Horizont: Iráčtí Kurdové tíhnou k zoroastrismu
Mnoho iráckých Kurdů prochází zásadní životní změnou. „Stala jsem se dobrým a moudrým člověkem. Učím se, jak dělat správná rozhodnutí, aby se můj život stal nebem, nikoliv peklem,“ říká kurdská konvertitka z islámu k zoroastrismu Fajda Fouadová.
Kořeny jednoho z nejstarších náboženství na světě sahají až do dvou tisíc let před naším letopočtem. Zoroastrijská víra vznikla v oblasti dnešního Íránu a učí, že sice existuje prapůvodní božstvo v čele s nejvyšším dobrem Ahurou Mazdou, zároveň ale klade důraz na morálnost a osobní zodpovědnost za rozhodnutí, která člověk v životě učiní.
Tento krok někteří Kurdové vnímají jako součást znovuobjevení své identity. „Bůh znamená existovat. Je ve všem, co vidíme, příroda a vše ostatní je součást Boha. A my lidé jakožto součást přírody jsme zároveň i součást Boha. V zoroastrismu jsou jen tři principy: dobré skutky, dobrá mluva a dobré myšlenky,“ uvedl zoroastrijský kněz Asrawan Kadrok.
Krvavá minulost
Vyznavači zoroastrismu byli i vzhledem k jinak většinové muslimské populaci často pronásledováni a perzekvováni. I proto zůstává asi nejpočetnější skupina v diaspoře v Indii.
S pádem starého režimu v Iráku a zakotvením svobody vyznání v legislativě i větším upevněním statusu Kurdů mohou tuto víru znovu svobodně praktikovat. „Organizace Yazna se zaměřuje na rozšiřování zoroastrijského učení. Je to první krok v předávání těchto myšlenek lidem. Naším hlavním cílem je skrze zoroastrismus oživit autentickou kurdskou identitu,“ podotkl ředitel Organizace Yazna Azaz Saíd Muhammad.
Mezi vyznavače zoroastrismu se počítají i jezídové, kteří byli coby etnicko-náboženská skupina během irácké války terčem genocidy teroristů z Islámského státu. Přes pět tisíc jezídů radikálové zavraždili, na sedm tisíc z nich skončilo v zajetí. Zoroastrijci teď chtějí krvavou minulost překonat šířením dobra a vírou v lidské pokolení.
