Útoky v Gaze mají už přes dvě desítky mrtvých. Izrael zasahuje proti teroristům z Islámského džihádu

5 minut
Zpravodaj ČT Borek: Z Gazy stále míří na Izrael salvy raket
Zdroj: ČT24

Při útocích, které Izrael vede od úterka proti palestinským radikálům v Pásmu Gazy, zemřelo už 26 Palestinců. Podle listu The Jerusalem Post bylo z Pásma Gazy na Izrael za stejnou dobu vypáleno 360 raket, z nichž 90 procent zneškodnila protivzdušná obrana. Server Ynet napsal, že příměří by mohlo začít platit ještě ve středu nebo ve čtvrtek. Zdroje z Egypta, který je prostředníkem jednání, to ale nepotvrdily.

Izraelská armáda prozatím rozmístila dělostřelecké baterie podél hranice s Pásmem Gazy. Po noční pauze se ve městech a vesnicích v této oblasti brzo ráno rozezněly varovné sirény a lidé museli do krytů. Středně těžké zranění utrpěla sedmdesátiletá Izraelka z Aškelonu.

Izraelský tisk píše, že mezi 26 palestinskými oběťmi je jedna žena a tři děti a že všichni mrtví muži byli radikálové. V Izraeli zdravotníci ošetřovali 63 lidí. Izraelské údery míří na členy teroristické skupiny Islámský džihád, v úterý Izraelci zabili jednoho z členů jejího vedení Bahá abú Attu.

Vojsko oznámilo, že protivzdušná obrana zlikvidovala 90 procent palestinských raket a že 60 procent z těch, které v Izraeli dopadly, zasáhly neobydlené oblasti. Několik desítek raket pak spadlo ještě v Pásmu Gazy a deník Haarec tvrdí, že jedna z nich zasáhla úřad palestinské komise lidských práv v Gaze.

Zdroj, na nějž se odvolal Ynet, sdělil, že se intenzivně vyjednává o příměří a že by „vše mohlo skončit dnes večer“. „Všechno se děje naráz, může to skončit dnes večer nebo zítra (ve čtvrtek), ale může se to vyvinout i v nové boje,“ sdělil nejmenovaný zdroj serveru.

Generální tajemník Islámského džihádu Zijád Rušdí Nachala podle tohoto zdroje odcestoval do Káhiry a bude tam jednat se zástupci egyptské tajné služby o možném příměří s Izraelem.

Nachala už zveřejnil podmínky své skupiny pro ukončení bojů. Izrael musí skoncovat s cílenými útoky na členy džihádu a na účastníky protestů, které Palestinci pořádají mnoho měsíců u hranice Pásma Gazy a Izraele. K podmínkám dále patří zmírnění izraelské blokády pásma. Nachala prohlásil, že teď je na Izraeli, zda se rozhodne pro ukončení násilí.

„Může to být otevřená válka, dalekonosná válka, anebo boj mezi dvěma válkami, jak oni říkají. Tu agresi začal nepřítel (Izrael) a my museli reagovat, teď záleží na postoji Izraele,“ řekl v rozhovoru s televizí al-Majádín, která patří libanonskému Hizballáhu.

Upozornil, že i když rakety džihádu nezpůsobily škody, přinutily Izrael k bezpečnostním opatřením ve velkých městech. „Útočili jsme na Haderu a další významná města v centru Izraele. Když se Izrael rozhodne zavřít školy, továrny a úřady, znamená to, že (…) rakety dlouhého doletu zasáhly sionisty do hloubky,“ prohlásil Nachala.

Egypt v rozhovorech mezi palestinskými radikály a Izraelem funguje často jako prostředník. V Káhiře je rovněž zvláštní koordinátor OSN pro blízkovýchodní mírový proces Nikolaj Mladenov a také on jedná o zastavení útoků.

V Izraeli je nyní David Schenker z amerického ministerstva zahraničí, který poukázal na to, že nynějších bojů se neúčastní palestinský Hamas, který vládne Pásmu Gazy. Schenker to označuje za pozitivní, protože to značí, že ani Hamas, ani Izrael spolu nyní nemají chuť bojovat. Hamas vládne pásmu od roku 2007 a od té doby bojoval proti Izraeli ve třech velkých konfliktech.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu před jednáním vlády řekl, že Izrael je připraven podniknout další nálety na ozbrojence z Islámského džihádu, pokud budou pokračovat v raketové palbě. „Buď s těmito útoky přestanete, nebo budete čelit dalším úderům (Izraele),“ řekl premiér.

Hamas ovládá Gazu už dvanáct let

Izrael okupoval Gazu od války v roce 1967, z enklávy stáhl své vojáky a osadníky v roce 2005. Hamas v Gaze vládne od roku 2007. Životní podmínky většiny obyvatel pásma, které čelí izraelské a egyptské blokádě, jsou tíživé.

Nezaměstnanost převyšuje čtyřicet procent, voda z vodovodu se nedá pít a elektřina funguje pouze několik hodin denně. Nemocnice mají dlouhodobý nedostatek zdravotnického materiálu, dovoz i vývoz zboží je omezen a některé části území stále čekají na obnovu po konfliktu s Izraelem z roku 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Střelba v centru švédské Uppsaly má tři oběti

Tři lidé přišli v úterý o život při střelbě v centru švédského města Uppsala, asi šedesát kilometrů severně od Stockholmu, informovala místní média s odvoláním na policii. Na místě poblíž náměstí Vaksala torg v centru města pokračuje rozsáhlá policejní operace. Policie událost vyšetřuje jako vraždu, zadržen dosud nikdo nebyl.
19:38Aktualizovánopřed 2 mminutami

„Ztělesňuje silnou Kanadu.“ Světoví lídři gratulují Carneymu k volebnímu vítězství

Prezidenti Ukrajiny a Francie Volodymyr Zelenskyj a Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer či předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová poblahopřáli kanadskému premiérovi a lídrovi Liberální strany Markovi Carneymu k vítězství v předčasných parlamentních volbách. Zároveň se vyslovili pro spolupráci a posílení vzájemných vztahů. Zájem o spolupráci vyjádřily také Dillí a Peking, informují tiskové agentury.
14:04Aktualizovánopřed 2 mminutami

Premiér Carney ohlásil vítězství své strany v kanadských volbách

Kanadský premiér Mark Carney ohlásil vítězství své strany v parlamentních volbách. Dodal, že je připravený spolupracovat i s jinými stranami. Prozatím není jisté, jestli jeho liberálové budou mít většinu. Carneymu poblahopřál i předák opozičních konzervativců. Na třetím místě dle odhadů skončil Québecký blok, na čtvrtém Nová demokratická strana, jejíž lídr Jagmeet Singh oznámil, že rezignuje na funkci. Hlasy se po uzavření volebních místností stále ještě sčítají.
05:50Aktualizovánopřed 2 mminutami

Španělsko obnovilo dodávky proudu, po příčinách výpadku pátrá

Dodávky elektrické energie ve Španělsku a v Portugalsku, které v pondělí zasáhl celostátní výpadek proudu, jsou téměř zcela obnoveny. Asi z 90 procent už fungují také mobilní sítě, problémy ale přetrvávají na železnici a někde nefungují semafory na silnicích, informují místní média. Soud v Madridu začal vyšetřovat, zda blackout nezpůsobil kyberútok. Energetici to vyloučili, také podle části expertů je taková příčina málo pravděpodobná.
08:08Aktualizovánopřed 57 mminutami

Dvanáct zemí vyjádřilo ve Varšavě podporu Ukrajině, Maďarsko bylo proti

Prezidenti zemí od Baltu po Jadran a Černé moře v úterý dali na schůzce ve Varšavě najevo podporu Ukrajině, která se více než tři roky brání agresi ze strany Ruska. Část závěrečné deklarace summitu Iniciativy Trojmoří věnující se největšímu konfliktu na evropském kontinentu od druhé světové války ale nepodpořilo Maďarsko, jehož vláda je vůči Moskvě vstřícná. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu prohlásil, že jeho země se toho během války hodně naučila a je připravena se o své zkušenosti podělit.
11:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Německá prokuratura obvinila ze špionáže bývalého spolupracovníka politika AfD

Německé generální spolkové státní zastupitelství obvinilo bývalého spolupracovníka nynějšího poslance Alternativy pro Německo (AfD) Maximiliana Kraha a jednu ženu ze špionáže pro čínskou tajnou službu, informovala agentura DPA. Pro někdejšího eurovolebního lídra Kraha, který byl do letošního roku europoslancem, pracoval německý občan čínského původu Jian Guo, kterého policie před rokem zadržela.
16:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusové vrátili tělo ukrajinské novinářky se stopami mučení a chybějícími orgány

Tělo ukrajinské novinářky Viktorije Roščynové, která zemřela v ruském zajetí, vykazuje známky mučení, vyplývá z informací ukrajinské prokuratury. O případu sedmadvacetileté reportérky, která v roce 2023 zmizela na Rusy okupovaném území a zemřela za nejasných okolností, informuje několik médií. Společně se pokusila rekonstruovat události vedoucí k novinářčině zajetí, její další osud i okolnosti její smrti.
před 3 hhodinami

Dachau prošly statisíce vězňů, mnoho mučitelů uteklo

Před osmdesáti lety byl osvobozen jeden z posledních tehdy ještě fungujících nacistických koncentračních táborů Dachau. Za dvanáct let existence prošlo vyhlazovacím zařízením nejméně dvě stě tisíc lidí, přes čtyřicet tisíc z nich zahynulo. Tábor byl prvním svého druhu určený původně pro politické vězně nacistů. Zařízením prošly také téměř tři tisíce evropských katolických duchovních, připomněl historik z Masarykova ústavu Akademie věd Michal Pehr.
před 4 hhodinami
Načítání...