Americký prezident Donald Trump překvapivě zrušil mírové rozhovory s afghánským islamistickým hnutím Taliban. Za důvod označil čtvrteční útok talibanského sebevražedného atentátníka v afghánské metropoli Kábulu, při kterém zemřel příslušník americké armády a jedenáct dalších lidí. Trump také řekl, že odvolal tajné setkání v Camp Davidu, kde se měl odděleně sejít s představiteli hnutí a afghánským prezidentem Ašrafem Ghaním. Taliban reagoval pohrůžkou tvrdé odvety.
Trump zrušil mírové rozhovory i tajné setkání s Talibanem. Ten slibuje tvrdou odvetu
„Pokud nesouhlasí s příměřím během těchto velice důležitých mírových rozhovorů a zabijí dvanáct nevinných lidí, pak zřejmě stejně nemají sílu na to, aby vyjednali smysluplnou dohodu,“ napsal Trump na Twitteru. Radikální hnutí obvinil, že pomocí útoku na nevinné lidi chce pouze „zlepšit svou vyjednávací pozici“.
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo v televizním rozhovoru řekl, že jednání s Talibanem je „prozatím“ mrtvé. Washington z něj odvolává svého vyslance Zalmaye Khalilzada, aby s ním dohodl další postup. Čtvrteční pumový útok v Kábulu byl podle Pompea „přes čáru“ a hnutí musí změnit své chování.
Ministr dodal, že Washington neomezí podporu afghánské armádě a bude dál tlačit na Taliban, aby dodržel závazky plynoucí z mírových jednání. „Pokud nebudou dodržovat sliby, které nám dávali po týdny, ne-li měsíce, pak prezident v tlaku neustoupí a my neomezíme podporu afghánským bezpečnostním silám,“ řekl Pompeo v televizi Fox.
Taliban v reakci pohrozil tvrdou odvetou. Mluvčí hnutí Zabiulláh Mudžáhid v prohlášení uvedl, že důsledkem Trumpova rozhodnutí budou jen další mrtví Američané a další ztráty na majetku Spojených států. „Budou to Američané, kdo kvůli skončení rozhovorů utrpí víc než kdokoli jiný,“ konstatoval mluvčí. Dodal, že jednání pokračovalo hladce a že obě strany se dohodly na tom, že vnitroafghánské rozhovory začnou 23. září.
Kancelář afghánského prezidenta uvedla, že opravdového míru lze dosáhnout jen v případě, že Taliban ukončí násilí a začne jednat s kabinetem. „Skutečný mír nastane, až Taliban přestane zabíjet Afghánce, přistoupí na příměří a na přímé jednání s afghánskou vládou,“ uvedla kancelář v reakci na Trumpovo rozhodnutí zrušit jednání s představiteli hnutí.
Zvláštní zmocněnec Evropské unie pro Afghánistán Roland Kobia prohlásil, že během září se v Afghánistánu musejí konat prezidentské volby, protože země potřebuje politické vedení posílené mandátem od občanů. Prezidentské volby jsou plánovány na 28. září, Taliban je ale odmítá. „Volby jsou teď důležitější než kdy jindy,“ řekl Kobia.
Dva útoky v jednom týdnu
Při čtvrtečním útoku Talibanu kromě příslušníka americké armády zemřel také rumunský voják a deset afghánských civilistů. Sebevražedný útočník odpálil vozidlo napěchované výbušninami na kontrolním stanovišti v centru města poblíž čtvrti s vládními budovami, velvyslanectvím Spojených států a sídlem mise NATO.
Jednalo se již o druhý takový útok v afghánském hlavním městě v tomto týdnu. Při pondělní akci sebevražedného atentátníka zemřelo nejméně šestnáct lidí a 119 bylo zraněno.
Atentáty v Kábulu a rozsáhlé útoky Talibanu na severoafghánská města Kunduz a Púli Chumrí z minulého týdne podle agentury Reuters vyvolávaly pochybnosti, zda mírová dohoda povede v zemi ke konci násilností. „Uzavření mírové dohody se skupinou, která nadále zabíjí nevinné lidi, nemá smysl,“ uvedl prezident Ghaní.
Rozhovory s USA trvaly rok
Hnutí, které v Afghánistánu momentálně ovládá nejrozsáhlejší území od roku 2001, vedlo s představiteli Spojených států rozhovory o ukončení letitého konfliktu od července 2018. Jednat přímo s afghánskou vládou odmítlo. Zvláštní vyslanec USA pro Afghánistán Zalmay Khalilzad začátkem týdne uvedl, že obě strany se na mírové dohodě „v zásadě“ domluvily.
Návrh počítal mimo jiné s příměřím a postupným stažením amerických sil z Afghánistánu výměnou za slib Talibanu, že neumožní, aby byla tato středoasijská země využívána k plánování útoků na USA a jejich spojence. V první fázi stahování mělo během 135 dní z Afghánistánu odejít pět ze čtrnácti tisíc amerických vojáků.
V Afghánistánu je dvacet tisíc zahraničních vojáků, většina z nich jsou Američané. Válka, která v zemi trvá od roku 2001, si podle odhadů vyžádala životy jednatřiceti tisíc civilistů.
Agentura AP poznamenala, že Trumpovo sdělení bylo překvapivé i proto, že z něj vyplývalo, že byl ochoten hostit představitele Talibanu v Camp Davidu jen pár dnů před výročím teroristických útoků z 11. září 2001.
Právě v odvetě za tyto útoky Američané vtrhli do Afghánistánu, kde svrhli režim Talibanu, jenž chránil vůdce teroristické sítě al-Káida zodpovědné za útoky z 11. září.
Zrušení jednání také odporuje Trumpově slibu stáhnout z Afghánistánu americké vojáky a po 18 letech ukončit zapojení USA do tohoto konfliktu. Prezident však byl pod tlakem afghánské vlády a některých amerických zákonodárců, kteří hnutí nevěří a domnívají se, že je příliš brzy na stažení amerických sil.