokem je podle šéfa německé diplomacie boj proti převáděčům. „A to bude možné jen díky mezinárodní spolupráci,“ dodal.

Řecký premiér Alexis Tsipras vyzval EU, aby rychle připravila plán na řešení krize s běženci. Řecko se stejně jako ostatní středomořští členové Unie potýká s obrovským přívalem migrantů. Mezinárodní společenství vyzval k rychlému jednání i papež František. „Jsou to muži a ženy jako my, naši bratři…, kteří hledají lepší život,“ řekl po nedělní modlitbě na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu.

Hlavním důvodem nárůstu počtu běženců je nepřehledná situace v Libyi. „Je to způsobeno i tím, že v zemích severní Afriky a Blízkého východu probíhá občanská válka. Jedná se o Sýrii, Irák, stejně tak jako o Nigérii, Senegal, Guineu, Mali a podobně. Lidé z těchto ohrožených oblastí se snaží za každou cenu dostat do Evropy. Nejbližší bránou jsou právě libyjské břehy, které jsou v tomto okamžiku pod kontrolou různých zločineckých gangů, jež tento obchod přímo spravují,“ konstatoval redaktor RAI Josef Kašpar.

Podle ochránců lidských práv stojí částečně za nárůstem úmrtí migrantů i ukončení italské záchranné operace Mare Nostrum (Naše moře). Od loňského roku ji nahradila evropská mise agentury pro ostrahu hranic Frontex, která má ale nižší rozpočet a omezenější dosah. „Rozsah toho, co se nyní děje ve Středomoří… je přímým následkem naší politiky,“ upozornil Justin Forsyth z humanitární organizace Save the Children.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Netanjahu potvrdil Trumpem oznámené příměří mezi Izraelem a Libanonem

Americký prezident Donald Trump oznámil příměří poté, co hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a libanonským prezidentem Josephem Aúnem. Později dodal, že příměří zahrnuje i Hizballáh. Příměří vstoupilo v platnost ve čtvrtek ve 23:00 SELČ. Izraelský premiér Netanjahu podle agentury Reuters oznámil, že s příměřím souhlasil, ale že v Libanonu zůstanou izraelští vojáci. Hizballáh toto odmítl. Dokument americké diplomacie o náplni příměří odchod izraelských vojáků z Libanonu rovněž nezmiňuje.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

Česko podle prezidenta Filipín zadrželo muže podezřelého ve vlasti z korupce

České úřady podle filipínského prezidenta Ferdinanda Marcose mladšího zadržely muže zapojeného do korupční aféry, která na Filipínách vyvolala u veřejnosti kritiku a masové protesty. Obě země nyní podle prezidenta jednají o mužově předání, napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Filipíny nemají s Českou republikou uzavřenou smlouvu o vydávání.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Bejrút: Izrael zničil poslední most spojující jih Libanonu se zbytkem země

Izrael zničil poslední most přes řeku Lítání, čímž odřízl jih Libanonu od zbytku země, tvrdí podle agentury Reuters nejmenovaný vysoce postavený zdroj z libanonských bezpečnostních složek. Tamní státní agentura uvádí, že Izrael také zabil jednoho člověka při úderu na vozidlo na silnici vedoucí z Bejrútu do Damašku.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko provedlo dosud nejsmrtelnější letošní útok na Ukrajinu

Ruský noční vzdušný útok na Ukrajinu připravil o život nejméně 17 lidí, desítky dalších zranil, uvedli ukrajinští činitelé. Ruské údery podle nich zabily devět lidí v Oděse, čtyři v Kyjevě a další čtyři v Dnipru. Agentura Reuters ruský noční úder označila za dosud nejsmrtelnější v letošním roce. Rusko si nezaslouží uvolnění globální politiky ani zrušení sankcí, reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Terčem náletu ukrajinských dronů se dle velení ukrajinské armády stala ruská ropná zařízení v černomořském přístavu Tuapse.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoZástupci Evropské komise budou jednat s Tiszou o reformách

Zástupci Evropské komise přijedou v pátek do Budapešti diskutovat s vítěznou stranou Tisza o reformách. Pravděpodobný budoucí premiér Péter Magyar slibuje Bruselu vstřícnější politiku než jeho předchůdce Viktor Orbán. Magyar už například oznámil, že nehodlá blokovat finanční pomoc Ukrajině. Především chce obnovit přístup k penězům z fondů, které Unie Budapešti zmrazila kvůli korupci nebo zásahům do soudnictví.
před 3 hhodinami

Přelomový verdikt o vnitrostátních únosech dětí. Evropský soud se zastal Čecha

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) vydal přelomový verdikt, který se týká vnitrostátních únosů dětí jedním z rodičů. Případ se odehrál v tuzemsku. Rozvedený otec se na evropskou instanci obrátil proto, že mu tuzemská justice neumožnila styk s dětmi poté, co je exmanželka bez jeho vědomí a souhlasu přestěhovala z Brna do Prahy. Rozsudek by mohl mít vliv na posuzování podobných případů v budoucnu.
před 3 hhodinami

Rusko zveřejnilo seznam firem, které má za potenciální cíle. Dvě jsou z Česka

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo seznam zahraničních firem, které se podle něj podílejí na výrobě dronů pro Ukrajinu. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv je označil za potenciální cíle pro ruské ozbrojené síly. Na seznamu figurují i dvě firmy z Česka. Policie je s nimi v kontaktu. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) předvolal ruského velvyslance, aby vyjádření Moskvy české straně vysvětlil.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Nejhorší humanitární krize světa sílí. Súdán doplácí na válku s Íránem

Súdánská občanská válka mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) trvá už tři roky. Kromě masakrů civilistů a etnického násilí s náznaky genocidy spustila nejhorší humanitární krizi světa. Každý čtvrtý Súdánec uprchl z domova, upozornila organizace OSN, která mluví o „opuštěné krizi“. Katastrofální situaci teď umocnil blízkovýchodní konflikt, jenž vedl k prudkému zdražování jídla a paliv. Pomoc hladovějícím Súdáncům tak vázne.
před 6 hhodinami
Načítání...