Začal demokratický rozstřel. Superúterý rozdělí mezi uchazeče o Bílý dům třetinu delegátů

8 minut
Horizont ČT24: Superúterý a profil Michaela Bloomberga
Zdroj: ČT24

Souboj uchazečů opoziční Demokratické strany o nominaci na funkci prezidenta Spojených států vstupuje do rozhodující fáze. Ve čtrnácti státech USA začalo takzvané superúterý, během něhož je ve hře třetina z celkových 3979 vázaných delegátů, kteří na letním nominačním sjezdu vyberou stranického kandidáta. Výrazný úspěch některého ze zájemců tak může o osudu vnitrostranického klání rozhodnout. Na konečné výsledky však bude nutné na některých místech čekat několik dní, či dokonce týdnů. Superúterý mají i republikáni, v jejich případě je však výběr spíše formální. Současný prezident Donald Trump, který mandát obhajuje, má ve straně nezpochybnitelnou pozici.

O demokratickou nominaci se stále uchází pět zájemců. Nejlépe si po dosavadních soubojích v Iowě, New Hampshiru, Nevadě a Jižní Karolíně vede senátor za Vermont Bernie Sanders z levicového křídla strany. Až do sobotních primárek v Jižní Karolíně ho následoval bývalý starosta města South Bend v Indianě Pete Buttigieg, který však z boje odstoupil.

Oproti předchozím očekáváním za touto dvojicí zaostával někdejší viceprezident Joe Biden, který si první a hned velmi výrazný úspěch připsal až v Jižní Karolíně, kde se pro něj vyslovila polovina hlasujících.

Analytici pozorně sledují miliardáře Michaela Bloomberga, který se v úterý poprvé oficiálně zapojil do voleb. O kandidaturu se rozhodl ucházet v době, kdy průzkumy ukazovaly na klesající podporu středového Bidena.

Po Jižní Karolíně se zdá, že Biden je opět ve hře, proto by měl podle komentáře BBC Bloomberg zvážit, zda kampaň nezastaví a bývalého viceprezidenta nepodpoří, pokud jeho cílem bylo zastavit nominaci levicového Sanderse.

Kromě Buttigiege vzdali po Jižní Karolíně boj i senátorka Amy Klobucharová a miliardář Tom Steyer. Naopak senátorka Elizabeth Warrenová a kongresmanka Tulsi Gabbardová se ještě nevzdávají, průzkumy jim ale moc nevěří.

  • Voliči demokratů budou hlasovat o nominaci svých kandidátů v primárních volbách ve čtrnácti následujících státech: Alabama (52 delegátů), Arkansas (31 delegátů), Kalifornie (415 delegátů), Colorado (67 delegátů), Maine (24 delegátů), Massachusetts (91 delegátů), Minnesota (75 delegátů), Severní Karolína (110 delegátů), Oklahoma (37 delegátů), Tennessee (64 delegátů), Texas (228 delegátů), Utah (29 delegátů), Vermont (16 delegátů) a Virginie (99 delegátů).
  • Vedle toho se bude na Americké Samoi (šest delegátů), která je nezačleněným územím USA, konat stranické volební shromáždění (caucus). To se od primárních voleb, kdy se hlasuje prostým vhozením hlasu do urny, liší způsobem výběru. Shromáždění je vedeno spíše jako stranická schůze a konečnému výsledku zde předchází vícero kol výběru.
  • V úterý se rovněž otevírá hlasování pro demokraty pobývající v zahraničí (13 delegátů). Ti budou moci svého kandidáta vybírat do 10. března.
  • Republikánská strana pořádá v úterý primární volby ve stejných státech jako demokraté s výjimkou Virginie, kde byl výběr kvůli Trumpově pevné pozici zrušen. Stranické shromáždění na Americké Samoi organizuje Republikánská strana v pozdějším termínu a naopak hlasování pro republikány v zámoří letos vůbec nepřipravila.
  • Zdroj: ČTK

Biden spoléhá na menšiny

Průzkumy dávají největší šance Sandersovi, vedle něj by se o pozice na prvních dvou místech měli ve většině států utkat i Biden a Bloomberg. V předchozích případech se ale sondáže míjely se skutečnými výsledky i o dvacet procentních bodů. 

Volební superúterý výrazně ovlivní hlasy etnických menšin. Právě na ně spoléhá Biden, kterého Afroameričané a Latinoameričané velmi dobře znají jako viceprezidenta Baracka Obamy. Ostatní kandidáti, včetně Bloomberga a Sanderse, budou mít podle analytiků problém demokraty z černošských a hispánských komunit zaujmout.

Otázkou také zůstává, ke komu se nakonec přidají podporovatelé odstoupivších uchazečů. Klobucharová po svém odstoupení vyjádřila podporu Bidenovi a ve stejném duchu se vyjádřil i Buttigiegův vrchní poradce. 

Úřadující prezident Trump, který na protivníka stále čeká, a nemůže se proto soustředit na boj proti jedné osobě, mezitím dává soupeřícím demokratům na setkání se svými příznivci hanlivé přezdívky. Z Bloomberga je tak Prcek Majk, Warrenové neřekne jinak než Pocahontas, Bidenovi zase Ospalý Joe a Sanders je pro něj Šílený Bernie. Demokraté ho zase vykreslují jako nebezpečného a nekompetentního nedouka.

„Superúterý“ vzniklo v 80. letech

Volební úterky mají v USA tradici z dob, kdy země byla převážně agrární. Neděle zůstávala vyhrazena pro kostel a mnozí lidé potřebovali alespoň den, aby se ze svých usedlostí dostali k volebním místům. Úterý je kromě toho považováno za nejproduktivnější den týdne.

Superúterý nemá pevné datum a „putuje“ kalendářem podle toho, ve který den se aktuálně sejde nejvíc primárek; obvykle se ale koná v únoru nebo v březnu. Státy mívají zpravidla tendenci posouvat datum dopředu s cílem získat větší pozornost a význam.

Pojem superúterý (Super Tuesday) se v souvislosti s primárkami a větším počtem států, kde se měly konat, poprvé objevil ve spojení s volbami v roce 1984. První superúterý se konalo 8. března 1988, kdy byly primárky ve dvaceti převážně jižanských státech, které chtěly tímto způsobem zvýšit svou důležitost v nominačním procesu.

Občas se v této souvislosti vyskytuje i označení Super Duper Tuesday, Mega Tuesday, Giga Tuesday či Tsunami Tuesday. V roce 2008, kdy volební superúterý připadlo na 5. února, se primárky uskutečnily v historicky rekordních 24 státech unie.

Jelikož se volby konají ve státech geograficky i sociálně odlišných, znamenají skutečný test uchazečů. Výsledky superúterý bývají často nevyzpytatelné, někdy může vedoucí pozice kandidátům i „ublížit“ a zpomalit slibně rozjetý vlak jejich kampaně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA dokončily první prodej venezuelské ropy za zhruba 500 milionů dolarů

Spojené státy dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Agentuře Reuters to ve středu řekl nejmenovaný americký činitel. Dodal, že další prodeje by měly následovat v příštích dnech a týdnech.
před 21 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 7 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...