Další tragédie ve Středozemním moři, zemřelo až 700 uprchlíků

Na potopené lodi plné uprchlíků, která v noci na dnešek ztroskotala ve Středomoří, bylo podle jednoho z přeživších celkem 950 lidí, z toho 50 dětí a 200 žen. Pašeráci prý část běženců zamkli v podpalubí rybářské lodi. Podle agentury ANSA zemřelo při tragédii až 700 lidí. Dosud se podařilo dostat do bezpečí jen 28 pasažérů. Pokud se počet mrtvých potvrdí, půjde o jedno z nejhorších neštěstí uprchlíků ve Středomoří za několik posledních desetiletí. Italský premiér Matteo Renzi požádal své unijní kolegy o svolání mimořádného summitu v nadcházejícím týdnu.

Nehoda se stala v sobotu krátce před půlnocí asi 210 kilometrů od italského ostrova Lampedusa a přibližně 27 kilometrů od libyjských břehů. Zhruba 20 metrů dlouhá loď převážela podle výpovědi přeživších 500 až 700 migrantů. Uprchlíci se zřejmě snažili upoutat pozornost obchodní lodě. Když se všichni shromáždili na jedné straně paluby, plavidlo se převrátilo. Tanker údajně plující pod portugalskou vlajkou pak přivolal pomoc.

Na rozsáhlé záchranné operaci se podílejí italské a maltské námořnictvo, stejně jako obchodní lodě. Z jakých zemí uprchlíci pocházeli, není dosud jasné. Jeden ze zachráněných řekl, že na lodi bylo 950 lidí, z toho až 50 dětí a asi 200 žen. Část běženců byla prý uzavřena v podpalubí. „Pašeráci zamknuli dveře a bránili, abych vyšli ven,“ řekl muž původem z Bangladéše, který byl helikoptérou přepraven na Sicílii. Podle italský úřadů není zatím možné svědectví ověřit.

Podle novináře listu Times of Malta Marka Micallefa se scénář, kdy se loď převrátí ve chvíli, kdy je nablízku záchrana, opakuje. „Je to součást celého problému: obchodní plavidla, která jsou špatně vybavena na záchranné akce, mají dělat věci, pro které nejsou určeny,“ řekl britské stanici BBC. Podobné okolnosti totiž předcházely i tragédii, která se stala v tomto týdnu - v moři zemřelo 400 běženců.

Podle Vysokého úřadu OSN pro uprchlíky od začátku roku zahynulo ve vodách Středozemního moře více než 900 lidí, což je padesátkrát víc než za stejné období loni. Po dnešku navíc tento počet zřejmě stoupne na více než 1500. Masovému přílivu migrantů čelí zejména Itálie, během uplynulého týdne k jejím břehům připlulo na 11 000 lidí.

Evropští státníci volají po urychlené změně migrační politiky

Komisař Rady Evropy pro lidská práva Nils Muižnieks uvedl, že Evropa musí naléhavě změnit azylovou a migrační politiku, aby dostála svému závazku zachraňovat životy. K urychlenému řešení situace vyzvala i šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová: „Každého dne je naší povinností zachraňovat lidské životy a rozdělit mezi všech 28 (členských států EU) tuto povinnost a odpovědnost, která příliš dlouho ležela jen na bedrech jižních zemí.“ Touto problematikou se prý ministři zahraničí osmadvacítky budou zabývat v pondělí na pravidelné schůzce v Lucemburku.

Italský premiér Matteo Renzi mezitím požádal své unijní kolegy, aby o palčivé situaci s běženci jednal mimořádný summit Evropské unie. Na večerní tiskové konferenci, která se uskutečnila po mimořádném zasedání italské vlády, Renzi prohlásil, že Itálie mnohdy musí běžence z moře zachraňovat sama. Vyzval proto ostatní státy, aby Římu s krizí pomohly, mimo jiné i tím, že zabrání převádění lidí. Také řekl, že Itálie chce najít zodpovědné osoby za nynější tragédii a postavit je před soud.

Předseda Evropské rady Donald Tusk o uspořádání zvláštního summitu zatím nerozhodl. Zatím o jeho svolání pouze uvažuje, konečné rozhodnutí v této věci prý padne až po konzultacích s představiteli členských států. Na Twitteru Tusk uvedl, že se zástupci států, Evropskou komisí a unijní diplomatickou službou jedná o tom, jak krizi s běženci ve Středomoří zmírnit.

Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz v prohlášení uvedl, že Evropa musí a může učinit více, aby obdobným tragédiím zabránila. Změnit je podle něj třeba migrační politiku, která by na základě evropské solidarity umožnila legální možnosti, jak se do Evropy dostat. Beze změn je podle něj další neštěstí jen otázkou času.

Francouzský prezident François Hollande vyzval, aby se počet lodí zapojených do mise Triton zvýšil. V rozhovoru s televizí Canal Plus také řekl, že unijní ministři zahraničí a vnitra se musí co nejrychleji sejít, aby krizovou situaci projednali. Hollande dále přirovnal převáděče a pašeráky, kteří jsou za lodní transporty běženců odpovědní, k teroristům.

Podle německého prezidenta Joachima Gaucka by Evropská unie měla přijmout účinná opatření, aby obdobným tragédiím zabránila. Stejný názor zastává i německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. „Jsem přesvědčen, že musíme učinit dvě věci. Za prvé, musíme se pokusit zajistit v Libyi větší stabilitu,“ řekl Steinmeier. Dalším současným krokem je podle šéfa německé diplomacie boj proti převáděčům. „A to bude možné jen díky mezinárodní spolupráci,“ dodal.

Řecký premiér Alexis Tsipras vyzval EU, aby rychle připravila plán na řešení krize s běženci. Řecko se stejně jako ostatní středomořští členové Unie potýká s obrovským přívalem migrantů. Mezinárodní společenství vyzval k rychlému jednání i papež František. „Jsou to muži a ženy jako my, naši bratři…, kteří hledají lepší život,“ řekl po nedělní modlitbě na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu.

Hlavním důvodem nárůstu počtu běženců je nepřehledná situace v Libyi. „Je to způsobeno i tím, že v zemích severní Afriky a Blízkého východu probíhá občanská válka. Jedná se o Sýrii, Irák, stejně tak jako o Nigérii, Senegal, Guineu, Mali a podobně. Lidé z těchto ohrožených oblastí se snaží za každou cenu dostat do Evropy. Nejbližší bránou jsou právě libyjské břehy, které jsou v tomto okamžiku pod kontrolou různých zločineckých gangů, jež tento obchod přímo spravují,“ konstatoval redaktor RAI Josef Kašpar.

Podle ochránců lidských práv stojí částečně za nárůstem úmrtí migrantů i ukončení italské záchranné operace Mare Nostrum (Naše moře). Od loňského roku ji nahradila evropská mise agentury pro ostrahu hranic Frontex, která má ale nižší rozpočet a omezenější dosah. „Rozsah toho, co se nyní děje ve Středomoří… je přímým následkem naší politiky,“ upozornil Justin Forsyth z humanitární organizace Save the Children.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tisíce Maročanů pronikly do španělského města Ceuta, to volá armádu

Tisíce Maročanů pronikly do španělského autonomního města Ceuta, když ze sousedního Maroka přeplavali či přešli po souši, informuje deník El País. Španělští policisté podle něj takovému množství nedokázali čelit. Ceuta se potýká s větší migrační vlnou už několik dnů a její starosta Juan Jesús Vivas kvůli tomu tento týden požádal španělskou vládu o vyhlášení stavu národní nouze. Ve čtvrtek k tomu ještě požádal o nasazení armády.
před 17 mminutami

Raketa, která dopadla na východě Polska, byla zřejmě ruská, uvedl Tusk

Raketa, která dopadla na východě Polska, byla zřejmě ruská, uvedl tamní premiér Donald Tusk. Chce ale mít větší jistotu o jejím typu a o tom, kdo ji vyslal. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha již dříve uvedl, že se jednalo o ruskou raketu Ch-101. Proti střele zasahoval vojenský letoun F-16. Kráter po jejím dopadu našly polské úřady v poli asi 45 kilometrů jižně od východopolského Lublina. Tusk později dodal, že není důvod si myslet, že cílem rakety bylo Polsko.
07:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Při rozsáhlém ruském útoku zemřelo v různých částech Ukrajiny nejméně osm lidí

Osm mrtvých si vyžádaly útoky, které v noci na čtvrtek ruská armáda provedla v různých částech Ukrajiny. Na předměstí Kryvého Rihu podle velitele městské vojenské správy Oleksandra Vilkula raketa Iskander-M přímo zasáhla rodinný dům a zabila šest lidí, z toho tři děti. V Kyjevě zemřel jeden člověk, jeden mrtvý je také v Poltavské oblasti. Ve Lvově kvůli ruským útokům utrpělo zranění přes třicet lidí. Ukrajina znovu zasáhla sklady ruského prodejce Wildberries a čtyři ruské tankery.
02:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vedra zastavují jaderné elektrárny. Po Francii hlásí problémy Maďaři a Rumuni

Čtvrtá letošní vlna veder má v částech Evropy negativní dopady na výrobu elektřiny z jádra. Stejné problémy při předchozích teplotních extrémech přitom zaznamenávaly i jaderné elektrárny na západě kontinentu.
před 2 hhodinami

Počet obětí zemětřesení v Japonsku stoupl na nejméně 34

Nejméně 34 lidí zahynulo kvůli úternímu zemětřesení na jihozápadě Japonska, informovaly podle agentury AFP místní úřady. Dalších pět lidí je ve vážném stavu. Záchranáři pokračují v pátrání po přeživších v troskách poškozených budov, zejména v nákupním centru Aeon Mall, kde po otřesech následoval silný výbuch.
12:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Řecko hlásí kvůli požárům tři mrtvé, na západě Francie se mohli lidé vrátit domů

Požáry v Řecku si vyžádaly už tři oběti, při zásahu na Krétě zemřeli místní hasiči. Z jednoho z letovisek na ostrově se muselo evakuovat na osm tisíc lidí. Situace se ale dopoledne výrazně zlepšila a evakuovaní se začali do letoviska vracet. Lesy hoří i na řeckém Peloponésu či ostrově Lesbos. Další evakuace čekala také Španělsko. Francouzské úřady naopak povolily 84 tisícům osob evakuovaným kvůli požárům v departementu Gironde, aby se vrátily do svých domovů.
11:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Při amerických útocích zemřeli v Íránu tři členové rodiny, uvedla íránská média

Při amerických útocích zemřeli v noci na čtvrtek v Íránu tři členové jedné rodiny včetně dvouletého dítěte, píše Fars. Další dvě děti utrpěly zranění. Odpoledne íránské revoluční gardy informovaly o smrti tří svých členů při útoku USA na severozápadě země. Armáda USA podnikla další vzdušné údery na Írán v reakci na to, že se Teherán o den dříve pokusil zaútočit na vojenské základny USA na Blízkém východě, uvedlo oblastní velitelství amerických sil CENTCOM. Jordánsko ve čtvrtek už zneškodnilo pět střel z Íránu.
03:07Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ptačí chřipka je v Austrálii. Vědci hlásí desítky případů a obávají se šíření

Mezi volně žijícími ptáky v Austrálii se poprvé začal šířit vysoce nakažlivý virus ptačí chřipky H5N1. Podle agentury AFP to ve středu oznámila hlavní státní veterinářka Beth Cooksonová. Podle ní jde o očekávaný, ale znepokojivý vývoj, který může vést k rozsáhlejšímu šíření nákazy mezi divokými zvířaty.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.