Alžběta II. podepsala brexitový zákon. Jeho schválení doporučil i ústavní výbor europarlamentu

Britský prováděcí zákon k brexitové dohodě vstoupil v platnost. Po schválení oběma komorami britského parlamentu jej podepsala i královna Alžběta II., informovala o tom agentura AP. S „rozvodovou“ dohodou musí ještě souhlas vyjádřit Evropský parlament. Spojené královstí má Evropskou unii opustit 31. ledna, tedy za osm dní.

Dolní sněmovna britského parlamentu schválila návrh zákona o brexitové dohodě již 9. ledna. Horní komora, kde mají více zástupců opoziční labouristé a liberální demokraté, ale tento týden k vládnímu textu připojila pět dodatků. Poslanci dolní komory ve středu všechny zamítli.

Sněmovna lordů následně své snahy o změny vzdala a rovněž návrh zákona schválila. Souhlas královny byl posledním krokem, který uzavřel britský legislativní proces.

Ve Velké Británii se musí mezinárodní smlouvy ratifikovat tak, že se převedou do domácího práva v podobě zákona. Samotnou dohodu by měl premiér Boris Johnson podepsat podle agentury Reuters v nejbližších dnech. „Občas se zdálo, že nikdy brexitovou cílovou pásku nepřetrhneme, ale zvládli jsme to,“ řekl už ve středu Johnson. Podle něj je nyní třeba zapomenout na staré spory a soustředit se na budoucnost.

Ústavní výbor EP doporučil dohodu ke schválení

Po udělení královského souhlasu je nyní při schvalování „rozvodové“ dohody na řadě EU. Ústavní výbor Evropského parlamentu (EP) ve čtvrtek doporučil europoslancům dohodu schválit. K dohodě se vyjádřil jako poslední z jedenácti dotčených europarlamentních výborů.

Brexitový koordinátor europarlamentu Guy Verhofstadt konstatoval, že dohoda splňuje podmínky Unie. „Je to smutná chvíle. Kdybychom měli na výběr, zda Británie zůstane, nebo odejde, byl bych první, kdo by doporučil hlasovat proti (odchodu). Máme ale na výběr mezi spořádaným a neřízeným brexitem,“ zdůvodnil liberál Verhofstadt, proč se  vyslovil pro podporu dohody.

Také zástupci dalších politických skupin ve výboru doporučili smlouvu schválit. Pro bylo při hlasování 23 poslanců, proti tři.

Podle Verhofstadta dohoda zabrání vzniku tvrdé hranice mezi Irskem a Severním Irskem, ochrání ekonomiku celého irského ostrova a zajistí integritu jednotného trhu EU. To byly tři hlavní podmínky, s nimiž Brusel smlouvu s Londýnem vyjednával.

Očekává se, že parlament ve středu dohodu podpoří. Aby vstoupila v platnost, musí ji poté ještě formálně kvalifikovanou většinou schválit zástupci členských zemí EU. Už v pátek podepíšou dohodu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel.

Brexitem začne přechodné období

Spojené království na konci ledna Evropskou unii opustí na základě dohody, kterou Johnson dojednal v Bruselu loni v říjnu. Prvního února pak Spojené království vstoupí do takzvaného přechodného období, během něhož bude s EU jednat o budoucích vztazích.

Budoucí dohodu by měly Brusel a Londýn vyjednat podle současného plánu do konce roku. Plně odloučit od unijních pravidel by se tak Britové měli až čtyři a půl roku po referendu, ve kterém o odchodu z EU rozhodli. Pro brexit se v červnu 2016 vyjádřilo 51,9 procenta hlasujících. Účast tehdy dosáhla 72 procent. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj by v pondělí mohl jednat se Starmerem, Macronem a Merzem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před novináři prohlásil, že nejspíše v pondělí navštíví Londýn. Schůzky v sídle předsedy britské vlády se vedle premiéra Keira Starmera zúčastní také francouzský prezident Emmanuel Macron, který už účast potvrdil, a německý kancléř Friedrich Merz, píše server Independent. Schůzka v britské metropoli má následovat po jednáních o ukončení války s Ruskem, která vede ukrajinská delegace s Američany na Floridě.
16:32Aktualizovánopřed 6 mminutami

Příměří v Gaze dosáhlo kritického bodu, sdělil katarský premiér

Příměří v Pásmu Gazy dosáhlo kritického bodu, jelikož se jeho první fáze chýlí ke konci a mezinárodní prostředníci pod vedením Spojených států už pracují na cestě k druhé fázi, aby dohodu upevnili. Podle agentury AP to v sobotu řekl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání, podle něhož je podmínkou příměří mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Gazy.
před 1 hhodinou

Rusko masivně útočilo na Ukrajinu, Polsku pomohla s ochranou vzdušného prostoru i česká armáda

Rusové provedli další masivní raketový a dronový útok na Ukrajinu, při němž zranili nejméně osm lidí. V Kyjevské oblasti zničili mimo jiné železniční nádraží, škody jsou ale v řadě dalších regionů včetně západu země. Ruské údery zasáhly ukrajinskou energetickou infrastrukturu v osmi oblastech, vážně poškodily několik tepelných elektráren. Kvůli úderům preventivně vzlétlo i polské letectvo, kterému pomáhala i česká vrtulníková jednotka.
09:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Obětí povodní a sesuvů půdy v Asii přibývá, jen na Sumatře je jich skoro tisíc

Ničivé počasí si na indonéském ostrově Sumatra vyžádalo už více než devět set životů. Podle agentury AFP to v sobotu oznámily lokální úřady, které se kvůli hladomoru obávají dalších mrtvých. Záplavy a sesuvy půdy si od minulého týdne v Indonésii, na Srí Lance, Malajsii, Thajsku a Vietnamu celkem vyžádaly nejméně 1795 obětí.
před 2 hhodinami

Velké nedostatky i rostoucí náklady. Evropa hodnotí stav svých armád

Ruská válka na Ukrajině vyburcovala většinu evropských zemí k tomu, aby upřely pozornost ke stavu svých armád. Zatímco vyzbrojování Velké Británie, která dlouho žila podle expertů v iluzi vlastní vojenské síly, provází problémy, Polsko už teď dává na obranu téměř pět procent HDP a mezi zeměmi NATO si udržuje náskok. Jedním z nejaktivnějších a nejambicióznějších aktérů je v současné době také Německo, kde poslanci v pátek schválili novou podobu vojenské služby.
před 2 hhodinami

Požáry spálily v Austrálii tisíce hektarů buše, úřady vyzvaly k evakuaci

Úřady australského jihovýchodního státu Nový Jižní Wales (NSW) vyzvaly k evakuaci tisíců obyvatel poté, co lesní požáry spálily nejméně dvanáct tisíc hektarů buše. V částech tohoto nejlidnatějšího australského státu, který zasáhla 42stupňová vedra, také platí nejvyšší stupeň nebezpečí, napsala v sobotu agentura Reuters. Úřady zatím nehlásí žádné oběti ani pohřešované.
před 3 hhodinami

Po ostřelování Afghánistánu s Pákistánem je pět mrtvých a osm zraněných

Nejméně pět civilistů zahynulo a dalších pět utrpělo zranění v pohraniční oblasti Afghánistánu při pátečním ostřelování s Pákistánem. Na pákistánské straně jsou tři zranění, napsala v sobotu agentura AP. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců.
08:40Aktualizovánopřed 4 hhodinami

AP: Drony RSF zasáhly školku na jihu Súdánu a zabily padesát lidí, většinou dětí

Bezpilotní letouny súdánských polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF) ve čtvrtek zasáhly mateřskou školu na jihu země a zabily padesát lidí včetně 33 dětí. S odvoláním na skupinu lékařů to v sobotu napsala agentura AP. Úder odsoudil Dětský fond OSN, známý jako UNICEF, a vyzval k zastavení útoků. Boje mezi sebou už dva a půl roku svádějí RSF se súdánskou armádou, kvůli čemuž dosud zemřely desetitisíce obyvatel regionu.
před 5 hhodinami
Načítání...