Estonsko se rozhodlo pro tvrdý postup proti médiím spjatým s Kremlem. Redaktorům místní mutace serveru Sputnik úřady obstavily účty a viní je z obcházení ekonomických sankcí uvalených na Rusko kvůli okupaci Krymu. Šéfredaktorka estonského Sputniku Elena Cheryshevová své lidi brání, tvrdí, že patří k nejlepším novinářům v zemi. Situací médií v Pobaltí a zdejším bojem s ruskou propagandou se zabývali Reportéři ČT Tereza Engelová a Ondřej Golis.
Pobaltí versus ruská propaganda: Estonsko zakročilo proti redakci Sputniku, Litva omezuje ruské pořady
21 minut
Reportéři ČT: Média za humny II
Web Sputnik funguje i v Česku a často je terčem kritiky pro údajně neobjektivní zpravodajství sloužící ruské propagandě. Provozovatelem sítě Sputniků je ruská státní propaganda Rossija Segodňa.
Estonsko proti „své“ verzi Sputniku již úředně zakročilo. I v Pobaltí čelí Sputnik obvinění, že šíří ruskou propagandu, na což jsou Estonci po desetiletích sovětské okupace velmi citliví.
ESTONSKO
„Lidé se v Estonsku s dezinformacemi z východu potýkají skoro 30 let. Vlastně mnohem déle, protože to nezačalo v roce 1991, ale už v sovětské éře,“ poznamenal poradce estonské vlády pro strategickou komunikaci Siim Kumpas.
Svůj zásah proti redakci Sputniku ale odůvodnily estonské úřady jinak. Využily toho, že agenturu Rusko dnes řídí Dmitrij Kiseljov, jenž figuruje na sankčním seznamu reagujícím na ruskou anexi Krymu.
„Estonská policie poslala zaměstnancům Sputniku Estonsko doporučené dopisy, ve kterých nás informuje, že spadáme pod článek 93/1 o nedodržení mezinárodních sankcí,“ vylíčila šéfredaktorka estonského Sputniku Elena Cherysevová. Redaktorům úřady obstavily účty, takže jim nechodí výplaty.
Cherysevová hovoří o cenzuře. Odmítá, že by její lidé porušovali sankce, i to, že by estonský Sputnik publikoval nepravdivé informace. To přitom bylo zdokumentováno. Například loni na jaře vydal web zprávu s titulkem „Jak žijí důchodci v Evropské unii“, ze které vyplývalo, že estonští senioři jsou nejchudší v Evropě. Zdrojem ale byla data Eurostatu o riziku příjmové chudoby.
Nepravdivý článek německé mutace Sputniku o baltských zemích
Estonska se také bezprostředně týkal nepravdivý článek německé mutace Sputniku o tom, že EU odmítá financovat velké stavební projekty pobaltských zemí a ty se budou muset obrátit na Rusko.
„Jestli český nebo estonský Sputnik publikoval nějaký článek, ve kterém jsou dezinformace a lži, jděte se soudit,“ reagovala šéfredaktorka Cheryshevová.
„Nezávislé“ médium s napojením na Rusko
Potíže v Estonsku však nemá pouze Sputnik. Kritice čelí také server Baltnews, který je – oproti estonsky psanému Sputniku – ruskojazyčný a míří na Rusy žijící ve všech pobaltských zemích. Když začínal, prezentoval se jako nezávislé médium, jenže postupně se prokázalo jeho přímé napojení na Rusko.
„Získali jsme smlouvy podepsané s několika offshore společnostmi v Nizozemsku, Srbsku a na Kypru. Zmiňovaly, kolik zpráv, příspěvků a rozhovorů by měly Baltnews publikovat, a za to dostávaly peníze. Bylo to 11 400 eur měsíčně. Podařilo se nám prokázat, že jsou propojeny s Rusko dnes,“ objasnil estonský investigativní novinář Holger Roonemaa.
Novináři zveřejnili záznamy konverzací mezi tehdejším šéfredaktorem Baltnews Alexandrem Kornilovem a zaměstnancem ruské státní agentury Rossija Segodňa. Ten šéfovi Baltnews pravidelně posílal instrukce, jakými tématy se má jeho portál v celém pobaltském regionu zabývat – například zprávami o údajném odporu západoevropských občanů vůči protiruským sankcím.
Podle vládního poradce Siima Kumpase má ruská propaganda několik hlavních témat: „Že Sovětský svaz Estonsko neokupoval, ale vstoupili jsme do něj dobrovolně, že estonská ekonomika je zruinovaná a přežíváme pouze díky evropským dotacím a infrastruktuře ze sovětských časů, že Estonsko perzekvuje menšiny, především rusky mluvící.“
LITVA
Další pobaltská republika Litva proti médiím, která podezírá z šíření ruské propagandy, nepostupuje tak tvrdě jako Tallin, ale i z Vilniusu zaznívají varovné hlasy a obavy. „Poprvé toto téma vznesla naše prezidentka v roce 2011, když řekla, že jsme v informační válce s Ruskem,“ poznamenal předseda litevské Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Mantas Martišius.
Podle průzkumu litevských mediálních analytiků vysílají tři hlavní ruské kanály 41 negativních zpráv o západních zemích denně. Sleduje je přitom 76 procent Rusů, ale i velká část populace v pobaltských zemích.
Vysílací rada několikrát pozastavila činnost ruskojazyčných kanálů, půl roku nesměla vysílat například televize RTR Planeta poté, co v ní vystoupil ruský politik Vladimir Žirinovskij a vyhrožoval pobaltským zemím válkou. Pozastavení vysílání není však samozřejmé, rozhodnutí rady musí potvrdit soud a schválit Evropská komise.
Lživé zprávy o Litvě
Některé litevské politiky ale zneklidňuje i množství ruského obsahu v litevských televizích. „Jednalo se o filmy, televizní seriály, nešlo přímo o propagandu. Ale vytváří to sovětskou nostalgii,“ říká poslanec Laurynas Kasčiunas. Prosadil proto zákon, podle kterého musí být všechny pořady namluvené v jiných než úředních jazycích Evropské unie dabované. Podíl ruských pořadů v litevských televizích potom podle něj spadl z 50 na 15 až 20 procent.
Ne všichni diváci to ale oceňují a místo litevských stanic začali ladit ty ruské. „Na televizi se díváme v ruštině, protože litevské kanály nenabízejí velký výběr pořadů a nejsou zdaleka tak kvalitní,“ míní vilniuská kavárnice Ruta Sviroviridovaiteová.
Kybernetické útoky na redakce
Litvu trápí ještě jiný problém spojený s médii a cizí propagandou. Zdejší zpravodajství bývá jedním z cílů kybernetických útoků. Naposledy minulý týden se útočníci pokusili do servisu agentury BNS propašovat zprávu, podle které v Litvě zemřel americký voják na koronavirus.
Redakce podobnému útoku v minulosti již čelila – před několika lety si šéfredaktor povšiml připraveného textu, podle kterého se američtí vojáci v sousedním Lotyšsku otrávili yperitem. „Šel jsem ověřit za editorem zahraničního zpravodajství, kde vzali takovou bláznivou zprávu. On nevěděl, o čem mluvím. Byl to kybernetický útok. Někdo napadl naši webovou stránku a dal tam ten článek,“ přiblížil šéfredaktor Vaidotas Benišius.
