Putin o časově neomezený mandát prezidenta nestojí. Prý by se jen opakovala sovětská praxe

Ruský prezident Vladimir Putin se v sobotu postavil proti návrhům na zavedení neomezeného mandátu pro hlavu státu. Na setkání s veterány druhé světové války v Petrohradě šéf Kremlu podle agentury Interfax prohlásil, že není radno vracet se k sovětské praxi z 80. let minulého století.

Putin ve středu oznámil, že navrhne změnu ústavy, která by upravila limity pro výkon nejvyšší státní funkce. Zatímco dosud ústava omezuje výkon prezidentského úřadu dvěma mandáty jdoucími po sobě, napříště by prezident nesměl zastávat úřad víc než dva mandáty bez ohledu na posloupnost. Putin stojí v čele Ruské federace od roku 2000 s přestávkou let 2008–2012, kdy byl ve funkci předsedy vlády. Nynější mandát mu vyprší v roce 2024.

Veteráni s návrhem na přísnější omezení výkonu prezidentské funkce podle Interfaxu nesouhlasili. Jeden z nich navrhl, aby nebyla délka mandátu nijak časově omezena. „Lid sám by měl rozhodnout, zda má prezident pokračovat v práci, nebo zda má s díky za vykonanou práci odejít,“ řekl nejmenovaný veterán.

Putin v odpovědi připustil, že podobné návrhy mají za cíl posílit stabilitu společnosti, jak vnitřní tak vnější. „Bylo by ale velmi znepokojivé vrátit se k situaci v polovině 80. let, kdy šéfové státu, jeden za druhým, zůstávali u moci až do konce svých dnů,“ konstatoval prezident. Nevytvářeli podle něj „nezbytné podmínky pro transformaci moci“.

Po úmrtí sovětského vládce Leonida Brežněva v roce 1982 ho v nejvyšší kremelské funkci vystřídali Jurij Andropov (vládl 15 měsíců) a Konstantin Černěnko (13 měsíců), kteří oba stejně jako Brežněv v úřadu zemřeli. V roce 1985 se pak k moci dostal reformátor Michail Gorbačov.

Spekulace o budoucnosti

Podle mnohých ruských i západních politologů se Putin ani po roce 2024 vlivu na ruskou politiku nevzdá. Spekuluje se o „recidivě“ předání moci z roku 2008, kdy prezidentský úřad převzal Dmitrij Medveděv, aby ho o čtyři roky později Putinovi vrátil. Putin mezitím zastával funkci premiéra, což by se podle některých analytiků mohlo v roce 2024 opakovat.

Za pravděpodobnější se ale v Rusku považuje možnost, že se Putin postaví do čela rekonstruované státní rady. Orgán, který má jen poradní funkce a velká část Rusů o jeho existenci ani neví, by měl, podle prezidentových středečních návrhů, mít v budoucnu větší vliv a získat větší pravomoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 1 hhodinou

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 1 hhodinou

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 4 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 5 hhodinami
Načítání...