Syrská armáda spáchala v roce 2017 chemické útoky, tvrdí vyšetřovatelé

Letectvo syrského prezidenta Bašára Asada podle závěrů vyšetřovacího týmu Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) v březnu 2017 svrhlo na vesnici v západosyrské provincii Hamá bomby obsahující chlor a nervový plyn sarin. Ke spáchání útoku armáda podle vyšetřovatelů využila vrtulník a bitevníky ruské výroby Suchoj Su-22.

Zvláštní vyšetřovací tým byl zřízen členy OPCW v roce 2018 s cílem identifikovat pachatele útoků. Dosud OPCW mohla pouze sdělit, zda se stal chemický útok, nikoliv však, kdo jej spáchal.

Podle nových závěrů vyšetřovatelů je důvodné podezření, že při útocích, které se odehrály 24. a 30. března 2017 v Latámině, byl použit toxický chlor a sarin a že útočili piloti syrského letectva.

Damašek a Rusko, které je jeho spojencem, obvinění z páchání chemických útoků opakovaně odmítly. Podle nich chemické útoky zinscenovala opozice s cílem očernit syrskou armádu.

O dalších krocích by podle OPCW nyní měly rozhodnout členské státy a generální tajemník OSN António Guterres.

„Nařízení z nejvyšších kruhů“

Vyšetřovací a identifikační tým (IIT) OPCW, proti jehož zřízení se postavily Moskva a Damašek, uvedl, že útoky z 24., 25. a 30. března v Latámině měly dopad asi na sto lidí. „V postupu vyšetřování byly zváženy různé hypotézy, IIT postupně dospěl k tomu, že toto jsou jediné možné závěry, k nimž šlo dojít na základě získaných informací,“ stojí ve zprávě.

Padesátá brigáda a 22. divize syrského letectva podle zprávy svrhly bomby M4000 se sarinem na Latáminu a chlor na nemocnici. Letouny vzlétly ze základen Šajrát a Hamá.

„Vojenské operace strategického druhu, jako byly tyto tři útoky, se mohou odehrát pouze na základě nařízení z nejvyšších kruhů syrských ozbrojených sil,“ stojí ve zprávě.

Tým OPCW sice identifikoval piloty letounů, ale ze zprávy, kterou má obdržet 193 členských států OPCW, jejich jména odstranil. „Existují pádné důvody se domnívat, že pachatelé (… ) byli jedinci patřící syrskému arabskému letectvu,“ uvedl pouze šéf týmu OPCW Santiago Oñate Laborde.

Šéf OPCW Fernando Arias uvedl, že mezinárodní společenství a generální tajemník OSN Guterres by měli po zveřejnění zprávy „podniknout libovolné kroky, které považují za vhodné a nutné“.

OPCW je mezinárodní organizace monitorující dodržování Úmluvy o chemických zbraních. Svou činnost začala vykonávat 29. dubna 1997, kdy úmluva o chemických zbraních nabyla účinnosti. V posledních letech se světová pozornost k organizaci obracela zejména v souvislosti se spory mezi Sýrií a Ruskem na jedné straně a Spojenými státy, Francií a Velkou Británií na straně druhé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump: Při záchranné misi v Íránu použily USA více než 170 letounů a helikoptér

USA použily při pátrání po posádce Íránem sestřeleného letounu F-15E více než 170 letounů a helikoptér. Uvedl to americký prezident Donald Trump, podle kterého nebyl při záchranné misi zraněn žádný příslušník amerických ozbrojených sil. Šéf Bílého domu zároveň pohrozil vězením pracovníkům média, které zveřejnilo zprávu, že na území Íránu se stále nachází jeden člen posádky. Podle prezidenta tím ohrozili život tohoto vojáka i všech, kteří se podíleli na záchranné misi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Orbán viní Ukrajinu za výbušniny nalezené v Srbsku. Opozice mluví o záměrné propagaci

Předvolební dění v Maďarsku zasáhla kauza kolem údajných výbušnin v Srbsku. Tamní úřady v neděli ohlásily nastražené nálože v blízkosti společných hranic. Maďarská vláda to označila za sabotáž a naznačuje zapojení Ukrajiny. Opozice zas hovoří o záměrné provokaci s cílem ovlivnit závěr kampaně. Budapešť stejně jako Bělehrad posílila vojenskou ostrahu plynovodů.
před 6 hhodinami

Agentura AP propustí až pět procent zaměstnanců, píše Reuters

Americká tisková agentura Associated Press (AP) propustí až pět procent zaměstnanců v globálním zpravodajství. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na interní memorandum, které zaměstnancům AP rozeslala šéfredaktorka a viceprezidentka Julie Paceová.
před 7 hhodinami

Írán čeká nejhorší bombardování od začátku války, vzkázal Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth vzkázal Teheránu, že zemi čeká nejrozsáhlejší bombardování od začátku války a že úterý bude ještě horší. Šéf Bílého domu Donald Trump na stejné tiskové konferenci zopakoval svou výhrůžku, že USA zničí všechny íránské elektrárny a mosty, pokud Teherán do úterka nepřijme dohodu, která bude Washingtonu vyhovovat.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Izrael udeřil na íránský petrochemický komplex Jižní Pars

Izraelské letectvo zaútočilo na íránský petrochemický komplex Jižní Pars v Asalúji. Podle agentury AP to uvedl izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle íránské agentury Tasním nebylo petrochemické zařízení zasaženo, ale je bez přívodu proudu. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zaútočily na americkou výsadkovou loď USS Tripoli (LHA-7) a donutily ji k ústupu směrem do jižního Indického oceánu, uvedla agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Další šance pro Timmyho. Mohl by ho vyzvednout katamarán

Velryba uvázlá na mělčině na severu Německa, jejíž záchranu úřady před několika dny vzdaly, má znovu naději na vyproštění. Záchranáři podle ministra životního prostředí spolkové země Meklenbursko – Přední Pomořansko Tilla Backhause nově zvažují vyzvednutí mladého keporkaka s pomocí katamaránu a jeho následný transport z Baltu do Severního moře. Informoval o tom deník Bild s tím, že záviset bude na úterní prohlídce, kdy odborníci znovu zhodnotí šance velryby.
před 11 hhodinami

Exgubernátor Kurské oblasti půjde na 14 let do vězení za braní úplatků při stavbě opevnění

Ruský soud uložil bývalému gubernátorovi Kurské oblasti Alexeji Smirnovovi čtrnáctiletý trest vězení a pokutu ve výši 400 milionů rublů (108 milionů korun). Shledal jej vinným z braní úplatků v souvislosti s výstavbou opevnění na rusko-ukrajinské hranici, informovala státní agentura TASS.
před 11 hhodinami
Načítání...