Globální nespokojenost s demokracií byla loni nejvyšší od roku 1995. Vyplývá to z pravidelné rozsáhlé studie Univerzity v Cambridgi. Se současným stavem není podle ní spokojeno rekordních 58 procent ze vzorku čtyř milionů obyvatel Země. Mezi hlavní důvody patří velká recese, uprchlická krize nebo lokální problémy vlád. Výzkum se uskutečnil na základě tisíců dotazníků ve 154 zemích světa.
„Demokracie ve stavu malátnosti.“ Nespokojenost s ní je ve světě rekordní
3 minuty
Horizont: Rekordně vysoká nespokojenost s demokracií
„Demokracie je ve světě ve stavu malátnosti. Zjistili jsme, že nespokojenost s ní časem vzrostla a dosahuje historicky nejvyšších hodnot, a to zejména v rozvinutých zemích,“ uvedl Roberto Foa z fakulty politiky a mezinárodních studií na Univerzitě v Cambridgi.
Tuto spirálu roztočila ekonomická krize v letech 2007 a 2008. Její prvotní příčinou se stal byznys s hypotékami v USA, kdy byly půjčky poskytovány i lidem se špatnou úvěrovou minulostí.
Nedůvěru ve vlády a jejich zahraniční politiku přinesla i migrační krize, která vrcholila v roce 2015. Téměř dva miliony uprchlíků ale i ekonomických migrantů a nezvládání jejich pohybu přes kontinent znamenaly rozsáhlou kritiku napříč státy a posílení antisystémových a protiimigračních stran.
Mezi státy s historicky vůbec nejvyšší nespokojeností patří v současnosti i Velká Británie. Po referendu o odchodu z EU se právě brexit stal hlavním rozkolem tamní politiky. Nespokojeni byli přitom i příznivci brexitu, a to kvůli nedostatečně rychlému postupu odpoutání se od Unie.
„Vzestup populismu může být spíše symptomem než příčinou vzniku této situace. Jinak by prezidentský kandidát v USA nemohl nazvat americkou demokracii zmanipulovanou, nebo by vítězný kandidát v Latinské Americe nemohl nostalgicky vzpomínat na éru vojenské nadvlády,“ domnívá se Foa.
Role moderních technologií
Svou roli mohou podle expertů hrát i nové technologie a dostupnost internetu, kdy je pro mocnosti i další entity stále jednodušší ovlivňovat veřejné mínění.
„Navštěvují jedny a tytéž zdroje, které je přesvědčují o tom, že něco je špatně. To jsou zdroje navázány zejména na Rusko nebo i na Čínu a mají za cíl rozvracet demokratický systém v západní Evropě i jinde ve světě a přesvědčovat lidi, že tento systém není dobrý,“ popsal politický a kulturní geograf z Ostravské univerzity Vladimír Baar.
Nejspokojenější s establishmentem se podle průzkumu zdají být lidé ve Švýcarsku, Nizozemsku, Norsku nebo tradičně Dánsku. V těchto státech jsou výsledky pro vlády naopak nejpříznivější za celou dobu měření.
