První ruská plovoucí jaderná elektrárna dorazila na Čukotku

První ruská plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov dorazila na svoji trvalou základnu blízko izolovaného ruského města Pevek na Čukotce. Oznámila to státní společnost Rosatom. Po spuštění se stane nejseverněji položenou atomovou elektrárnou na světě.

Na svoji cestu arktickými vodami dlouhou téměř pět tisíc kilometrů vyplul z Murmansku 23. srpna. Rosatom plánuje uvést ho do provozu do konce letošního roku. Má nahradit uhelnou elektrárnu a stárnoucí jadernou elektrárnu, které na Čukotce dodávají elektřinu více než 50 tisícům lidí.

Plovoucí elektrárna je vybavena dvěma tlakovodními reaktory, schopnými vyrábět až 70 MW elektřiny, což by postačovalo až pro stotisícové město. Konstrukce připomíná obrovské ledoborce, které se desítky let plaví na sever od Ruska s jaderným pohonem. Plavidlo je 144 metrů dlouhé a 30 metrů široké.

Malé elektrárny jsou vytvořené tak, aby byly schopné dodávat elektřinu do těžce dostupných oblastí. Mohou fungovat bez přestávky a potřeby doplnit palivo tři až pět let. Rosatom tyto mobilní námořní elektrárny dlouho plánoval.

Pomáhají také se snižováním emisí skleníkových plynů způsobujících globální oteplování. Ochránci životního prostředí včetně Greenpeace se však obávají případné havárie.

Rusko jádru věří

Zatímco například Německo od jaderné energie po havárii v japonské Fukušimě ustupuje a stávající elektrárny hodlá do roku 2022 uzavřít, Rusko sleduje zcela jiný plán. Celkově má země v provozu více než tři desítky jaderných zdrojů.

Kromě toho Moskva investuje do nových jaderných elektráren prostřednictvím společnosti Rosatom zejména v bývalých sovětských republikách. Firma, která po celém světě zaměstnává na 250 tisíc lidí, plánuje výstavbu jaderné elektrárny také v Indii, Bangladéši a Turecku.

Pokud bude projekt plovoucí elektrárny úspěšný, mohly by vzniknout další. Velký zájem zaznívá z jihovýchodní Asie. Ruští experti se proto domnívají, že Akademik Lomonosov je jakousi vzorovou jadernou elektrárnou pro potenciální zájemce. Podobnou začala stavět koncem roku 2016 také Čína, která počítá s nasazením do provozu v roce 2020.

Jako svým způsobem plovoucí jadernou elektrárnu využívala americká armáda v letech 1968 až 1975 v Panamském průplavu dopravní loď Sturgis. Ta měla na palubě reaktor o výkonu deseti megawattů.

Po světovém oceánu se také pohybuje několik vojenských lodí a ponorek s jadernými reaktory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump doufá ve spolupráci s Babišem v obraně či energetice

Americký prezident Donald Trump pogratuloval Andrejovi Babišovi (ANO) ke jmenování českým premiérem. Na své sociální síti Truth Social v noci na středu šéf Bílého domu vyjádřil přesvědčení, že společně s českým ministerským předsedou „dosáhnou úspěchu mimo jiné v oblasti obrany nebo energetiky“. Český prezident Petr Pavel jmenoval kabinet Andreje Babiše v pondělí.
04:48Aktualizovánopřed 14 mminutami

Trump nařídil blokádu sankcionovaných tankerů plujících do nebo z Venezuely

Americký prezident Donald Trump v noci na středu oznámil, že nařídil kompletní blokádu všech sankcionovaných ropných tankerů, které plují do Venezuely nebo z ní odplouvají. Podle agentury AP tak šéf Bílého domu zvyšuje tlak na autoritářského vůdce země Nicoláse Madura. Šéf Bílého domu blokádu oznámil na své síti Truth Social poté, co Spojené státy minulý týden u pobřeží Venezuely zabavily plavidlo převážející ropu.
01:26Aktualizovánopřed 19 mminutami

Letiště „Přístav Polsko“ propojí i silniční a železniční dopravu

Polská vláda učinila další krok k výstavbě nejmodernějšího letiště v Evropě. Projekt nově dostal název Přístav Polsko – kromě letecké dopravy má totiž propojit i tu silniční a železniční. Letiště by mělo ročně odbavit přes 32 milionů cestujících, se spuštěním se počítá na rok 2032. Na vznik letiště reaguje rozšiřováním své letky i tamní letecký dopravce LOT. Od společnosti Airbus letos objednal již čtyřicet nových strojů, usiloval také o nákup českých aerolinek Smartwings. Ty však nakonec upřednostnily nabídku z turecké strany.
před 20 mminutami

Rusko stále chce sféru vlivu v Evropě. Včetně Česka, potvrdil Lavrov

Rusko zopakovalo, že mu nejde jen o ovládnutí Ukrajiny, ale že jeho zájmy sahají i do střední Evropy. Potvrdil to ministr zahraničí Sergej Lavrov, když se opět přihlásil k požadavkům, které Moskva předložila NATO a USA přesně před čtyřmi lety a které zahrnují vytvoření sféry ruského vlivu, do níž by spadalo i Česko. Lavrov zároveň odmítl bezpečnostní záruky pro Ukrajinu v případě zastavení bojů. Jiný ruský diplomat mezitím prohlásil, že cílem Moskvy je úplná kapitulace Kyjeva.
před 1 hhodinou

Prokurátoři v USA obžalovali v případě smrti Reinerových jejich syna z vraždy

Státní zástupci v Los Angeles obžalovali z vraždy prvního stupně Nicka Reinera v případě smrti jeho rodičů – režiséra Roba Reinera a jeho ženy Michele. Osmasedmdesátiletý Reiner a jeho o deset let mladší manželka zemřeli podle úřadů v neděli násilnou smrtí ve svém domě v Los Angeles. Několik hodin po objevení těl policie zatkla jejich mladšího syna. Napsaly to v noci na středu agentura Reuters a stanice BBC.
před 1 hhodinou

USA pohrozily EU „odvetnými opatřeními“ kvůli omezování poskytovatelů služeb

Americká administrativa pohrozila Evropské unii (EU) odvetnými opatřeními v případě, že bude dál „omezovat americké poskytovatele služeb“. Varování přišlo krátce poté, co Evropská komise (EK) vyměřila pokutu sociální síti X amerického miliardáře Elona Muska. Mluvčí Komise Thomas Regnier v reakci na americké výhrůžky uvedl, že Unie bude nadále od technologických firem vymáhat dodržování svých předpisů.
před 3 hhodinami

Americký soud uložil lékaři domácí vězení za distribuci ketaminu v případu Perryho

Soud ve Spojených státech uložil osmiměsíční domácí vězení lékaři Marku Chavezovi, který se v případu smrti známého herce Matthewa Perryho přiznal k nelegální distribuci ketaminu, informovala agentura AP. Před dvěma týdny soud poslal na 2,5 roku do vězení lékaře Salvadora Plasenciu, který se předtím přiznal, že Perrymu ketamin v týdnech před jeho smrtí prodal.
před 8 hhodinami

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...