Za loupeží v drážďanské klenotnici mohl stát arabský klan, píše berlínský list

Stopy listopadové krádeže šperků v drážďanské klenotnici Grünes Gewölbe (Zelená klenba) vedou k arabským klanům v Berlíně. Píše to berlínský list Berliner Morgenpost s odvoláním na policejní zdroje.

Drážďanskou klenotnici navštívila v minulosti i kancléřka Angela Merkelová

Drážďanská prokuratura, která vyšetřování dozoruje, podle agentury DPA uvedla, že kriminalisté spolu s berlínskými kolegy hledají možné souvislosti s krádeží stokilogramové zlaté mince z berlínského Bodeho muzea v březnu 2017.

Mezi obžalovanými z krádeže zlaté mince, o které se předpokládá, že byla po činu roztavena, jsou tři členové arabského klanu.

Fakta Vizitka drážďanské klenotnice

Vizitka drážďanské klenotnice

Klenotnice ležící v samém srdci historického drážďanského Starého města patří k největším v Evropě, slouží k uchovávání cenných historických sbírek Saska z období od renesance až po klasicismus. Je součástí Státních uměleckých sbírek Drážďany a vznikla v 16. století. Veřejnosti jsou její sbírky přístupné od roku 1724.
Tato klenotnice saských kurfiřtů a králů z rodu Wettinů se nalézá v západní části Rezidenčního zámku a tvoří ji dvě části – Historická zelená klenba v přízemí a Nová zelená klenba v prvním patře. Název klenotnice byl odvozen od původního malachitového nátěru její klenby.
Současné prostory klenotnice vznikly při výstavbě západního křídla zámku v polovině 16. století. Nacházely se v přízemí pod kamennou klenbou, kde měly být cenné předměty a dokumenty bezpečně uloženy a chráněny před případným požárem. To se ještě nepočítalo s jejich vystavením.
Využít potenciál sbírek se rozhodl až saský kurfiřt a polský král August II. Silný. Za tímto účelem nechal v letech 1723 až 1729 přestavět devět místností, kde vznikla přístupná klenotnice, dnešní Historická zelená klenba. Barokní přestavbou pověřil architekta Matthäuse Daniela Pöppelmanna, jenž projektoval i nedaleký Zwinger.
Za druhé světové války byly při náletu v únoru 1945 tři z devíti výstavních místností zničeny. Sbírky naštěstí zkáze unikly, protože je předtím převezli do nedaleké pevnosti Königstein. Na konci války byly sbírky odvezeny do Sovětského svazu a odtud se v roce 1958 vrátily zpět do Německa. V letech 1959 až 2004 byly přechodně k vidění v drážďanském Albertinu.
Rekonstrukce celého Rezidenčního zámku začala v 60. letech a v roce 2004 se v prvním patře otevřela Nová zelená klenba, jež zahrnuje výstavní prostory v moderním stylu. A o dva roky později se otevřely rekonstruované prostory Historické zelené klenby v barokně vyzdobených místnostech. Do rekonstrukce celé Zelené klenby investovalo Sasko celkem 45 milionů eur.
V červnu 2009 navštívil Historickou zelenou klenbu americký prezident Barack Obama spolu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.
Z celkového množství víc než čtyř tisíc uměleckých předmětů byly v prostorách klenotnice vystaveny ty nejcennější exponáty. V Nové zelené klenbě víc než tisíc z nich, zatímco v Historické zelené klenbě, která zaujme i barokní výzdobou, asi tři tisíce. Nejznámějším exponátem je 41karátový Drážďanský zelený diamant, který je největším kamenem svého druhu na světě.
Zdroj: ČTK

Zloději použili speciální nástroj

Zajímavostí podle Berliner Morgenpost je fakt, že jeden z těchto mužů byl nedávno odsouzen za vloupání do firmy v bavorském Erlangenu, která vyrábí specializovaná hydraulická zařízení, používaná například k vyprošťování.

Jeden takový nástroj byl přitom ukraden hasičům v Berlíně. Vyšetřovatelé navíc zjistili, že právě tento nástroj použili zloději v drážďanské klenotnici.

Vyšetřovací tým z Drážďan nyní podle Berliner Morgenpost zjišťuje, kde všude v Německu bylo při krádežích použito hydraulické nářadí od zmíněné bavorské firmy, případně zda nebylo toto vybavení někde ukradeno.

Na dopadení zlodějů, kteří v Grünes Gewölbe ukradli šperky historicky nevyčíslitelné hodnoty, byla vypsána odměna 500 tisíc eur (12,8 milionu korun).

Osud lupu je stále nejasný a kvůli neprodejnosti šperků se mnozí odborníci obávají, že pachatelé drahokamy vytrhají a drahé kovy roztaví, aby předměty mohli rozprodat.

Fakta Proslulé krádeže uměleckých předmětů

Proslulé krádeže uměleckých předmětů

1. srpna 1911 – Z pařížského Louvru ukradl italský zaměstnanec muzea Vincenzo Peruggia slavný obraz Mona Lisa od Leonarda da Vinciho. Peruggia byl údajně přesvědčený o tom, že obraz patří Itálii. Po 27 měsících byl obraz nalezen v Itálii, do Paříže se vrátil v lednu 1914. Peruggia byl za krádež odsouzen jen na sedm měsíců vězení.
16. října 1969 – V Palermu se lupiči zmocnili obrazu italského barokního malíře Caravaggia s motivem narození Krista. Cena zatím nenalezeného plátna z roku 1609 je odhadována na 20 milionů dolarů.
18. března 1990 – Při největší krádeži obrazů v historii zmizelo z Muzea Isabelly Gardnerové v americkém Bostonu 11 vzácných obrazů (od Rembrandta van Rijna, Jana Vermeera či Édouarda Maneta) a jedna váza v ceně asi 300 milionů dolarů. V březnu 2013 informovala FBI, že možná zná identitu zlodějů. Díla byla prý zcizena bandou kriminálních živlů a převezena někam k Filadelfii, kde prý byla na začátku 21. století některá díla prodána.
22. srpna 2004 – Ozbrojení lupiči ukradli z muzea v Oslu dvě mistrovská díla norského malíře Edvarda Muncha. Jednalo se o jednu z verzí slavného obrazu Křik a o obraz Madonna. Hodnota obou zmíněných obrazů byla pro pojišťovnu vyčíslena na částku 90 milionů eur (asi 2,3 miliardy korun podle tehdejšího kurzu).
V srpnu 2006 policie oba obrazy nalezla a posléze byly do muzea vráceny. Tři pachatelé byli odsouzeni k trestům od šesti do deseti let vězení. Jiná verze Munchova Křiku zmizela z Národní galerie v Oslu už v únoru 1994. I ona byla nalezena.
11. února 2008 – Pachatelé ukradli z galerie Bührleho nadace v Curychu čtyři obrazy. Díla Paula Cézanna Chlapec v červené vestě, Edgara Degase Ludovic Lepic a jeho dcera, Vincenta van Gogha Kvetoucí větve kaštanu a Clauda Moneta Makové pole u Vetheuil byla ohodnocena na 163 milionů dolarů. Obrazy van Gogha a Moneta byly nalezeny za osm dní v autě na nedalekém parkovišti, další dva v dubnu 2012 v Srbsku.
2. dubna 2015 – V londýnské úschovně klenotů Hatton Garden ukradli lupiči šperky, měly hodnotu asi 200 milionů liber (kolem 7,5 miliardy korun). Devět členů gangu bylo dopadeno už v květnu 2015 a později byli odsouzeni k trestům od dvou do deseti let a vysokým pokutám. Podle úřadů byla nalezena i velká část lupu. Podle britských médií to byla největší loupež v dějinách Anglie.
27. března 2017 – Z berlínského Bodeho muzea byla ukradena největší zlatá mince na světě, na níž byla vyobrazena britská královna Alžběta II. Platidlo mělo hodnotu kolem 3,75 milionu eur (96 milionů korun). Letos v lednu začal soud se čtveřicí mužů, která byla z krádeže obviněna, mince se ale dosud nenašla.
25. listopadu 2019 – Zloději vykradli drážďanskou klenotnici Grünes Gewölbe (Zelená klenba), kde jsou uloženy cenné historické sbírky německé spolkové země Sasko. Výši škody policisté a ani saská zemská vláda podle agentury DPA neuvedli, podle šéfky saských státních sbírek nelze cenu vyčíslit. Informace deníku Bild ale hovoří o asi jedné miliardě eur (25,5 miliardy korun).
Zdroj: ČTK

Živě

Zloději použili speciální nástroj

Další z rubriky: Svět