Začal demokratický rozstřel. Superúterý rozdělí mezi uchazeče o Bílý dům třetinu delegátů

8 minut
Horizont ČT24: Superúterý a profil Michaela Bloomberga
Zdroj: ČT24

Souboj uchazečů opoziční Demokratické strany o nominaci na funkci prezidenta Spojených států vstupuje do rozhodující fáze. Ve čtrnácti státech USA začalo takzvané superúterý, během něhož je ve hře třetina z celkových 3979 vázaných delegátů, kteří na letním nominačním sjezdu vyberou stranického kandidáta. Výrazný úspěch některého ze zájemců tak může o osudu vnitrostranického klání rozhodnout. Na konečné výsledky však bude nutné na některých místech čekat několik dní, či dokonce týdnů. Superúterý mají i republikáni, v jejich případě je však výběr spíše formální. Současný prezident Donald Trump, který mandát obhajuje, má ve straně nezpochybnitelnou pozici.

O demokratickou nominaci se stále uchází pět zájemců. Nejlépe si po dosavadních soubojích v Iowě, New Hampshiru, Nevadě a Jižní Karolíně vede senátor za Vermont Bernie Sanders z levicového křídla strany. Až do sobotních primárek v Jižní Karolíně ho následoval bývalý starosta města South Bend v Indianě Pete Buttigieg, který však z boje odstoupil.

Oproti předchozím očekáváním za touto dvojicí zaostával někdejší viceprezident Joe Biden, který si první a hned velmi výrazný úspěch připsal až v Jižní Karolíně, kde se pro něj vyslovila polovina hlasujících.

Analytici pozorně sledují miliardáře Michaela Bloomberga, který se v úterý poprvé oficiálně zapojil do voleb. O kandidaturu se rozhodl ucházet v době, kdy průzkumy ukazovaly na klesající podporu středového Bidena.

Po Jižní Karolíně se zdá, že Biden je opět ve hře, proto by měl podle komentáře BBC Bloomberg zvážit, zda kampaň nezastaví a bývalého viceprezidenta nepodpoří, pokud jeho cílem bylo zastavit nominaci levicového Sanderse.

Kromě Buttigiege vzdali po Jižní Karolíně boj i senátorka Amy Klobucharová a miliardář Tom Steyer. Naopak senátorka Elizabeth Warrenová a kongresmanka Tulsi Gabbardová se ještě nevzdávají, průzkumy jim ale moc nevěří.

  • Voliči demokratů budou hlasovat o nominaci svých kandidátů v primárních volbách ve čtrnácti následujících státech: Alabama (52 delegátů), Arkansas (31 delegátů), Kalifornie (415 delegátů), Colorado (67 delegátů), Maine (24 delegátů), Massachusetts (91 delegátů), Minnesota (75 delegátů), Severní Karolína (110 delegátů), Oklahoma (37 delegátů), Tennessee (64 delegátů), Texas (228 delegátů), Utah (29 delegátů), Vermont (16 delegátů) a Virginie (99 delegátů).
  • Vedle toho se bude na Americké Samoi (šest delegátů), která je nezačleněným územím USA, konat stranické volební shromáždění (caucus). To se od primárních voleb, kdy se hlasuje prostým vhozením hlasu do urny, liší způsobem výběru. Shromáždění je vedeno spíše jako stranická schůze a konečnému výsledku zde předchází vícero kol výběru.
  • V úterý se rovněž otevírá hlasování pro demokraty pobývající v zahraničí (13 delegátů). Ti budou moci svého kandidáta vybírat do 10. března.
  • Republikánská strana pořádá v úterý primární volby ve stejných státech jako demokraté s výjimkou Virginie, kde byl výběr kvůli Trumpově pevné pozici zrušen. Stranické shromáždění na Americké Samoi organizuje Republikánská strana v pozdějším termínu a naopak hlasování pro republikány v zámoří letos vůbec nepřipravila.
  • Zdroj: ČTK

Biden spoléhá na menšiny

Průzkumy dávají největší šance Sandersovi, vedle něj by se o pozice na prvních dvou místech měli ve většině států utkat i Biden a Bloomberg. V předchozích případech se ale sondáže míjely se skutečnými výsledky i o dvacet procentních bodů. 

Volební superúterý výrazně ovlivní hlasy etnických menšin. Právě na ně spoléhá Biden, kterého Afroameričané a Latinoameričané velmi dobře znají jako viceprezidenta Baracka Obamy. Ostatní kandidáti, včetně Bloomberga a Sanderse, budou mít podle analytiků problém demokraty z černošských a hispánských komunit zaujmout.

Otázkou také zůstává, ke komu se nakonec přidají podporovatelé odstoupivších uchazečů. Klobucharová po svém odstoupení vyjádřila podporu Bidenovi a ve stejném duchu se vyjádřil i Buttigiegův vrchní poradce. 

Úřadující prezident Trump, který na protivníka stále čeká, a nemůže se proto soustředit na boj proti jedné osobě, mezitím dává soupeřícím demokratům na setkání se svými příznivci hanlivé přezdívky. Z Bloomberga je tak Prcek Majk, Warrenové neřekne jinak než Pocahontas, Bidenovi zase Ospalý Joe a Sanders je pro něj Šílený Bernie. Demokraté ho zase vykreslují jako nebezpečného a nekompetentního nedouka.

„Superúterý“ vzniklo v 80. letech

Volební úterky mají v USA tradici z dob, kdy země byla převážně agrární. Neděle zůstávala vyhrazena pro kostel a mnozí lidé potřebovali alespoň den, aby se ze svých usedlostí dostali k volebním místům. Úterý je kromě toho považováno za nejproduktivnější den týdne.

Superúterý nemá pevné datum a „putuje“ kalendářem podle toho, ve který den se aktuálně sejde nejvíc primárek; obvykle se ale koná v únoru nebo v březnu. Státy mívají zpravidla tendenci posouvat datum dopředu s cílem získat větší pozornost a význam.

Pojem superúterý (Super Tuesday) se v souvislosti s primárkami a větším počtem států, kde se měly konat, poprvé objevil ve spojení s volbami v roce 1984. První superúterý se konalo 8. března 1988, kdy byly primárky ve dvaceti převážně jižanských státech, které chtěly tímto způsobem zvýšit svou důležitost v nominačním procesu.

Občas se v této souvislosti vyskytuje i označení Super Duper Tuesday, Mega Tuesday, Giga Tuesday či Tsunami Tuesday. V roce 2008, kdy volební superúterý připadlo na 5. února, se primárky uskutečnily v historicky rekordních 24 státech unie.

Jelikož se volby konají ve státech geograficky i sociálně odlišných, znamenají skutečný test uchazečů. Výsledky superúterý bývají často nevyzpytatelné, někdy může vedoucí pozice kandidátům i „ublížit“ a zpomalit slibně rozjetý vlak jejich kampaně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Záchranáři na Novém Zélandu pátrají po sesuvu půdy po několika pohřešovaných

Záchranáři pátrají na Novém Zélandu po sesuvu půdy v tábořišti po několika lidech. Mezi pohřešovanými jsou podle úřadů i děti. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle které Severní ostrov státu sužují silné deště. Tisíce lidí jsou kvůli nepříznivému počasí bez proudu, agentura píše také o evakuacích některých oblastí a uzavření silnic.
před 14 mminutami

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 56 mminutami

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 6 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 10 hhodinami
Načítání...