Írán začal plnit centrifugy na obohacování uranu plynem

Nahrávám video
Írán plní centrifugy plynem
Zdroj: ČT24

Íránci začali ve své továrně ve Fordo plnit plynem odstředivky používané na obohacování uranu. Na místě jsou inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Írán tak pokračuje ve vypovídání mezinárodní dohody o svém jaderném programu z roku 2015. Reaguje tím na sankce, jež proti němu obnovily USA, když loni od této dohody odstoupily jako od neúčinné.

Íránská státní televize oznámila, že plnění centrifug uranovým plynem v podzemním komplexu Fordo začalo za přítomnosti inspektorů MAAE. Agentura je pověřená dohledem nad íránským jaderným provozem.

Mluvčí íránské agentury pro atomovou energii později upřesnil, že po přípravných pracích bude samotné plnění odstředivek plynem zahájeno o půlnoci místního času (21:30 SEČ). Centrifugy podle něj začnou obohacovat uran na 4,5 procenta.

Rouhání krok označil za čtvrtou fázi odstupování od dohody

Dohoda z roku 2015 provoz ve Fordo omezila výměnou za zrušení mezinárodních sankcí proti Íránu. Do té doby Íránci ve Fordo obohacovali uran do pěti procent. Po podpisu tam mohli ponechat 1044 odstředivek, z nichž část byla zastavena a část zůstala v provozu, avšak nebyla využívaná k obohacování uranu. Komplex měl být přebudován na výhradně výzkumné pracoviště a neměl v něm být žádný štěpný materiál.

Ve středu íránský prezident Hasan Rouhání oznámil, že Íránci odstředivky ve Fordo naplní plynem, který se používá k obohacování uranu. „Dnes začíná 4. fáze odstupování Íránu od mezinárodních závazků. Plníme plynem 1044 odstředivek. Díky politice USA a jejich spojenců bude zařízení ve Fordo brzy plně funkční,“ uvedl na Twitteru.

Spojené státy od loňska obnovují protiíránské sankce, protože podle jejich současné administrativy dohoda z roku 2015 není účinná. Washington chce rozhovory obnovit a vyjednat lepší smlouvu. Írán se jednání nebrání, avšak trvá na tom, že nejprve musejí USA zrušit sankce.

Ostatní signatáři dohody, mezi nimiž jsou tři evropské země – Německo, Francie a Británie – chtějí, aby Írán dohodu nadále dodržoval, a slíbily, že pomohou najít kompenzaci za americké sankce. Zatím se tak ale nestalo.

Ve Fordo má Írán centrifugy první generace IR-1. Dohoda z roku 2015 mu povoluje udržet v chodu 5060 modernějších centrifug v Natanzu, avšak s tím, že obohacovat se v nich smí jenom do 3,67 procenta. Letos však Írán začal obohacovat na 4,5 procenta. Vyvíjí navíc odstředivky několikanásobně výkonnější než ty ve Fordo i v Natanzu.

Uran obohacený na 3,67 procenta je považován za vhodný pro generování jaderné energie pro civilní využití, obohacování nad tento limit bývá vnímáno jako první krok na cestě k výrobě jaderných zbraní. Írán nicméně dlouhodobě odmítá, že by chtěl vyvinout atomovou bombu.

Nahrávám video
Horizont ČT24 k íránskému obohacování uranu
Zdroj: ČT24

Rusko mluví o americké provokaci, Francie o vážném posunu

„Domnívám se, že rozhodnutí Íránu je vážným posunem. A zdá se, že je to poprvé, kdy se Írán jasně a explicitně rozhodl odejít od mezinárodní dohody o jeho jaderném programu,“ uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron.

„Jsme tím extrémně znepokojeni a toto znepokojení se náhle neobjevilo dnes nebo včera, ale už loni v květnu, kdy USA provokativně oznámily, že odstupují od mezinárodní jaderné dohody,“ reagoval ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Podle orientalistky z Haifské univerzity Nirit Ofirové je jaderný program především projevem íránské snahy vypadat silně. „Oni chtějí, aby si je lidé spojovali se silou, a to nejen v zahraničí, ale i doma v Íránu,“ podotkla.

Írán krátce zadržel inspektorku MAAE

Agentura Reuters na základě diplomatických zdrojů z Mezinárodní agentury pro atomovou energii informovala, že v Íránu byla minulý týden při práci v Natanzu zadržena nakrátko inspektorka MAAE a Íránci jí zabavili pas. MAAE to označila za obtěžování a hodlá se tím zabývat na čtvrtečním jednání rady guvernérů.

Íránská agentura pro atomovou energii uvedla, že inspektorce nebyl umožněn vstup do zařízení v Natanzu pro podezření, že u sebe měla „podezřelý materiál“. Informovala o tom íránská polooficiální agentura Fars. Podle Fars byl vstup inspektorce zamítnut poté, co vydalo výstrahu bezpečnostní zařízení při kontrole. Následně byly její věci prohledány a byla o záležitosti informována MAAE.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...