Putin rozhodl o anexi Krymu v závěrečný den her v Soči

Moskva – Ruský prezident Vladimir Putin prvně veřejně přiznal svou roli v anexi ukrajinského poloostrova Krym. V upoutávce na dokument ruské televize Rossija 1 řekl, že v noci z 22. na 23. února jednal v Kremlu se šéfy bezpečnostních složek a na konci schůzky nařídil zábor Krymu a záchranu tehdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Jen několik hodin nato přitom prezident Mezinárodního olympijského výboru Putinovi a „novému Rusku“ před zraky celého světa složil poklonu za uspořádání olympijských her v Soči.

Thomas Bach během závěrečného ceremoniálu olympijských her - večer 23. února - ocenil všechny, co se na pořádání her v Soči podíleli. „Pomohli jste ukázat tvář nového Ruska: efektivního a přátelského, vlasteneckého a otevřeného světu.“

Rok na to Putin na kameru přiznal, že ten samý den nařídil tajnou operaci s cílem anektovat Krym. „Bylo to v noci z 22. na 23. února, skončili jsme v sedm hodin ráno… a tehdy jsem svým kolegům řekl: Musíme začít pracovat na tom, abychom Krym zase navrátili Rusku.“

„Nové Rusko“, o kterém Bach v Soči mluvil, tak ukázalo poněkud jinou tvář, než předpokládal.

Není jasné, zda v době konání olympijských her už byli na Krymu přítomni příslušníci ruských speciálních sil. Nicméně medaile, které později Putin udělil ruským vojákům za jejich nasazení na Krymu, uvádějí začátek operace 20. února.

Nahrávám video
Putin v dokumentu: Musíme vrátit Krym Rusku
Zdroj: ČT24

Proč se Putin nakonec k anexi Krymu přiznal?

Kreml vojenskou intervenci na Krymu celou dobu kategoricky popíral, stejně tak později svou přítomnost na Donbasu. Vojáci i technika pohybující se po poloostrově byly bez jakéhokoliv označení, nicméně několik přítomných vojáků zahraničním médiím přiznalo, že přišli z Ruska.

Podle komentátorů je nejpravděpodobnější, že Putin chce u příležitosti prvního výročí anexe přispět ke své roli novodobého ruského hrdiny a ještě výrazněji se zapsat do učebnic.

Další ukázka z filmu navíc dokládá, že Rusko loni ještě před anexí provedlo na Krymu tajný průzkum, zda tamní lidé skutečně stojí o připojení k federaci. „Situace na Ukrajině se vyvinula tak, že jsme museli začít pracovat na návratu Krymu do Ruska, protože nemůžeme toto území a tyto lidi ponechat jejich osudu a vydat je na pospas nacionalistům,“ citovala Putina agentura TASS. 

Putin prý v té době rozdělil úkoly a vydal instrukce, jak postupovat. „Hned jsem ale zdůraznil, že jednat budeme až v případě, že si budeme absolutně jisti, že lidé žijící na Krymu chtějí to samé,“ prohlásil Putin. Prezident se v té souvislosti zmínil o provedení „tajného průzkumu“ na Krymu, který prý Moskva uspořádala ještě před březnovým referendem. Průzkum údajně ukázal, že myšlenku spojení s Ruskem podporuje 75 procent obyvatel poloostrova.

Hlavní data kolem ruské anexe Krymu:

6. až 23. února – zimní olympijské hry v Soči

22. února – ukrajinský prezident Viktor Janukovyč prchá z Kyjeva

23. února – Vladimir Putin nařídil záchranu Janukovyče a anexi Krymu

27. února – proruští ozbrojenci obsadili krymský parlament a další klíčové budovy

28. února – vojáci v neoznačených uniformách obsadili na Krymu dvě letiště

1. března – ruský parlament schválil nasazení armády na Ukrajině

16. března – 97 % voličů na Krymu se v referendu rozhodlo pro připojení poloostrova k Rusku

18. března – Putin podepsal začlenění Krymu do Ruské federace

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Maskatu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 8 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupá kouř.
01:17Aktualizovánopřed 41 mminutami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 2 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 3 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 4 hhodinami

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...