Afghánský prezident bude usilovat o uzavření mírové dohody, která by v zemi ukončila občanskou válku. Ašraf Ghaní to oznámil na konferenci OSN v Ženevě. Za tímto účelem chce vytvořit dvanáctičlenný vyjednávací tým. Dohoda by podle Ghaního vedla k začlenění islamistického hnutí Taliban do demokratické společnosti respektující práva žen. Radikálové ale prezidentovu snahu odmítli, jednat chtějí pouze se Spojenými státy.
Afghánský prezident má velké ambice. Hodlá ukončit válku a začlenit Taliban do společnosti
Afghánský prezident hodlá začlenit Taliban do společnosti, radikálové chtějí jednat s USA (zdroj: ČT24)
Za dvě desetiletí existence Talibanu zatím nebyla vyjednávání tak blízko. „Mám to potěšení oznámit po několika měsících intenzivních konzultací s našimi občany po celé zemi, že jsme vytvořili cestovní mapu pro mírová jednání. Zformovali jsme nutné instituce a mechanismy a teď se hýbeme dopředu, směrem k nové kapitole mírového procesu,“ prohlásil Ghaní.
Podle afghánského prezidenta potrvá naplňování mírové dohody nejméně pět let. Během této doby bude třeba vyřešit mnohé problémy, především pak znovu začlenit do společnosti šest milionů uprchlíků a vnitřně vysídlených lidí. Rozhovorů by se také neměly účastnit žádné skupiny napojené na teroristy.
„Chceme takovou dohodu, kde Taliban bude součástí demokratické společnosti respektující všechna ústavní práva občanů, zvlášť žen. Musí platit ústava, stát bude mít armádu a stát nesmí mít žádné spojení s teroristy nebo mezinárodními zločineckými bandami,“ konstatoval Ghaní.
Mluvit s Kábulem nemá smysl, reagoval Taliban
Taliban ale s kábulskou vládou jednat nehodlá, pouze se Spojenými státy. „Mluvit s bezmocnou vládou dosazenou cizinci je ztráta času. Celý svět chápe, že více než polovina Afghánistánu je pod kontrolou Talibanu a vláda v Kábulu je dosazena Američany,“ uvedla radikální skupina.
Ghaní přesto trvá na tom, že nic není ztraceno. Klíčové budou prezidentské volby plánované na konec dubna. Už teď ale afghánská volební komise zvažuje odklad hlasování kvůli problémům, jež provázely nedávné parlamentní volby.
Špatná je dlouhodobě také bezpečnostní situace. Jen několik hodin poté, co Ghání představil svůj mírový plán, vybuchla bomba před areálem soukromé bezpečnostní služby v metropoli Kábulu. Během exploze a následné přestřelky zemřelo několik lidí, desítky utrpěly zranění. „Útok mířil na základnu cizinců. Je tu kemp a také ubytovna a tato oblast byla cílem útoku,“ uvedl jeden ze svědků.
Afghánská armáda varuje, že násilí se může stupňovat s tím, jak Taliban bude usilovat o zlepšení své výchozí vyjednávací pozice před případným zahájením rozhovorů.
- Organizace vznikla v jihoafghánské provincii Kandahár v červenci 1994 z popudu převážně afghánských uprchlíků, kteří původně studovali Korán v Pákistánu. O dva roky později padlo hlavní město Kábul do rukou hnutí, jehož vůdce mulla Muhammad Umar vyhlásil zemi za „plně islámský stát“ řídící se islámským právem šaría. Taliban oznámil, že popravil bývalého prezidenta Muhammada Nadžíbulláha. Hnutí postupně ovládlo zhruba 90 procent území.
- Zvrat přišel po teroristických útocích na New York na podzim roku 2001, kdy vojska USA a Británie zahájila v rámci operace Trvalá svoboda útok na Afghánistán. Právě zde měla sídlo organizace al-Káida, zodpovědná za útoky. Už v prosinci 2001 byla vláda Talibanu svržena. Radikální hnutí ale i přes veškerou snahu mezinárodního společenství dál ovládá rozsáhlé oblasti v zemi.