Tisíce přeživších holocaustu a jejich potomci ve Velké Británii žádají kvůli brexitu o znovuzískání německého občanství. Tamní spolkový parlament jim ale stěhování neulehčuje. Část žádostí byla zamítnuta, a to navzdory tomu, že německá ústava zaručuje právo na návrat lidem, které Hitlerova totalita připravila o občanství.
Nacisté totiž řadě uprchlíků ve 30. a 40. letech německé občanství odejmuli, aniž by jim následně přidělili jiné. Rodiny přeživších tak nemohou žádat o jeho zpětné navrácení.
Od britského referenda o vystoupení z EU, které se odehrálo v létě roku 2016, požádalo o německé občanství nejméně 10 tisíc Britů, jejichž rodiny byly kvůli nacistické diktatuře nuceny opustit Německo nebo se staly obětí holocaustu.
Některé ze žadatelů zastupuje německý právník Stephan Heidenhain, který žije v Praze. Ten upozorňuje na krutý paradox. Nacisté občanství vůbec neudělovali také například sudetským Židům, takže nemohou žádat o jeho vrácení.
Striktní výklad německé ústavy je podle něj přitom dědictvím z doby, kdy na ministerstvu vnitra pracovali bývalí nacisté. „Ti samí lidé, kteří Židy vyhodili do konce války, měli v 50. a 60. letech rozhodnout o tom, jestli měli dostat občanství zpět,“ tvrdí Heidenhain.
Klíčem mohou být úřední výnosy
Německé vládní strany koncem ledna těsnou většinou odmítly změnu zákona, která by situaci židovských uprchlíků zlepšila. „CDU byla proti. Dohodli jsme se tedy na kompromisu – úředních výnosech, podle kterých se řídí úřady,“ uvedl poslanec německé SPD Helge Lindh.
Právě ty by mohly bývalým židovským uprchlíkům otevřít cestu k německému občanství. Na rozdíl od potomků říšských občanů je ale mimo jiné čeká jazykový test.
Jedním z žadatelů je i čtyřiasedmdesátiletý Danby Bloch, potomek obětí holocaustu žijící v oxfordském hrabství. Důvodem pro jeho žádost je brexit. Jeho otec se za Rakouska-Uherska narodil v Ústí nad Labem jako německy mluvící Žid.
„Velmi smutně prožívám to, že opouštíme Evropskou unii. Když byly Sudety připojeny k Německé říši, mému otci zakázali, aby se stal Němcem, protože byl Žid. Nemohl ale být už ani Čechem, takže se ocitl bez státní příslušnosti,“ popisuje Bloch.
