Řecko bude i nadále potřebovat pomoc a dostane ji pouze tehdy, pokud bude ctít smlouvy s mezinárodními věřiteli. V rozhovoru v televizi ARD to v neděli řekl šéf německé centrální banky Jens Weidmann.
„Věřím, že je i v zájmu řecké vlády dělat to, co je nutné, aby se tam vypořádali se strukturálními problémy,“ řekl Weidmann v německé veřejnoprávní televizi. Deutsche Bundesbank, jak zní oficiální název německé centrální banky, má nejen v Evropě značný respekt. Krom toho hraje klíčovou roli v jednáních o pomoci Řecku.
Na předběžné výsledky řeckých voleb už stačily reagovat i finanční trhy. Během obchodování v Austrálii a na Novém Zélandu kurz jednotné evropské měny euro oslabil o téměř půl centu na 1,1170 USD. Přiblížil se tak minimu za více než 11 let, které činí 1,1115 USD, a na kterém se euro ocitlo už v pátek, kdy nervozita před řeckými volbami vrcholila.
„Doufám, že nová vláda nezpochybní to, co se (od Řeků) očekává a čeho již bylo dosaženo,“ dodal Weidmann. Nový kabinet by podle něj neměl dávat sliby, které Řecko nebude schopno splnit. Co se strukturálních problémů týče, Weidmann upozornil na administrativu, veřejné finance a ekonomiku, kde jsou reformy nejnutnější.
Syriza chce mimo jiné vyjednat zmírnění drakonických podmínek, které od Řeků žádají mezinárodní věřitelé výměnou za to, že už léta zemi drží finančně nad vodou. Řecku už v roce 2010 hrozil státní bankrot, od té doby čerpá pomoc od Evropské centrální banky, Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu. Země už ve dvou kolech dostala zhruba 240 miliard eur (6,7 bilionu Kč).
Na dotaz, zda je možný i třetí „sestřih“, jak se ve finanční hantýrce říká restrukturalizaci dluhu, Weidmann odpověděl: „Pro mě je rozhodující, aby Řecko mělo dlouhodobě stabilní veřejné finance, a pokud to tak nebude, pak ten 'sestřih' poskytne jen krátkou pauzu k nadechnutí,“ poznamenal šéf Bundesbanky.
Zaorálek: Pokud vím, Syriza chce zůstat v eurozóně
Vítězství Syrizy v předčasných parlamentních volbách v Řecku se očekávalo a není překvapením, řekl v reakci na první výsledky ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Doufá, že ať vznikne jednobarevná vláda této formace, nebo koaliční vláda, budoucí kabinet bude mít zájem na nalezení kompromisu s Evropskou unií.
„Je pravda, že Syriza do voleb přišla s určitými radikálními názory, požadavkem odpuštění části dluhu, a vyvolala obavy o budoucí politiku v Řecku, kterou asi sdílí i část občanů. Na druhé straně, pokud vím, tak Syriza chce zůstat v eurozóně a v Evropské unii,“ uvedl Zaorálek.
Postoje formace Syriza podle Zaorálka vyjadřovaly frustrace značné části řeckých obyvatel. Ministr zahraničí věří, že politika budoucí vlády na jednu stranu umožní překonat tyto pocity deziluze a bezvýchodnosti, a na druhé straně bude hledat a nalezne kompromis s Unií. „Opak by možná vyvolal ještě větší nejistotu a byl by riskantní pro Řecko,“ dodal ministr.
Politici na twitteru hovoří o prázných a odvážných slibech
Šéf strany Syriza Alexis Tsipras agentuře Reuters už v prosinci řekl, že pokud dostane v předčasných parlamentních volbách důvěru, bude jeho strana s mezinárodními věřiteli jednat o odpuštění dluhů, ale nebude činit žádné jednostranné kroky. Tsipras také podotkl, že jeho cílem není odchod Řecka z eurozóny.
Na vítězství krajně levicové Syrizy už na sociálních sítích reagují i někteří evropští politici. Europoslanec německé CSU Manfred Weber na svém twitterovém účtu napsal, že Řecko musí pokračovat cestou reforem. „Brzy se ukáže, že pan Tsipras dává prázdné sliby,“ napsal bavorský politik.
Britský premiér v neděli v noci na Twitteru varoval, že vítězství krajní levice v Řecku zvýší ekonomickou nejistotu v Evropě. Spojené království se proto musí zaměřit na vlastní ekonomické plány.
Švédský ministr zahraničí Carl Bildt zase na stejné síti píše, že Syriza zvítězila se slibem, že poplatníci z ostatních zemí eurozóny budou na Řeky doplácet ještě více. „Docela odvážné,“ komentuje šéf švédské diplomacie.
Ekonom: Řecko se může přiblížit bankrotu
Pravděpodobné jasné vítězství levicové opoziční strany Syriza v předčasných parlamentních volbách bude podle hlavního ekonoma společnosti Deloitte Davida Marka znamenat z ekonomického pohledu zhoršení. Země by se mohla opět přiblížit k bankrotu.
Pokud by Syriza získala v parlamentu nadpoloviční většinu, mohla by uskutečnit své předvolební sliby a ustoupit od úsporných opatření, kterými podmínily mezinárodní instituce půjčky na záchranu řecké ekonomiky. Řecko by se tak mohlo opět přiblížit státnímu bankrotu.
„Dalším krokem by mohlo být vystoupení z eurozóny i samotné EU. U Řecka by se navíc mohly inspirovat další členské státy, které mají výhrady k úsporné politice EU diktované Německem,“ řekl Marek.
