Americká vláda a špionážní služba CIA zpochybnily informace médií ohledně vysokého kremelského úředníka, který měl deset let dodávat Američanům citlivé informace z okolí prezidenta Vladimira Putina. Zprávu o údajném špionovi Olegu Smolenkovovi přinesla v noci na úterý televize CNN. Podle ministra zahraničí Mikea Pompea jsou její informace „věcně chybné“. CIA a Bílý dům navíc odmítly informace médií, že byl špion stažen kvůli způsobu nakládání prezidenta Donalda Trumpa s tajnými informacemi.
Podle tvrzení CNN Smolenkov pracoval v aparátu prezidentské kanceláře a byl spolupracovníkem Jurije Ušakova, hlavního Putinova poradce pro zahraniční politiku.
Špion, považovaný prý za nejcennější zdroj informací pro CIA z Kremlu, se před dvěma lety přemístil z Moskvy do USA kvůli obavám z prozrazení. Vedení špionážní agentury prý mělo strach, že vyzrazení identity by se svou neopatrností mohl dopustit přímo prezident Donald Trump.
„Do nebe volající licoměrnost médií“
Úřadům podle všeho nejvíc vadí právě zprávy médií o možné Trumpově nediskrétnosti. Mluvčí CIA Brittany Bramellová v úterním prohlášení uvedla, že „tvrzení CNN, že Ústřední zpravodajská služba rozhoduje o otázkách života a smrti na základě něčeho jiného než objektivní analýzy a shromažďování faktů, je prostě nesprávné“.
„Pomýlená spekulace, že způsob, jakým prezident nakládá s nejcitlivějšími zpravodajskými informacemi, vedl k operaci převozu (Smolenkova do USA), je nepřesná,“ uvedla mluvčí.
I podle mluvčího Bílého domu Hogana Gidleyho je informace CNN chybná. Kritizoval rovněž zprávy amerických televizí o tom, že Smolenkov po útěku z Ruska žije nedaleko Washingtonu. „Licoměrnost médií je tak do nebe volající, že se pokoušejí obvinit prezidenta, že nakládáním s informacemi ohrožuje lidské životy. Přitom jsou to právě oni, kdo jdou s kamerou do obydlí tohoto člověka a vyzrazují, kde žije a jaká je totožnost jeho a jeho rodiny,“ konstatoval Gidley.
Zvědavý pracant
Ruský list Vedomosti ve středu s odvoláním na své diplomatické zdroje potvrdil, že Smolenkov byl posledních pět let hlavním pomocníkem Ušakova, a měl proto přístup k citlivým informacím. Přímo k utajovaným skutečnostem se dostat nemohl, ale v rozhovorech s důvěřivými kolegy mohl získat informace, které americké tajné služby zajímají.
Kolegové ho považovali za pracanta a chválili ho. Někdy byl prý příliš zvědavý, ale protože ho v Kremlu neznali první rok, „v důvěrných rozhovorech mohli být docela otevření,“ napsal ruský list.
