Nové školní osnovy jsou nacionalistické, bouří se někteří maďarští učitelé

3 minuty
Události ČT: Maďarští učitelé se bouří proti novým osnovám
Zdroj: ČT24

Části maďarských učitelů se nelíbí nové učební plány, které jsou podle nich sestaveny tak, aby propagovaly nacionalistický program vládnoucí strany Fidesz a omezily akademické svobody. Osnovy detailně určují, co se budou děti na základních a středních školách učit, obsahují například přesný seznam spisovatelů a literárních děl.

Vláda tvrdí, že nové osnovy pro základní a střední školy kladou důraz na národ, rodinu a ochranu vlasti a že je sestavili „nejlepší maďarští odborníci po dlouhých profesionálních diskuzích“.

Učitelské odbory, většina pedagogických fakult i Maďarská akademie věd se ale bouří. „Je problematické, když je vzdělávací rámec založený na ideologii spíše než na profesionálních principech,“ uvedl odborový Demokratický svaz učitelů (PDSZ) a doporučil, aby byl nový vzdělávací plán stažen.

„Z našeho pohledu tyto osnovy neslouží zájmům žáků,“ řekl učitel Karoly Marton Letay. Učitelé dějepisu a literatury v jiném prohlášení upozornili, že v plánu jsou prosazováni nacionalističtí autoři a programy.

V osnovách chybí jediný maďarský literární nobelista

V nových osnovách se mezi deseti nejdůležitějšími maďarskými spisovateli octli i antisemité a stoupenci fašismu, například Ferenc Herczeg, který byl vášnivým podporovatelem italského fašistického diktátora Benita Mussoliniho.

„Ve skutečnosti se určití spisovatelé do osnov nedostali, protože byli skvělí a k tomu mimochodem krajně pravicoví. Dostali se tam jenom proto, že byli krajně pravicoví,“ míní šéf Asociace učitelů literatury László Arató. 

Na seznam se naopak nedostal jediný maďarský nositel Nobelovy ceny za literaturu Imre Kertész, který ve svých dílech zpracovával zkušenosti člověka, jenž přežil holocaust.

„Je nám přesně nařizováno, co učit a co ne. Přesný seznam autorů i titulů,“ přibližuje ředitelka školy Alojzia Diosiová. Zástupce ředitele Asociace učitelů literatury György Fenyö o osnovách prohlásil, že „neposkytují žádný prostor pro svobodu myšlení, ale diktují, co si máme myslet“. Mohou podle něho posloužit „jedině coby vzdělávací plán diktatury“.

Protesty přebité opatřeními proti pandemii

Osnovy mají vstoupit v platnost s novým školním rokem, který začíná v září. Protesty učitelů nyní není moc slyšet, protože s odvoláním na pandemii koronaviru si vláda vymohla mimořádné pravomoci, jež jí parlament odhlasoval na dobu neurčitou.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kvůli tomu zemi znovu pohrozila řízením kvůli porušování unijního práva. 

Evropská unie a lidskoprávní organizace kritizují maďarského premiéra Viktora Orbána a jeho vládu často za kroky, které podle nich podkopávají principy demokracie a právního státu.

V oblasti vzdělání Orbán například omezil svobodu Maďarské akademie věd a přinutil odejít ze země Středoevropskou univerzitu, jejímž zakladatelem je americký miliardář maďarského původu George Soros, kterého kvůli jeho liberálním pohledům považuje Orbán za svého úhlavního nepřítele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ekonomická situace v Sýrii se zlepšuje s návratem uprchlíků

Ekonomika Sýrie v roce 2025 poprvé po letech znovu rostla. Přispěl k tomu návrat uprchlíků do zdevastovaných měst a bude tomu pomáhat i pracovní nasazení žen. Damašek začne mimo to 1. ledna měnit staré bankovky za nové, oznámila tamní centrální banka. Stažením oběživa z doby Bašára Asada chce podpořit hodnotu měny.
před 3 mminutami

Britská královská rodina je otevřenější, podle kritiků ale bohatne

Britský král Karel III. a jeho syn William se snaží být v moderním světě více otevření ohledně zdraví a dalších osobních záležitostí týkajících se královské rodiny. Ta přesto čas od času čelí kritice části společnosti – i kvůli jejímu enormnímu bohatství.
před 1 hhodinou

Thajsko a Kambodža podepsaly novou dohodu o příměří

Zástupci Thajska a Kambodži podepsali novou dohodu o okamžitém příměří, oznámili po třídenním jednání ministři obrany obou států. Předchozí dohoda o klidu zbraní platila od léta. Přeshraniční konflikt, který se opět rozhořel na začátku prosince, si už vyžádal desítky obětí. V neděli a v pondělí o něm mají dál jednat vysocí představitelé obou zemí a Číny.
05:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Kyjevě se ozvala série výbuchů, píší agentury

Série silných výbuchů se v sobotu v brzkých ranních hodinách ozvala v ukrajinském hlavním městě Kyjevě. S odvoláním na místní úřady o tom informovaly agentury Reuters a AFP. Ve městě byla aktivovaná protivzdušná obrana. Úřady varovaly před ruskými raketami a drony i mimo ukrajinskou metropoli. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
01:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Útočník pobodal tři ženy v pařížském metru

Útočník v pátek v několika stanicích metra v centru Paříže nožem zranil tři ženy. Z míst činů uprchl, uvedla agentura AFP s odvoláním na dopravní podnik francouzské metropole. List Le Figaro napsal, že policie podezřelého zadržela v Sarcelles na severním předměstí Paříže.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Palestinec přejel muže a ubodal ženu na severu Izraele

Dva životy si v pátek vyžádal útok Palestince, který na severu Izraele najel do davu lidí, přejel jednoho muže a pak ubodal mladou ženu. S odvoláním na izraelskou policii to napsala agentura AP. Izrael už zakročil v obci na Západním břehu, odkud podle něj útočník pocházel, a chystá se zbourat jeho dům.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Venezuela propustila desítky lidí uvězněných po prezidentských volbách

Venezuelské úřady propustily šest desítek oponentů režimu autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, kteří byli uvězněni po loňských široce zpochybňovaných prezidentských volbách. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AFP s odvoláním na venezuelskou nevládní organizaci zabývající se situací politických vězňů v zemi. Vládní úřady tvrdí, že propustily 99 lidí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Při explozi v mešitě v Sýrii zemřelo nejméně osm lidí

Nejméně osm lidí zemřelo a 18 dalších utrpělo zranění při výbuchu v mešitě v syrské provincii Homs v oblasti, kde žijí převážně menšinoví alavité, píše agentura AFP. K útoku, který syrské úřady podle agentury Reuters označily za teroristický, se přihlásili ultrakonzervativní sunnité. Útok odsoudily některé blízkovýchodní země i Česká republika.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...