Po dvou týdnech od vraždy gruzínského občana v centru Berlína stále přibývá nepřímých důkazů, že se na ní podílely ruské tajné služby. Zabitý muž v Čečensku bojoval proti ruským jednotkám. Zájmům Moskvy navíc patrně škodil i jako gruzínský agent. Německá vláda se zatím odmítá ke zločinu jasně postavit.
Gruzínec Zelimchan Changošvili zemřel ve druhé polovině srpna ve čtvrti Moabit nedaleko centra Berlína.
Bývalého čečenského povstalce a podle všeho i agenta gruzínské vlády zastřelil muž, v jehož pasu stojí jméno Vadim Sokolovič. To je ale s největší pravděpodobností falešné. Zadržený je teď v jedné z berlínských věznic. Požádal o kontakt s ruskou ambasádou, jinak mlčí.
Reportér Maik Baumgärtener, který na případu pracuje od samého počátku, prověřil ve spolupráci s ruskými kolegy pas zadrženého. Zjistil přitom, že v ruských databázích není nikdo stejného jména a data narození.
Pátrání navíc Baumgärtenera dovedlo k ruským tajným službám. „Číslo pasu vede ke speciálnímu oddělení, které už bylo v minulosti známé tím, že vydávalo pasy pro členy tajných služeb,“ vysvětlil reportér.
Střelec ale nemusí být přímo agent. Proti tomu mluví třeba tetování, díky kterému je snadno rozpoznatelný. „Ruské tajné služby používají už dlouho strategii spolupráce s organizovaným zločinem, kde také najímá spolupracovníky,“ dodal Maik Baumgärtner.
Německá vláda zatím mlčí
Za skandální přitom novinář označuje nápadné mlčení německé vlády. K ostré reakci ji tlačí i vlivný sociálnědemokratický poslanec Ulie Grösch. „Očekával bych jasnou reakci spolkové vlády. Německo není území, kde by cizí státy mohly páchat vraždy,“ vyjádřil se Grösch.
Pro Berlín ale přišla vražda v mimořádně nevhodnou chvíli, kdy Emmanuel Macron vyzývá k restartu vztahů s Moskvou a Angela Merkelová tlačí na další kolo jednání o míru na Ukrajině. Do finále navíc směřuje projekt plynovodu Nord Stream 2, na němž i přes nelibost USA spolupracuje Berlín s Moskvou.
