Berlín – V berlínských rozhovorech o ukrajinské krizi bylo dosaženo pokroku. Kyjev a Moskva se shodly na postupu při stažení těžkých zbraní, vytvoření demarkační linie a bezpečnostních zónách mezi pozicemi ukrajinské armády a proruských separatistů na východě země. Vyplývá to ze závěrů schůzky ministrů zahraničí Ruska, Ukrajiny, Francie a Německa, která skončila ve středu pozdě v noci.
Cílem rozhovorů bylo dohodnout se na způsobu naplnění loňských ujednání z Minsku o klidu zbraní na východě Ukrajiny. V zemi se ale i přes příměří opět v posledních dnech rozhořely tvrdé boje, především pak o letiště v Doněcku.
„Nakonec bylo dosaženo dohody týkající se toho, že demarkační čára zmíněná v minském protokolu bude tou linií, ze které nyní začne stahování těžkých zbraní. Vše ale záleží na tom, jestli to, na čem jsme se dohodli, nezůstane jen na papíře a dojde i ke změně situace přímo na místě,“ prohlásil šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier.
Steinmeier již na úvod jednání vyzval znesvářené strany, aby usilovaly o kompromis. Rusko zastupoval ministr zahraničí Sergej Lavrov, Ukrajinu jeho kolega Pavlo Klimkin a z Paříže přicestoval francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius.
Oddělení vojsk a stažení těžkých zbraní s ráží vyšší než 100 milimetrů do vzdálenosti 15 kilometrů od linie kontaktu předpokládal již minský protokol, který v rámci dohody o příměří dojednali vzbouřenci a zástupci ukrajinské armády loni počátkem září. Klid zbraní ale žádná ze stran fakticky nedodržovala, na papíře zůstal také závazek oddělení vojsk a z velké části i výměny zajatců.
-
„Hovoříme o dohodě, ale myslím, že nebude dodržena tak, aby byli všichni spokojeni – a to s ohledem na to, co se dělo doposud. Připomeňme minskou dohodu v září, kdy se hovořilo o výměně zajatců a těžké techniky. Na obou stranách zůstávají stovky zajatců a stahování těžké techniky se musí znovu řešit. Připomeňme vyhlášení řady příměří, která nebyla nikdy dodržena. To vše vede k závěru, že obavy, že nebude dodržována ani tato dohoda, jsou namístě,“ komentuje situaci zpravodaj ČT v Rusku Miroslav Karas.
Situace na východě Ukrajiny se řešila i v Radě bezpečnosti OSN. Americká velvyslankyně Samantha Powerová označila nový mírový návrh ruského prezidenta Vladimira Putina k řešení krize za pouhý plán vojenské okupace a udržení území pod kontrolou proruských separatistů. „Plán usiluje o legalizaci územních zisků, kterých separatisté dosáhli v září, a také ruských vojáků a vybavení na území Ukrajiny,“ řekla Powerová. „Strhněme závoj Putinova mírového plánu a nazvěme ho tím, čím je - ruským okupačním plánem.“
