Nové školní osnovy jsou nacionalistické, bouří se někteří maďarští učitelé

3 minuty
Události ČT: Maďarští učitelé se bouří proti novým osnovám
Zdroj: ČT24

Části maďarských učitelů se nelíbí nové učební plány, které jsou podle nich sestaveny tak, aby propagovaly nacionalistický program vládnoucí strany Fidesz a omezily akademické svobody. Osnovy detailně určují, co se budou děti na základních a středních školách učit, obsahují například přesný seznam spisovatelů a literárních děl.

Vláda tvrdí, že nové osnovy pro základní a střední školy kladou důraz na národ, rodinu a ochranu vlasti a že je sestavili „nejlepší maďarští odborníci po dlouhých profesionálních diskuzích“.

Učitelské odbory, většina pedagogických fakult i Maďarská akademie věd se ale bouří. „Je problematické, když je vzdělávací rámec založený na ideologii spíše než na profesionálních principech,“ uvedl odborový Demokratický svaz učitelů (PDSZ) a doporučil, aby byl nový vzdělávací plán stažen.

„Z našeho pohledu tyto osnovy neslouží zájmům žáků,“ řekl učitel Karoly Marton Letay. Učitelé dějepisu a literatury v jiném prohlášení upozornili, že v plánu jsou prosazováni nacionalističtí autoři a programy.

V osnovách chybí jediný maďarský literární nobelista

V nových osnovách se mezi deseti nejdůležitějšími maďarskými spisovateli octli i antisemité a stoupenci fašismu, například Ferenc Herczeg, který byl vášnivým podporovatelem italského fašistického diktátora Benita Mussoliniho.

„Ve skutečnosti se určití spisovatelé do osnov nedostali, protože byli skvělí a k tomu mimochodem krajně pravicoví. Dostali se tam jenom proto, že byli krajně pravicoví,“ míní šéf Asociace učitelů literatury László Arató. 

Na seznam se naopak nedostal jediný maďarský nositel Nobelovy ceny za literaturu Imre Kertész, který ve svých dílech zpracovával zkušenosti člověka, jenž přežil holocaust.

„Je nám přesně nařizováno, co učit a co ne. Přesný seznam autorů i titulů,“ přibližuje ředitelka školy Alojzia Diosiová. Zástupce ředitele Asociace učitelů literatury György Fenyö o osnovách prohlásil, že „neposkytují žádný prostor pro svobodu myšlení, ale diktují, co si máme myslet“. Mohou podle něho posloužit „jedině coby vzdělávací plán diktatury“.

Protesty přebité opatřeními proti pandemii

Osnovy mají vstoupit v platnost s novým školním rokem, který začíná v září. Protesty učitelů nyní není moc slyšet, protože s odvoláním na pandemii koronaviru si vláda vymohla mimořádné pravomoci, jež jí parlament odhlasoval na dobu neurčitou.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kvůli tomu zemi znovu pohrozila řízením kvůli porušování unijního práva. 

Evropská unie a lidskoprávní organizace kritizují maďarského premiéra Viktora Orbána a jeho vládu často za kroky, které podle nich podkopávají principy demokracie a právního státu.

V oblasti vzdělání Orbán například omezil svobodu Maďarské akademie věd a přinutil odejít ze země Středoevropskou univerzitu, jejímž zakladatelem je americký miliardář maďarského původu George Soros, kterého kvůli jeho liberálním pohledům považuje Orbán za svého úhlavního nepřítele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 11 hhodinami
Načítání...