Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov odmítl jakoukoliv roli Ruska ve vraždě gruzínského občana Zelimchana Changošviliho, ke které došlo minulý týden v centru Berlína. Z činu je podezřelý Rus, jehož policie krátce po incidentu zadržela. Německá média v souvislosti s vraždou Gruzínce s čečenským původem spekulují o možném zapojení ruských tajných služeb.
S vraždou Gruzínce v Berlíně nemáme nic společného, oznámila Moskva
Události: Německo vyšetřuje vraždu Guzínce v centru Berlína (zdroj: ČT24)
„Tento případ nemá nic společného s ruským státem a jeho oficiálními orgány. Rozhodně odmítám jakoukoliv spojitost mezi tímto případem, touto vraždou a ruskou vládou,“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
K vraždě Changošviliho došlo minulý pátek odpoledne ve čtvrti Moabit nedaleko centra Berlína. V jednom ze zdejších parků k němu podle svědků přijel na kole muž. Nejdřív jej střelil do zad, aby ho znehybnil. Pak k oběti přistoupil a dvakrát ji střelil zblízka do hlavy.
Policii se nedlouho poté s přispěním místních občanů podařilo zadržet 49letého Rusa Vadima S. původem z Irkutska. Podle prvních poznatků vyšetřovatelů přijel muž do Německa krátce před činem a jeho vízum mělo jen krátkou platnost.
Magazín Der Spiegel v pondělí uvedl, že vyšetřovatelé sice stále pracují s několika teoriemi včetně souvislosti s organizovanou kriminalitou, za nejpravděpodobnější prý ale nyní považují scénář „profesionálně naplánované vraždy provedené na objednávku“.
„Byla to profesionálně odvedená vražda, na kterou mohly mít přinejmenším vliv státní aktéři,“ dodává reportér Spiegelu Maik Baumgärtner.
Politický motiv činu považují podle magazínu za pravděpodobný i bezpečnostní orgány řady členských států NATO.
List Der Tagesspiegel citoval zdroj blízký německé tajné službě, podle nějž je „stoprocentně jisté“, že do případu bylo Rusko tak či onak zapleteno. „Pokud se ukáže, že za zločinem stojí státní aktér, jako je Rusko, máme tu druhý Skripalův případ se všemi jeho důsledky,“ řekl jiný zdroj z bezpečnostních kruhů.
Němci prověřují roli Ramzana Kadyrova
Pokud by se podezření z „ruského státního terorismu“ potvrdilo, „mělo by to vážné důsledky pro německo-ruské vztahy“, řekl deníku šéf frakce CDU v berlínském zemském parlamentu Burkard Dregger.
Německé bezpečnostní složky nyní prověřují také „hodnověrnou teorii“, podle níž za vraždou stojí čečenský vůdce Ramzan Kadyrov, který si prý vede „seznamy lidí určených k likvidaci“ a na vraždě mohl spolupracovat s ruskou tajnou službou.
Ruský server Newsru.com v této souvislosti napsal, že se rozhodně nejedná o první vraždu Čečenců spáchaných ruskými tajnými službami. Rukou atentátníka zemřeli čečenští exprezidenti Džochar Dudajev a Aslan Maschadov. V Kataru byl v roce 2004 zavražděn Zelimchan Jandarbijev, o pět let později v Rakousku také Umar Israilov. Několik vražd Čečenců se odehrálo i v tureckém Istanbulu.
Zelimchan Changošvili
Gruzínec spolupracoval s tajnými službami
Politickému motivu činu nahrává i fakt, že Changošvili v Gruzii úzce spolupracoval s tamními tajnými službami, bojoval v Čečensku a dlouhodobě vystupoval proti pronikání ruského vlivu do země. Poté, co se ho někdo pokusil zastřelit, se přestěhoval na Ukrajinu. I zde spolupracoval s bezpečnostními složkami a také zde čelil pokusu o likvidaci.
Následně dorazil do Německa, kde jej úřady krátce sledovaly jako podezřelého islamistu, později ale toto podezření opustily. Changošvili si v Německu zažádal o azyl, podle serveru WDR ale byla jeho žádost zamítnuta a Gruzínec měl být deportován.
Vraždu zatím vyšetřuje berlínské státní zastupitelství. Pokud se ukáže, že za činem stojí cizí tajné služby, případ převezme protišpionážní jednotka, která spadá pod vrchní státní zastupitelství.