O pomoc volal marně. Teď se telegraf z Titanicu stává předmětem rozepře

Více než sto let od potopení Titanicu se kolem jeho vraku odehrává další drama. Společnost RMS Titanic plánuje vyzvednutí telegrafu, kterým posádka námořního kolosu volala o pomoc. Rozpadající se trosky lodi by ho totiž mohly pohřbít navždy. Proti se ale staví někteří archeologové a dokonce i britská a americká vláda.

Video Horizont ČT24
video

Horizont ČT24: Titanic a Marconiho telegraf

Vrak Titanicu leží v hloubce přes tři a půl kilometru pod hladinou Atlantského oceánu. Podle odborníků se století strávené ve slané vodě projevuje na vraku čím dál výrazněji. Během příštích tří desetiletí by se podle některých odhadů mohl úplně rozpadnout. I proto se společnost RMS Titanic rozhodla vyzvednout ve své době moderní bezdrátový Marconiho telegraf, kterým posádka parníku vysílala zprávy o své poslední plavbě i volání o pomoc.

„Telegraf je na skutečně nebezpečném místě. Jsme přesvědčeni, že se brzy zhroutí. Tím bychom o Marconiho telegraf přišli navždy,“ říká ředitel RMS Titanic Bretton Hunchak.

Podle něj jeho společnosti nejde o zisk, jelikož investice do záchrany telegrafu přesáhnou možné výdělky z jeho vystavování. Hunchak však tvrdí, že každá generace potřebuje symbol, který legendu o Titanicu pomůže udržet při životě.

„Myslím, že Marconiho telegraf je impuls pro příští generaci. My měli Jamese Camerona a jeho Titanic. Ten už je ale pro dnešní děti ztracený,“ míní.

Jenže plány na vyzvednutí přístroje budí vášně. Telegraf by se sice dočkal záchrany, akce by se ale neobešla bez poničení vraku. Proti zásahu se postavila řada vědeckých institucí, archeologů a přímo i britská a americká vláda.

„Nedozvíme se nic nového. Existují úplně stejné Marconiho telegrafy, které jsou k vidění v muzeích po celém světě. Můžete si je prohlížet a učit se, aniž byste museli jít do vraku a poničit ho,“ tvrdí poslanec britského parlamentu za Belfast Gavin Robinson.

Společnost RMS Titanic zatím spravuje a vystavuje pět tisíc artefaktů vyzvednutých z vraku slavného parníku. Každý další předmět podle ní přidává další střípek do mozaiky. „Cílem bylo vždy dosadit nějaké povahové rysy každému cestujícímu na pamětní listině. To z nich totiž dělá něco víc než jen jména,“ dodává ředitelka sbírek RMS Titanic Alexandra Klingelhoferová.

Zda k tisícům zachráněných předmětů přibude i přístroj, kterým o poslední plavbě a celé tragédii posádka informovala zbytek světa, budou muset zřejmě rozhodnout soudy.